Trump uvalí cla na Čínu, Mexiko i Kanadu

Spojené státy od 4. března zavedou dodatečné desetiprocentní clo na dovoz zboží z Číny. Oznámil to prezident Donald Trump s tím, že chce, aby ke stejnému datu vstoupila v platnost i 25procentní cla pro Kanadu a Mexiko. Jako důvod uvedl, že z těchto zemí stále míří do USA drogy.

„Z Mexika a Kanady proudí do naší země nadále drogy v obrovském a nepřijatelném množství,“ tvrdí na své sociální síti Truth Social republikánský prezident.

Plánovaná cla na dovoz z Mexika a Kanady byla 3. února na jeden měsíc pozastavena, desetiprocentní clo na dovoz z Číny už ale začalo platit 4. února. Americká administrativa od té doby vysílala nejasné signály ohledně toho, zda po vypršení odkladu cla pro Mexiko a Kanadu skutečně vstoupí v platnost. Ještě ve středu Trump říkal, že je zavede až od 2. dubna.

Na prahu obchodní války

Na začátku února se šéf Bílého domu spokojil s ústupky od svých sousedů výměnou za posílení ochrany hranic proti nelegální migraci a slib tvrdšího boje proti pašování drogy fentanylu. Cla přitom odložil jen několik hodin předtím, než měla vstoupit v platnost. Severoamerickou obchodní válku s nejistými důsledky pro světovou ekonomiku se tak dosud podařilo oddálit.

Kanadský premiér Justin Trudeau slíbil okamžitou a mimořádně silnou reakci. Zároveň ale uvedl, že jeho země intenzivně pracuje na odvrácení hrozby cel.

Rovněž mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová doufá v dialog. „Jak víte, má svůj vlastní způsob komunikace,“ poznamenala ve čtvrtek. Mexická vláda si podle ní nicméně zachová chladnou hlavu a optimismus, že se podaří dosáhnout dohody.

Mexiko ve čtvrtek oznámilo, že předalo do Spojených států 29 lidí, které chtějí americké úřady soudit v souvislosti s drogovými delikty. Podle tisku jsou mezi vydanými někteří známí narkobaroni, například zakladatelé kartelu Los Zetas či Rafael Caro Quintero, který byl odsouzen za vraždu agenta americké protidrogové centrály.

Hrozbu zavedení cel Trump často používá jako vyjednávací taktiku, aby si vynutil ústupky. Prezident tvrdí, že mimo jiné pomohou vyrovnat pasivní americkou obchodní bilanci. Ekonomové ale varují před možným dopadem na americké spotřebitele, které mohou zasáhnout vyšší ceny vyvolané omezením dovozu.

EU v hledáčku

Evropské unii šéf Bílého domu pohrozil brzkým uvalením 25procentních cel. Trump nespecifikoval produkty, jichž se mají týkat, zmínil pouze automobily. Dříve mluvil také o polovodičích nebo lécích.

Americký prezident tvrdí, že evropské země nespravedlivě vyvážejí do USA více, než dovážejí, přičemž rozdíl činí 300 miliard dolarů (7,2 bilionu korun). Evropská komise ale trvá na tom, že obchodní přebytek činí jen zhruba polovinu této částky, pokud se počítá pouze zboží, a pokud se započtou i služby, jde podle Bruselu pouze o 50 miliard dolarů (1,2 bilionu korun).

Nahrávám video

Podle místopředsedy hnutí ANO Radka Vondráčka Trump dělá to, co říkal už před volbami, a určitě by představitelé Evropy neměli čekat na to, jestli bude uvalen tarif 25 procent. „Už jsme byli svědky toho, že cla, která měla být uvalena, byla odvolána,“ upozornil politik v Událostech, komentářích s tím, že Trump zřejmě není „fanouškem Evropské unie“.

„Nevíme, na jaký produkt by cla měla být. Může to být jeden z mnoha výstřelů Donalda Trumpa, a nebo to myslí vážně a pak se uvidí, jestli to je Trump obchodník, nebo jestli chce bořit a chce poškodit Evropu,“ konstatoval senátor Ondřej Lochman (STAN).

Nahrávám video

Podle senátora Jiřího Čunka (KDU-ČSL) by měla EU analyzovat, proč se to vůbec děje. „Myslím, že to Trump dělá záměrně, dělá si legraci z Evropské unie, protože pětisethlavá Unie (EU má více než 448 milionů obyvatel - pozn. red.) a samozřejmě Evropa ještě větší trh teď zoufale těká a neví, co má dělat. A on ví, že jsme bezbranní, že jsme se nepřipravili,“ podotkl politik.

„Evropa je silnější, pokud se chová jednotně. Nepomáhá nám, když sami sebe označujeme za bezbranné a zároveň z těchto řečí má Trump stejně jako Vladimir Putin radost. Oba dva si přejí Evropu slabou a posílit sebe. A tomu bychom se měli postavit,“ soudí senátorka Adéla Šípová (Piráti).

Dopady na automobilový průmysl

Reciproční cla by podle Reuters mohla zvláště zasáhnout evropský automobilový průmysl. EU má desetiprocentní clo na osobní automobily, což je čtyřnásobek amerického cla na stejné zboží. Brusel dal opakovaně najevo, že chystá odvetná opatření. Spor už se projevil mírným poklesem cen akcií například evropských automobilek na burzách.

Trump se už dříve rozhodl odstranit výjimky z amerických cel na ocel z roku 2018, což znamená, že na veškerý dovoz oceli do USA se bude od 12. března vztahovat minimálně pětadvacetiprocentní clo. U cel na dovoz hliníku se sazba zvýší z deseti na 25 procent.

Nový americký prezident chtěl nedávno uvalit cla také na dovoz z Kolumbie kvůli tomu, že tato jihoamerická země odmítla přijmout dva americké deportační lety. Bogota nakonec souhlasila s přijímáním migrantů vyhoštěných z USA a cla se odložila.

Trump dříve pohrozil vysokými cly také Rusku, a to v případě, že nebude brzy uzavřena dohoda o ukončení války na Ukrajině. Uvalením vysokých cel a dalších sankcí pohrozil i dalším „podílejícím se“ zemím. V poslední době však o clech nemluví a k Rusku se staví i přes kritiku Západu a Ukrajiny vstřícněji.

V předvolební kampani Trump obviňoval Indii z nedodržování pravidel světového obchodu a pohrozil jí zavedením cel. Při únorové návštěvě indického premiéra Naréndry Módího ve Washingtonu se ale oba lídři dohodli, že Indie bude dovážet více americké ropy a plynu, čímž se sníží obchodní deficit mezi oběma zeměmi. Dillí uvaluje na americký vývoz nejvyšší cla ze všech hlavních obchodních partnerů USA. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 55 mminutami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 3 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 9 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 15 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...