Trump se rozhodl omilostnit bývalého poradce Bannona, čelil obvinění z podvodu

Americký prezident Donald Trump se rozhodl omilostnit svého bývalého poradce a hlavního stratéga Steva Bannona. Ten čelil obvinění z podvodu v souvislosti se sbírkou na stavbu zdi na hranici s Mexikem. Bílý dům to uvedl na svých webových stránkách, kde je Bannon uveden společně s dalšími desítkami omilostněných. Dále na seznamu figuruje jeden ze spolupracovníků první Trumpovy volební kampaně Elliott Broidy nebo rapper Dwayne Carter známý jako Lil Wayne.

Kromě 73 milostí končící prezident také 70 lidem zmírnil jejich tresty. Mezi omilostněnými není Trumpův právník Rudy Giuliani, nikdo z Trumpových dospělých dětí ani samotný odcházející prezident. Trump teoreticky může kohokoli včetně sebe omilostnit až do středečního poledne východoamerického času, což v Česku odpovídá šesté večer, kdy jeho funkční období skončí.

Bannon byl obžalován v srpnu, že společně s dalšími třemi osobami podvedl dárce v souvislosti se sbírkou na stavbu zdi na hranici mezi Spojenými státy a Mexikem. Vyšetřování podle federálních prokurátorů na Manhattanu ukázalo, že statisíce dolarů ze zisků dárcovské iniciativy navzdory slibům Bannona a dalších putovaly na jejich osobní výdaje.

Bannon byl z vazby propuštěn na kauci pěti milionů dolarů. U soudu Bannon trval na své nevině. Trump od voleb omilostnil i několik svých bývalých poradců včetně Rogera Stonea, Paula Manaforta či Michaela Flynna, milost dostal na konci prosince rovněž otec prezidentova zetě Charles Kushner.

Omilostnění Bannona je obzvlášť pozoruhodné, jelikož byl obžalován, ale nebyl dosud odsouzen. Naprostá většina prezidentských milostí a zmírnění trestů se v minulosti týkala lidí, kteří byli obžalováni a odsouzeni.

Trumpův zásah trestní stíhání Bannona ruší a vylučuje jakoukoli možnost jeho potrestání. Oficiální prohlášení Bílého domu nespecifikuje, proč se Trump rozhodl bývalému poradci milost udělit.

Nahrávám video
Amerikanista Jakub Lepš o milostech prezidenta Trumpa a inauguraci Joea Bidena
Zdroj: ČT24

Podle informací New York Times přidání Bannona mezi omilostněné bylo jednou z příčin, proč byl seznam zveřejněn až pozdě večer. Trump se údajně ke kroku definitivně rozhodl kolem 21:00 washingtonského času poté, co už byli poradci přesvědčeni, že k němu nedojde.

Bannon v posledních týdnech podporoval Trumpovu snahu zabránit potvrzení výsledků prezidentských voleb. Twitter v listopadu natrvalo smazal jeho účet poté, co na sociálních sítích uvedl, že by nabodl na kopí hlavy epidemiologa Anthonyho Fauciho a ředitele Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Christophera Wraye.

Jedním z dalších omilostněných je kalifornský podnikatel Broidy, který byl důležitým článkem financování první Trumpovy prezidentské kampaně. Na podzim se přiznal k účasti na snaze dotlačit Trumpovu administrativu k ukončení vyšetřování v souvislosti s vytunelováním malajského fondu národního majetku.

Milost dostal také Ken Kurson, kterého AP popisuje jako kamaráda prezidentova zetě Jareda Kushnera. Kurson byl v říjnu obviněn ze stalkingu na internetu během vyhroceného rozvodu. Trump dále omilostnil tři někdejší republikánské kongresmany, kteří byli odsouzeni za úplatkářství a lhaní FBI.

Kromě lidí, kteří mají k Trumpovi blízko, ale prezident udělil milost i některým populárním umělcům. Byli mezi nimi třeba rappeři Lil Wayne a Kodak Black.

Wayne, který se v civilu jmenuje Dwayne Carter, je pětinásobným držitelem ceny Grammy. Hrozilo mu až deset let vězení za údajné nepovolené ozbrojování. Trumpa podporoval v jeho předvolební kampani. Vysvětloval to podporou Trumpova plánu na reformu trestního systému a ekonomického programu pro Afroameričany.

Billu Kahanu Kaprimu známému pod rapperským jménem Kodak Black soud na konci roku 2019 uložil tři roky a deset měsíců za mřížemi za nepravdivé vyjádření při nákupu zbraně.

Členové administrativy mohou lobbovat

Americká média si všímají i dalšího prezidentova opatření učiněného těsně před koncem mandátu. Trump pozdě večer zrušil platnost dekretu, který podepsal v lednu 2017 a který stanovoval etický slib pro vládní pracovníky jmenované od jeho nástupu do Bílého domu.

Členové administrativy se v něm mimo jiné zavazovali, že po dobu pěti let od odchodu z funkce se nebudou zapojovat do lobbistických aktivit cílících na úřady, kde předtím působili.

Nyní ale budou vládní činitelé od tohoto závazku osvobozeni, informovala agentura AP. „Zaměstnanci a bývalí zaměstnanci, na něž se vztahují závazky v exekutivním příkazu 13770, nebudou od poledne 20. ledna 2021 těmto závazkům podléhat,“ uvádí nové Trumpovo nařízení.

Zastavené deportace Venezuelanů

Kromě otázky milostí také Donald Trump před odchodem z funkce podepsal exekutivní příkaz, jimž na příštích 18 měsíců zastavil deportace Venezuelanů, kteří se nelegálně usadili v USA. Rozhodnutí, jež se nevztahuje na zločince, zdůvodnil krizí, v níž se Venezuela ocitá. 

Krok podporovali Trumpovi republikánští spojenci na Floridě, kde se usadilo mnoho Venezuelanů poté, co uprchli z vlasti kvůli vážné hospodářské a politické krizi. Zvolený prezident Joe Biden koncem října řekl, že by okamžitě poskytl humanitární ochranu Venezuelanům žijícím v USA, což by jim v zemi umožnilo zůstat a dostat pracovní povolení.

Podle odhadů think tanku Pew Research Center v roce 2017 žilo ve Spojených státech 130 tisíc Venezuelanů nelegálně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 17 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 55 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 3 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 4 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 7 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 9 hhodinami
Načítání...