Trump připravuje odstoupení od Pařížské dohody, píše NYT

Tým zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se úřadu ujme 20. ledna příštího roku, už připravuje opětovné odstoupení od Pařížské dohody o klimatu. Podle informací deníku New York Times (NYT) již má tým připraven příslušný exekutivní příkaz, který odstoupení od dohody nařizuje. Deník The Wall Street Journal (WSJ) zase popisuje přípravy na masové deportace imigrantů bez povolení k pobytu, které byly jedním z hlavních Trumpových předvolebních slibů.

„Tento krok (odstoupení od Pařížské dohody, pozn. red.) bude součástí většího úsilí o demontáž toho, co Trumpovi spojenci považují za agendu ,politického probuzení‘ nebo za projekty, které nepřispívají ke zlepšení ekonomiky,“ napsal list.

Od Pařížské dohody o klimatu republikán Trump odstoupil již během svého prvního funkčního období. Poté, co jej v úřadu vystřídal demokrat Joe Biden, vydal exekutivní příkaz, podle nějž se USA k dohodě opět připojily.

Cílem dohody z roku 2015 je udržet oteplování planety pod hranicí 1,5 stupně Celsia a společně postupovat proti změně klimatu. Současná administrativa počítala s tím, že závazky vyplývající z dohody znamenají pro USA snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 o 50 procent ve srovnání s rokem 2005.

Těžba i vývoz LNG

Trumpův tým připravující předání moci má kromě toho připravené i další dekrety, které zmenší rozlohu některých chráněných rezervací, což by mělo umožnit těžbu na místech, kde to dosud nebylo možné. To by se mohlo například týkat dvou rezervací ve státě Utah, jejichž plochu Trump výrazně zmenšil při svém prvním mandátu. Krok pak zvrátil Biden.

Dále se očekává, že Trump ukončí přerušení povolování nových vývozů zkapalněného zemního plynu (LNG) a zruší výjimku, která Kalifornii a některým dalším státům umožňuje mít přísnější normy ohledně znečištění ovzduší.

Trumpův tým, který připravuje předání moci v oblastech životního prostředí a energetiky, podle listu řídí bývalý ropný lobbista David Bernhardt a Andrew Wheeler, který ve Washingtonu pracoval pro uhelné společnosti. NYT oba líčí jako muže dobře obeznámené s chodem úřadů a s „mnohaletou zkušeností s rozkládáním ochrany životního prostředí na federální úrovni“. Podle listu Bernhardt v první Trumpově administrativě umožnil těžbu zhruba na čtyřech milionech hektarů federálních pozemků, kde to dříve nebylo možné.

Možný krizový stav

Dramatické změny zřejmě Trumpův návrat přinese také v imigrační politice. Republikán v kampani líčil přistěhovalce jako hrozbu pro Američany a sliboval „největší deportační program v dějinách“ země. Avizovaná snaha vyhostit miliony lidí pobývající v USA bez povolení by však byla logisticky náročná a také velmi nákladná.

Podle informací listu WSJ nyní Trumpovi poradci zvažují vyhlášení krizového stavu v souvislosti s migranty, což berou jako postup, který by jim umožnil využít prostředky armády na vymáhání imigrační politiky. Exprezidentovi spolupracovníci uvádí, že nová administrativa by se nejdříve zaměřila na zhruba 1,3 milionu přistěhovalců, kteří již od imigračního soudu dostali poslední výzvu o vyhoštění.

„Americký lid výrazným rozdílem znovuzvolil prezidenta Trumpa a dal mu mandát, aby naplňoval sliby, se kterými vedl kampaň,“ uvedla jeho mluvčí Karoline Leavittová.

Kdo bude vládnout?

Pokračuje také formování budoucí Trumpovy administrativy. Kromě Susie Wilesové, která fakticky povede Bilý dům, ještě nejsou potvrzená žádná jména. Tým Trumpa však podle listu The Financial Times požádal bývalého obchodního zmocněnce vlády Roberta Lighthizera, aby tuto funkci vykonával i v příštím Trumpově kabinetu.

Jmenování Lighthizera by naznačovalo výrazný posun směrem k ochranářské obchodní politice. Lighthizer jako zmocněnec prosazoval například vysoká cla na dovoz oceli a dalších surovin a zastával kritický postoj ke Světové obchodní organizaci.

Agentura Reuters rovněž informuje, že Trump požádal exkandidáta na prezidenta Roberta Kennedyho o návrhy na personální obsazení federálních zdravotnických úřadů. Kennedy, který nakonec podpořil Trumpa, je známý mezi jiným odmítavým postojem k očkování. Jakou bude mít on sám roli v nové Trumpově administrativě, není zcela jasné.

Trump také spolupracuje s miliardářem Elonem Muskem, který mu pomáhal v kampani. Ve středu se podle médií účastnil telefonátu zvoleného prezidenta s ukrajinským lídrem Volodymyrem Zelenským. Axios uvádí, že hovor trval asi 25 minut a že Musk slíbil Zelenskému, že bude Ukrajině bránící se ruské agresi dál poskytovat satelitní komunikaci skrze projekt Starlink jeho společnosti SpaceX.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 2 mminutami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 2 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 4 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 6 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 8 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...