Americký prezident Donald Trump ve středu představil cla namířená na zboží z celého světa. Výši tarifů přitom zdůvodňoval údajnými vysokými cly, kterým má čelit americké zboží. Tento výpočet ale vyvolal řadu otázek. Grafika v tomto článku nabízí přehledné porovnání výše nově oznámených cel ze strany USA, údajné tarify na vývoz z USA podle výpočtu Bílého domu a pak výše cel, které USA mají čelit v jednotlivých zemích podle dat Světové obchodní organizace (WTO).
Trump ve středu oznámil výši nových cel na import. Opatření přitom obhajuje údajnou nespravedlností omezení obchodu kladených na zboží ze Spojených států jejich obchodními partnery. Za tímto účelem zveřejnil Bílý dům na tiskové konferenci amerického prezidenta i tabulku zobrazující výši cel včetně „manipulací s měnou a obchodních bariér“ některých obchodních partnerů USA.
I přes nadpis jeho tabulky se nicméně zdá, že nejde o sofistikovaný výpočet ekonomického týmu prezidentské administrativy, ale o výsledek výpočtu obchodní bilance (export z USA minus import do USA u vybrané země) vydělený celkovým objemem zboží dovezeného z této země do Spojených států. Pro výslednou sazbu amerického cla pak číslo rozdělili na polovinu, přičemž u některých zemí pak bylo jednoduše zvoleno univerzální minimální clo deset procent. Dá se tak konstatovat, že o tarify se v tomto případě nejedná, navíc je výsledek popsaného výpočtu řádově vyšší než cla skutečně uvalená na americké produkty.
Například v případě Evropské unie Bílý dům tvrdí, že Unie na americké zboží uplatňuje „clo“ 39 procent. Výše cel v roce 2024 podle údajů Světové obchodní organizace, které jsou EU i USA členy, se přitom ze strany Unie rovná 1,7 procenta. V tomto případě jde o vážený průměr cel za jednotlivé kategorie produktů podle hodnoty importu. Různé druhy produktů mohou totiž podle pravidel WTO podléhat tarifům v různé výši. Import zeleniny se tak bude clít v jiné výši než import automobilů. Vážený průměr tedy udává průměrnou hodnotu na jednotku dovozu. V tomto případě tak Evropská unie ze zboží v hodnotě 100 korun dovezeného ze Spojených států odvede při přechodu hranic clo 1,7 koruny.
„Nejsme daleko od generátoru náhodných čísel,“ míní analytik
Také podle různých analytiků není výpočet americké administrativy pochopitelný. „Jak je výše těchto cel počítána? Nejsme daleko od generátoru náhodných čísel. Americká administrativa jednoduše vzala obchodní deficit zboží s danou zemí děleno vývozy dané země do USA. Z toho se vezme z nejasného důvodu polovina a celní sazba je na světě. To je opravdu bizarní, neboť vztah k celní politice je v tomto ohledu minimální,“ zdůraznil analytik ČSOB Dominik Rusinko.
Trump označuje cla za reciproční, tedy že odrážejí obchodní bariéry vůči americkému zboží ze strany ostatních zemí. „Nutno dodat, že tato cla na americké zboží nejsou skutečná cla, ale jedná se o vnímanou míru cel Trumpovou administrativou, která zahrnuje například i míru manipulace dané země s měnou, jestli daná země aplikuje zvláštní daň na americký dovoz, jak se chová k americkým exportérům a podobně,“ řekl analytik BH Securities Timur Barotov.
Analytik Natlandu Petr Bartoň považuje Trumpovy informace o údajných zahraničních clech vůči USA za nereálné. „Absolutně neodpovídají realitě, a to ani po započítání DPH v tamních zemích, které rád Trump připočítává,“ míní Bartoň. Trump v minulosti označoval za způsob celní ochrany i vyšší sazbu daně z přidané hodnoty (DPH) v zahraničí, analytici nicméně upozorňují, že DPH se platí z veškerého zboží, ne pouze z dovozů.
„Já se přiznám, že se neodvažuji moc tvrdit, odkud Donald Trump ta čísla vzal,“ řekl investiční analytik Sirius Finance Ivo Bečvář.
