Clo na dovoz z EU do USA bude patnáct procent, oznámil Trump

Nahrávám video

Spojené státy uzavřely dohodu s Evropskou unií, oznámil v neděli večer americký prezident Donald Trump po jednání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou ve Skotsku. Součástí dohody je uvalení cla ve výši 15 procent na dovoz zboží z EU do USA. Hrozilo přitom, že clo bude třicetiprocentní, jak již dříve napsal Trump v dopise unijním představitelům.

Dohoda dle Trumpa obsahuje také souhlas Unie s nákupem energií za 750 miliard dolarů (15,7 bilionu korun) a s vyššími investicemi, konkrétně o 600 miliard dolarů (12,5 bilionu korun), do amerického vojenského vybavení, píše server Politico.

Von der Leyenová následně upřesnila, že tyto nákupy energie jsou rozděleny do tří let, což znamená 250 miliard (6,1 bilionu korun) ročně během Trumpova funkčního období.

Nahrávám video

Sazba patnáct procent by se týkala i automobilů, dohoda se nicméně nevztahuje na léčiva. Stejně tak i pokud jde o ocel a hliník, cla zůstávají, dodal Trump. Bližší podrobnosti nebyly zatím vyjasněny, znamenalo by to nicméně, že u těchto kovů by nejspíš zůstalo clo ve výši padesát procent.

Dohoda přináší stabilitu, říká šéfka EK

Šéfka EK později upřesnila, že patnáctiprocentní clo platí na dovoz většiny zboží do USA včetně automobilů, polovodičů a léčiv. Dohoda podle ní vytváří jistotu a stabilitu pro podniky na obou stranách Atlantiku a je třeba si uvědomit, že původně měla začít od 1. srpna platit třicetiprocentní cla. Jednání s Trumpem označila za tvrdé, obtížné, ale spravedlivé.

Nahrávám video

„Obchodujeme v objemu 1,7 bilionu eur (téměř 42 bilionů korun) ročně. Společně jsme trh s 800 miliony lidí a tvoříme téměř 44 procent světového HDP,“ dodala von der Leyenová s tím, že jen několik týdnů po summitu NATO v Haagu jde podle ní o další stavební kámen, který znovu potvrzuje transatlantické partnerství.

Jak šéfka EK upřesnila, během nedělního jednání zároveň unijní a američtí vyjednávači dosáhli dohody i ohledně nulové sazby cel na řadu strategických produktů. „Jde o letadla a jejich součástky, některé chemikálie, některé zemědělské produkty, přírodní zdroje a kritické suroviny. A budeme i nadále pracovat na tom, abychom do tohoto seznamu přidali další položky,“ doplnila.

Předsedkyně Komise potvrdila, že Evropská unie rovněž posílí spolupráci s USA v oblasti energetiky. „Nákupy amerických energetických produktů diverzifikují naše zdroje a přispějí k energetické bezpečnosti Evropy. Ruský plyn a ropu nahradíme významnými nákupy amerického LNG, ropy a jaderných paliv,“ prohlásila von der Leyenová.

Šéfka EK odpovídala i na dotaz novinářů, zda si myslí, že jde o dobrou dohodu, když za předchozí administrativy prezidenta Joe Bidena bylo clo na automobily 2,5 procenta a nyní je patnáct procent. „Ano, ale neměli bychom zapomínat z jaké hodnoty jsme se sem dostali. Dnes musí platit 27,5 procenta. Takže z této úrovně jsme se dostali na patnáct procent,“ uvedla. Trumpova administrativa zavedla totiž už v dubnu na automobily mnohem vyšší cla než předchozí Bidenova. „Patnáct procent je to nejlepší, čeho jsme mohli dosáhnout. Důležité pro nás bylo, že se to týká nejen automobilů, ale také veškerého zboží a polovodičů,“ dodala.

Na závěr svého prohlášení poděkovala prezidentu Trumpovi za „jeho osobní nasazení a vůdčí schopnosti, které vedly k dosažení tohoto průlomu“.

Dohodu uvítal německý kancléř Friedrich Merz. Je přesvědčený, že se podařilo díky ní odvrátit obchodní konflikt, který by tvrdě dopadl na exportně orientovanou německou ekonomiku, zejména na automobilový průmysl.

Český ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) míní, že dohoda znamená pro obchod zásadní stabilitu a předvídatelnost.

Obchodní vztahy s EU byly nespravedlivé, řekl Trump

Trump ještě před jednáním prohlásil, že obchodní vztahy mezi EU a Spojenými státy jsou jednostranné a nespravedlivé pro USA. Zároveň ale zopakoval, že šance na uzavření obchodní dohody mezi USA a EU je padesát na padesát.

I šéfka unijní exekutivy, kterou na jednání doprovázel eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič, odhadla takto před schůzkou šance na uzavření dohody. Amerického prezidenta popsala jako tvrdého vyjednavače. „Ale spravedlivého,“ skočil jí Trump v tu chvíli do řeči.

Americký prezident následně uvedl, že pokud bude dohoda uzavřena, bude to znamenat na několik let konec dohadů mezi oběma stranami. Na dotaz, zda by mohla být cla nižší než patnáct procent, ale odpověděl, že ne.

Nahrávám video

Předsedkyně Evropské komise, která seděla po boku Trumpa v budově golfového klubu, který mu patří, prohlásila, že se velmi těší na diskuse, které povedou. „Naši lidé odvedli tvrdou práci, ale teď je to na nás,“ zdůraznila.

Takzvaná principiální dohoda, tedy o základních bodech, byla podle všeho už „na spadnutí“ na začátku července. Jednal o ní Šefčovič s ministrem obchodu USA Howardem Lutnickem, kteří se měli účastnit i nedělní schůzky. V sobotu 12. července však Trump v překvapivém dopise Bruselu oznámil, že Spojené státy od 1. srpna zavedou třicetiprocentní cla na zboží z EU, a veškerá jednání se rozběhla nanovo.

Lutnick ještě před aktuálním jednáním prohlásil, že EU musí otevřít své trhy pro americký export, aby Trumpa přesvědčila, že má snížit hrozící clo ve výši třiceti procent.

Unijní představitelé a diplomaté ve čtvrtek uvedli, že rámcová dohoda o obchodu by mohla být uzavřena tento víkend. Pravděpodobně bude zahrnovat základní clo patnáct procent na veškeré evropské zboží dovážené do USA a padesát procent na evropskou ocel a hliník. Trump přitom dosud hrozil tím, že bez dohody na zboží z EU uvalí Washington od srpna už zmíněné třicetiprocentní clo.

EU souběžně připravila také protiopatření, kdyby dohoda ohledně cel nakonec dojednána nebyla. Zástupci členských států Unie tento týden podpořili poplatky na americké zboží v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Protiopatření ze strany EU by podle informací agentury ČTK měla začít platit zčásti od 7. srpna, zčásti o měsíc později. Unijní zástupci však zdůrazňují, že prioritou jsou jednání s Washingtonem a dosažení dohody.

Spojeným státům se dosud podařilo dosáhnout dohod s Británií, Japonskem, Indonésií a Vietnamem, ačkoli Trumpova administrativa nedodržela slib „90 dohod za 90 dní“. Dohoda s Unií je velmi významná vzhledem k tomu, že USA a EU jsou vzájemně zdaleka největšími obchodními partnery a podílejí se ze třetiny na světovém obchodu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 52 mminutami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 59 mminutami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 3 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 9 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 15 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...