Trump chce zastavit vydání Boltonovy knihy. Ani nebude pravdivá, řekl

Bývalý bezpečnostní poradce Bílého domu John Bolton by mohl čelit „problému se zákonem“, pokud nezastaví na 23. června plánované vydání knihy pamětí. Uvedl to americký prezident Donald Trump, jehož úřadování v čele země Bolton v knize popisuje. Stanice ABC informovala, že se vláda pokusí vydání knihy zastavit.

Prezident Boltona viní z toho, že kniha neprošla kontrolou, zda neobsahuje tajné informace. Podle Boltonova právního zástupce však jeho klient měsíce spolupracoval s odborníky při bezpečnostní radě Bílého domu, aby se ujistil, že jeho kniha žádné podobné materiály nezveřejní. To její vydání o několik měsíců opozdilo.

Podle Trumpa bude případné obvinění proti Boltonovi náležet generálnímu prokurátorovi Williamu Barrovi, který projevil podobné obavy jako Trump. Generální prokurátor vysvětlil, že činitelé administrativy, kteří mají přístup k tajným informacím, podepisují dohodu o mlčenlivosti, podle které musí jakékoliv materiály před zveřejněním získat patřičné oprávnění.

„Nemyslíme si, že Bolton tímto procesem prošel, nedokončil ho, a proto je v rozporu s touto dohodou,“ uvedl Barr. Prezident Trump dále naznačil, že i kdyby kniha vyšla, její obsah nebude pravdivý. Podle něj Bolton „často nemluvil pravdu, a to hodně,“ dodal. Stanice ABC s odvoláním na své zdroje uvedla, že se vláda brzy pokusí vydání knihy zastavit. 

Sdružení spisovatelů PEN klub vydalo prohlášení, ve kterém kritizuje vedení Bílého domu za zneužívání moci k cenzuře a zastrašování. „Jedná se o další případ, kdy prezident prioritizuje své vlastní politické zájmy před respektem ke svobodě projevu,“ napsal spolek v prohlášení.

Místnost, kde se to stalo

Kniha nazvaná The Room Where It Happened, A White House Memoir (Místnost, kde se to stalo: Memoáry z Bílého domu) se podle nakladatelství vyjadřuje k řadě témat: samozřejmě k chaosu v Bílém domě, ale také k hlavním aktérům, k nesouvislému a neuspořádanému rozhodovacímu procesu prezidenta a k jeho jednání se spojenci i s nepřáteli, od Číny přes Rusko, Ukrajinu, Severní Koreu či Írán až po Británii, Francii a Německo. 

„Těžko bych našel jediné důležité Trumpovo rozhodnutí během mého působení ve funkci, které nebylo řízeno snahou o znovuzvolení,“ píše v knize Bolton. Jak uvádí deník The Hill, kniha se stala bestsellerem ještě před tím, než vůbec vyšla.

Bolton významný post v Bílém domě zastával 519 dní od dubna roku 2018 do září 2019. Trump ho z funkce propustil údajně kvůli neshodám ohledně přístupu k Severní Koreji, Íránu, Afghánistánu či Rusku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 38 mminutami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...