Trochu partner, trochu opozice. Schulz nabízí Merkelové odvážný vládní plán

Nahrávám video

Představitelé konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) v Berlíně poprvé po volbách jednali o vytvoření nové vlády. CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové se na asidvouapůlhodinové schůzce podle německých médií vyslovila pro začátek podrobnějších sondovacích rozhovorů, které by měly vést k vytvoření velké koalice. Sociální demokraté o návrhu rozhodnou v pátek.

Strany na jednání zastupovali jejich vrcholní představitelé - trojice předsedů Merkelová (CDU), Horst Seehofer (CSU), Martin Schulz (SPD) a trojice vedoucích činitelů poslaneckých klubů. Ve společném prohlášení politici uvedli, že diskuze byla „otevřená a plná důvěry“.

Zatímco CDU/CSU jasně preferuje pokračování dosavadní velké koalice, sociální demokraté zvažují i další možnosti. Jednou z nich je například podpora menšinové vlády CDU/CSU, další variantou pak volnější koaliční spolupráce, při níž by v některých otázkách mohly strany postupovat podle svého.

„SPD tomu modelu říká kooperační koalice. Dostala by přezdívku KoKo. V koaliční smlouvě by byly ošetřeny pouze některé body – ostatní se nechají volnému hlasování poslanců,“ vysvětlila analytička Výzkumného centra AMO Zuzana Lizcová.

Merkelová a její strana tyto alternativy ale nepovažuje za dostatečně stabilní. Kancléřka už dříve odmítla možnost předčasných voleb – přeje si „rychlé a důkladné“ rozhovory o koalici.

„Nemusíme vládnout za každou cenu,“ zdůraznil Schulz

SPD věří, že by jí to umožnilo více se vymezovat vůči CDU/CSU, díky čemuž by dvojice stran nemusela být některými voliči vnímána jako monolitní blok. „Nemusíme vládnout za každou cenu, ale také nemůžeme za každou cenu nechtít vládnout,“ podotkl Schulz.

Nezvyklé modely spolupráce zvažuje vedení SPD hlavně proto, že řada straníků do velké koalice nechce. Bojí se totiž toho, že by je další volební období oslabilo.

Současná situace v Německu je skutečně v poválečném období bezprecedentní. Předčasné volby si v současné době přeje skutečně málokdo. Strany jsou vyčerpané předvolebním bojem, mají částečně prázdné stranické pokladny.
Zuzana Lizcová
analytička Výzkumného centra AMO

Členům CDU se „polovičatá dohoda“ nelíbí

Spolustraníci Merkelové ale úvahy sociálních demokratů odmítli. Místopředsedkyně CDU Julia Klöcknerová řekla listu Neue Osnabrücker Zeitung, že není pro polovičaté dohody.

„Buď chcete vládnout, nebo nechcete,“ podotkla. Podobně to vidí i její stranický kolega a ministerský předseda Hesenska Volker Bouffier, podle něhož by takový model nejspíš nebyl stabilní.

Merkelová mezitím zdůrazňuje, že jednání musí být konstruktivní. „Soustředíme se na vytvoření stabilní vlády a je pravda, že menšinový kabinet by v žádném případě stabilní nebyl. To je pro nás, jako obyvatele Německa, naprosto závazné,“ upozornila kancléřka.

O začátku jednání s konzervativní unií rozhodl před víkendem sněm sociální demokracie, který zároveň potvrdil ve funkci předsedy Schulze. Strana chtěla jít původně rovnou do opozice. Názor změnila poté, co zkrachovala jednání mezi CDU/CSU, svobodnými demokraty a Zelenými.

„Bereme v úvahu hodně možností a říkám znovu, není tu automatická cesta k některé z nich. Ale co tu je, je moje přesvědčení, že chceme zlepšit životy lidí a musíme k tomu využít každou šanci, která se naskytne,“ říká Schulz.

Nynější setkání mezi špičkami stran bude teprve seznamovací. Předpokládá se, že strany si především domluví harmonogram dalších schůzek. Konkrétnější rozhovory mají začít až v lednu – pokud to v pátek odsouhlasí sociální demokraté.

Oslabení Merkelové ohrožuje unijní reformy, tvrdí expert

Německo přitom potřebuje rychle sestavit vládu, jinak se nestihnou udělat zásadní evropské reformy, je přesvědčen Josef Janning z Evropské rady pro mezinárodní vztahy (ECFR). „Jistě nebude mít Angela Merkelová takovou politickou váhu, jakou měla do letošních voleb,“ připomněl Janning propad CDU/CSU v zářijových volbách.

Jedním z důvodů je to, že v Německu pravidelně šéfové vlády zůstávají ve funkci „déle, než by měli“, dalším pak její migrační politika, která Merkelovou připravila o velký kus podpory u voličů i ve straně, upozornil expert.

Kancléřka podle něj zatím nemá jasnou představu, kam by měly Německo a Evropa v dalších letech směřovat, otázkou proto je, jestli bude schopná Němcům vysvětlit, proč jsou na evropské úrovni nutné změny. „Němci jsou proevropští, když jde o Evropu jako takovou, ale jsou vůči Evropě skeptičtí, když mají pocit, že ostatní chtějí jejich peníze,“ podotkl Janning.

Bez německých financí přitom reformy iniciované francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem nebude možné uskutečnit, protože spolková republika tvoří pětinu hospodářského výkonu Evropské unie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 2 mminutami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 6 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 16 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 22 hhodinami
Načítání...