Bývalý lídr Katalánska Carles Puigdemont očekává, že pokud separatisti vyhrají prosincové regionální volby, ukončí Madrid přímou správu nad autonomní oblastí. Stranou sporů o samostatnost leží Aránské údolí v Pyrenejích. Tamním obyvatelům nezávislé Katalánsko nic neříká. Dokonce jsou ochotní se od Katalánců odtrhnout, pokud se oni odtrhnou od Španělů.
V Aránském údolí, zastrčeném v severozápadním koutě Katalánska, vybujela svébytná kultura, která se vyznačuje hlavně vlastním jazykem, popisuje zpravodaj ČT Petr Zavadil.
Až do roku 1948, kdy Španělé postavili tunel, bylo Aránské údolí šest měsíců v roce odříznuté od zbytku země nepřístupným horským hřebenem.
„Máme tady velmi rádi monarchii, což není případ zbytku Katalánska. Nejenom proto, že nás sem jezdil král navštěvovat, ale i proto, že tunel ve Vielhe dal postavit jeho dědeček,“ říká starosta města Vielha Juan A. Serrano.
Údolí se vyvíjelo vlastním tempem a po svém žije i deset tisíc místních lidí. Zprávy ze zapadlého koutu země se v minulosti omezovaly třeba na informace o vypuštění daňků do volné přírody. Později ho proslavil bývalý král Juan Carlos, který na zdejší zasněžené svahy pravidelně jezdil lyžovat, říká zpravodaj ČT.
Většina Aránců chce zůstat součástí Španělska
„Juan vede největší aránské město. Během nedávného referenda o nezávislosti stejně jako ostatní zdejší starostové neuvolnil pro volební urny žádnou místnost. Přesto lidé hlasovat mohli. Podle Juana jich přišlo jen 24 procent – nejmíň z celého Katalánska. A i z nich každý čtvrtý hlasoval proti. Drtivá většina Aránců chce zůstat ve Španělsku a mít možnost o tom rozhodnout,“ uvedl Zavadil.
Aránská vláda zatím popírá, že by uvažovala o budoucnosti mimo Katalánsko. Údolí je ale jediným španělským územím, které má od roku 2015 zákonem uznané právo na sebeurčení, a také katalánský parlament schválil nárok Aránců na rozhodování o vlastní budoucnosti, podotkl Zavadil.
