Tisíce stránek s nebezpečným obsahem nalezené během jediného dne. EU chce posílit pravomoci úřadů v boji proti terorismu

Nahrávám video

Evropská unie by v budoucnu měla v boji proti terorismu sázet na efektivnější policejní spolupráci včetně jednoduššího přístupu k internetové komunikaci teroristů. Počítá s tím protiteroristický plán Evropské komise, která chce mimo jiné hledat cesty, jak by úřady mohly legálně získat přístup k šifrované komunikaci a přitom nenarušily právo na soukromí.

Komise přichází s novou aktivitou v reakci na nedávné teroristické útoky z Francie či Rakouska, po nichž se unijní ministři vnitra shodli na nutnosti zlepšit spolupráci na výměně informací či ochraně vnějších hranic.

„Jde o velmi důležité hodnoty, které musíme ochránit: právo na svobodu, právo na svobodný proces i hodnoty otevřené společnosti. Nemůžeme udělat nic, co by bylo v rozporu s těmito základními principy,“ odmítá eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová kritiku, že návrhy Komise jsou v rozporu se základními evropskými hodnotami.

Jedním z účinných nástrojů by podle ní mělo být získání přístupu k šifrované komunikaci, kterou potenciální útočníci vedou přes internetové platformy.

„Kódování zpráv je zásadní věc. Potřebujeme ho i nadále, protože je to dobrá věc k zachování soukromí internetové komunikace. Zároveň se ale musíme ujistit, že našim policistům a policistkám se nezmenší pole působnosti a nebudou mít méně prostředků k vyšetřování teroristických skupin či jiných skupin organizovaného zločinu. Mezi těmito problémy musíme najít rovnováhu, není to ani černé, ani bílé. Musíme uchránit právo na soukromí i na bezpečnost,“ dodala komisařka v rozhovoru pro ČT.

Brusel podle ní nejprve bude s členskými státy diskutovat o možném zákonném a technickém řešení, tedy například zda a do jaké míry nařídit povinnou spolupráci internetovým společnostem.

Eurokomisařka Ylva Johanssonová
Zdroj: Reuters/Olivier Hoslet

Mazání nebezpečného obsahu do hodiny

K jejich činnosti se vztahuje také další součást unijní strategie. Komise chce, aby členské státy a Evropský parlament co nejrychleji schválily nařízení, díky němuž budou muset sociální sítě mazat příspěvky s teroristickým obsahem do hodiny od upozornění úřadů některé ze zemí.

Nová pravidla, po jejichž uplatnění volá řada zemí, mají znemožnit například koordinaci útoků či zveřejňování návodů k výrobě výbušnin.

„Letos v létě jsme měli jeden den, kdy jsme našli dva tisíce internetových stránek s instrukcemi, jak vyrobit bomby, jak uskutečnit teroristické útoky, jak se skrývat. A podle nás je důležité takový nebezpečný obsah rychle mazat,“ dodává Johanssonová.

Komise také hodlá v příštím roce navrhnout kodex policejní spolupráce, který by měl umožnit zlepšení součinnosti bezpečnostních orgánů jednotlivých zemí. Ta má podle kritiků rezervy například ve výměně informací, neboť pachatelé některých teroristických útoků z posledních let byli již dříve známi policii, státy si však ne vždy byly schopny včas předat podstatné údaje.

V tomto směru chce unijní exekutiva například navrhnout systém, který by zajistil, aby si člověk nemohl opatřit v jednom členském státě zbraň poté, co mu to jiná země z bezpečnostních důvodů zakázala.

Silnější mandát Europolu

Brusel chce také posílit mandát Europolu, aby mohl například efektivněji spolupracovat se soukromými subjekty či poskytovat důkazní materiál členským státům. Europol by nově mohl hrát zásadní roli ve vyšetřování případů, u nichž není jasné, do jurisdikce jakého státu spadají.

O plánu a dalších možnostech posílení protiteroristické spolupráce povedou debatu prezidenti a premiéři unijních zemí na dvoudenním summitu, který začne odpoledne v Bruselu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 32 mminutami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...