Teroristické útoky z 11. září spojily americký národ. Biden během piety kritizoval příliv politického násilí

Od teroristických útoků z 11. září uběhlo dvacet dva let. Šéf Bílého domu Joe Biden při ceremonii na vojenské základně na Aljašce vyzval národ, aby nepodléhal politice rozdělování a sjednotil se. Pietního aktu u památníku v centru New Yorku se zúčastnila americká viceprezidentka Kamala Harrisová, starosta města a řada dalších politiků. Při útocích na budovy světového obchodního centra a Pentagon zemřelo přes tři tisíce lidí. Spáchala je skupina islamistických teroristů ze skupiny al-Káida pod vedením Usámy bin Ládina.

Američané o událostech hovoří jako o „dni, který změnil historii“. Středobodem tradiční piety bylo místo zvané Ground Zero v New Yorku, kde před 22 lety dvě civilní letadla unesená islámskými radikály narazila do mrakodrapů Světového obchodního střediska (WTC). Další letadlo o několik desítek minut později narazilo do budovy Pentagonu a čtvrté se zřítilo do polí v Pensylvánii, ačkoliv jeho cílem měl pravděpodobně být Bílý dům nebo Kapitol. 

„Neměli bychom potřebovat národní tragédii, aby nám připomněla sílu národní jednoty, ale takto skutečně uctíme ty, o něž jsme přišli 11. září,“ prohlásil na Aljašce Biden. Na rozdíl od běžné praxe si připomněl výročí útoků v odlehlé části USA, kde se zastavil cestou z návštěvy Indie a Vietnamu. Rok a dva měsíce před prezidentskými volbami se snažil apelovat na Američany, aby nepodléhali „rostoucímu přílivu nenávisti, extremismu a politického násilí“.

Na dalších místech vedle politiků promlouvali zejména příbuzní obětí a pamětníci tragických událostí. „V ten den jsme byli jednou zemí, jedním národem, jedním lidem, právě tak, jak by to mělo být. Takový jsem měl pocit. Že jsme se všichni spojili a každý dělal, co mohl, a dělal to tam, kde mohl,“ řekl agentuře Reuters šéf záchranného útvaru hasičů ve virginském okrese Goochland County Eddie Ferguson.

Místo je od Pentagonu vzdálené asi 160 kilometrů a od New Yorku ještě třikrát tolik, ale s 11. zářím jej pojí místní památník vyrobený s ocelí z jednoho ze zřícených mrakodrapů WTC. Místní každý rok v září pořádají hned dvě připomínkové akce – jednu ranní věnovanou příslušníkům záchranných složek, kteří tehdy zasahovali, a jednu večerní věnovanou obětem teroristických útoků.

Minuta ticha i četba jmen obětí

V jiných městech napříč USA zněly zvony, lidé drželi chvíle ticha, zapalovali svíčky nebo vztyčovali vlajky. „Jsme jen malinká komunita. Ale je pro nás důležité si tyto události připomínat. Nejen 11. září, ale i všechny ostatní, které nás dělají svobodnými,“ řekl Joe Maurath, starosta asi čtyřtisícového Fentonu v Missouri na předměstí St. Louis. S novináři hovořil před pamětní deskou Jessicy Sachsové, jedné z obětí 11. září, která odtud pocházela.

Na newyorském Ground Zero dospělí, děti i političtí představitelé při několik hodin trvající vzpomínkové ceremonii četli jména zemřelých. Mezi přítomnými byla například i viceprezidentka Harrisová. 

Deník The New York Times (NYT) připomněl, že za posledních 22 let se změnil přístup politických kandidátů k výročí 11. září. Zatímco v prvních letech bylo považováno za nevhodné pořádat akce související s politickou kampaní, už v roce 2004 prezident George Bush mladší využil záběry lidských pozůstatků vytažených na místě útoku v New Yorku.

V roce 2008 si rivalové prezidentských voleb Barack Obama a John McCain u památníku Ground Zero symbolicky podali ruce a ten den nevysílali žádné televizní politické reklamy, ačkoliv jiné části jejich kampaně pokračovaly. V roce 2015 pozdější prezident Donald Trump výročí útoků využil plně, když volal po omezení muslimské imigrace do USA, píše NYT.

Současní, podle průzkumů po Trumpovi nejvýraznější republikánští uchazeči o prezidentský úřadt Ron DeSantis a Vivek Ramaswamy se v New Yorku setkali s pozůstalými a někdejší republikánský viceprezident Mike Pence se zúčastnil vzpomínkové akce v Iowě.

Za útoky z 11. září byli zatím odsouzeni jen dva lidé – Francouz marockého původu Zacarias Moussaoui a Maročan Munír Mutasádik. Další pětice obviněných islámských radikálů setrvává ve věznici Guantánamo na Kubě. Pokud soud potvrdí jejich vinu, hrozí jim trest smrti.

Události 11. září 2001 vyburcovaly tehdejší Bushovu administrativu k zahájení „války proti terorismu“, jejímž prvotním významným projevem byla americká invaze do Afghánistánu, která přinesla rychlý pád talibanského režimu.

Taliban znovu u moci

Radikální hnutí Taliban tehdy ukrývalo saúdskoarabského miliardáře Usámu bin Ládina, jenž stál v čele teroristické organizace al-Káida a k bezprecedentním útokům na USA se přihlásil. Bin Ládina američtí vojáci dopadli a zabili až po dalších deseti letech pátrání v květnu 2011 v Pákistánu.

Kontroverzní americká válka v Afghánistánu skončila stažením amerických sil a jejich spojenců v roce 2021, kdy se moci v zemi znovu chopil Taliban. Válka si vyžádala skoro 200 tisíc lidských životů na obou stranách a miliardové náklady.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 20 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 58 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 3 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 4 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 8 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 10 hhodinami
Načítání...