Telegram vládám poskytne více informací o uživatelích

Komunikační platforma Telegram začne po tlaku úřadů poskytovat vládám více informací o svých uživatelích. V pondělí to oznámil její zakladatel a generální ředitel Pavel Durov. Ten už několik týdnů ve Francii čelí obvinění, že nedělá dost pro to, aby platformu nevyužívaly i kriminální živly, což chce nyní také změnit.

„Zatímco 99,999 procenta uživatelů Telegramu nemá nic společného se zločinem, těch 0,001 procenta zapojených do nezákonných aktivit vytváří špatnou image celé platformy a ohrožuje zájmy našich uživatelů, kterých už je téměř miliarda,“ cituje Durova server BBC.

Spolupráce s justičními orgány bude spočívat například v tom, že aplikace pro zasílání zpráv bude poskytovat IP adresy a telefonní čísla uživatelů příslušným úřadům, a to v souladu s právními předpisy v dané zemi. Platforma už podle Durova změnila podmínky tak, aby odradila zločince od jejího zneužívání.

Oznámený krok přichází necelý měsíc po Durově zatčení ve Francii. Tamní úřady jej viní ze spoluúčasti na šíření materiálů zaměřených na sexuální zneužívání dětí. Durov, kterému bylo při vyšetřování nařízeno zůstat ve Francii, obvinění odmítá. Zatčení devětatřicetiletého šéfa platformy pak vyvolalo debatu o tom, jak do budoucna chránit svobodu slova v prostředí internetu.

Rozhodnutí platformy podvolit se požadavkům vládních úřadů představuje výrazný posun proti tomu, jak se platforma k žádostem vlád o poskytnutí dat uživatelů doposud stavěla. Pověsti platformy uškodil i její laxní přístup k moderování obsahu, napsala agentura Bloomberg. Telegram sídlí ve Spojených arabských emirátech a na žádosti vlád z celého světa o zablokování některých příspěvků zpravidla nereagoval. Stejně tak ignoroval žádosti o informace o osobách podezřelých z nezákonných aktivit.

Změna ve vyhledávání

Aplikace využívá umělou inteligenci (AI) a tým moderátorů. Nyní začala skrývat problematický obsah z výsledků vyhledávání ve snaze bránit zneužívání této komunikační sítě, řekl Durov. „Pokud se vám přesto podaří najít ve vyhledávání Telegramu něco nebezpečného nebo nezákonného, nahlaste nám to prosím prostřednictvím @SearchReport,“ dodal podle CNN Durov.

Obvinění, kterým Durov čelí ve Francii, jej vykreslují jako šéfa společnosti, jež odmítá poskytovat orgánům činným v trestním řízení relevantní data uživatelů. Pokud by platforma spolupracovala, úřady by mohly nasadit legální odposlechy a snáze usvědčit zločince, kteří platformu využívají.

Podle CNN není jasné, jak krok sdílení některých uživatelských údajů s orgány činnými v trestním řízení ovlivní probíhající francouzské vyšetřování.

Durov krátce po svém zatčení kritizoval úřady a řekl, že činit ho zodpovědným za zločiny spáchané třetími stranami na platformě je překvapivé a zavádějící. Kritici tvrdí, že Telegram se stal semeništěm dezinformací, dětské pornografie a obsahu souvisejícího s terorismem částečně kvůli funkci, která umožňuje, aby tam skupiny mohly mít až 200 tisíc členů.

Telegram využívají i demonstranti nebo extremisté

Telegram se letos v srpnu stal terčem zájmu úřadů i proto, že umožnil vysílání na krajně pravicových kanálech, což přispělo k násilí v anglických městech, píše BBC. Před několika dny pak Ukrajina zakázala aplikaci Telegram na zařízeních, která patří státním institucím. Tvrdí, že tak chce minimalizovat hrozby, které pro ni představuje Rusko.

Pod Durovovým vedením vzbudil Telegram hněv mnoha vrcholných představitelů – od Evropské unie až po autoritářské režimy v Rusku a v Íránu. Aplikaci totiž používají i demonstranti, kteří se snaží organizovat při protestech proti úřadům, Telegram se ale zároveň stal centrem konspiračních teoretiků a extremistů. Například stoupenci nadřazenosti bílé rasy v USA léta používají síť ke koordinaci útoků na energetickou infrastrukturu, píše Bloomberg.

Kreml se v roce 2018 pokusil platformu Telegram zablokovat, ale o dva roky později těchto pokusů zanechal, jelikož se mu nepodařilo službu vypnout. Když byl zákaz zrušen, ruský regulátor uvedl, že Durov naznačil, že pomůže v boji proti extremismu a terorismu.

Když byl Durov zatčen, začala platforma některé dosavadní postupy měnit. Začátkem září Telegram zakázal nahrávat nová média, podle jejího šéfa proto, aby zastavil používání robotů a podvodných profilů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 1 hhodinou

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 11 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 17 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 23 hhodinami
Načítání...