Tajná služba má v hledáčku Alternativu pro Německo. Strana se chce bránit

Nahrávám video

Alternativu pro Německo (AfD) tajná služba ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko prohlásila za formaci podezřelou z extremismu. To umožní sledování jejích členů. Stejný krok se chystá i na celostátní úrovni. Čtvrtá největší strana ve Spolkovém sněmu, která se stylizuje do disidentské role i v otázce koronavirové politiky, označuje postup tajné služby za šikanu.

Politická formace tvrdí, že bojuje proti zvůli státu, který zneužívá pandemii koronaviru k totalitním metodám. Když ostatně berlínskou demonstraci proti karanténním opatření rozháněla policie, nechyběl v davu Andreas Kalbitz, bývalý výsadkář, sympatizant řady neonacistických organizací. A také úspěšný předák Alternativy pro Německo.

Právě kvůli Kalbitzovi a jeho stoupencům chce teď německá kontrarozvědka sáhnout k nebývalém kroku a prohlásit, že celou parlamentní stranu podezřívá z extremismu. Tak, jako už se to stalo v Sasku-Anhaltsku. Tamní AfD tak může kontrarozvědka nově odposlouchávat, nebo mezi členy nasadit informátory. Sledování na úrovni celé strany se její vedení snaží zabránit ze všech sil.

Jörg Meuthen, předseda AfD, žádá méně provokací a méně koketování s extremismem. Právě kvůli pletkám s neonacisty nechal Meuthen vyloučit i Andrease Kalbitze. „Je opravdu chytré mluvit o koronavirové diktatuře? Nežijeme v diktatuře, jinak bychom nemohli svolat tento stranický sjezd,“ sdělil Meuthen.

Podle tajné služby ale radikálové dál mají rozhodující vliv ve straně. „Snaží se rozpoutat nenávist ke všem větším náboženských a etnickým menšinám,“ myslí si politolog Hajo Funke. Ve Spolkovém sněmu Alternativu pro Německo zastupuje 89 poslanců, v roce 2017 získala přes 12,5 procenta hlasů.

Český velvyslanec Kafka si myslí, že AfD uvítá pozornost

Podle českého velvyslance v Německu Tomáše Kafky ale sledování partaje není zas tak přelomové, protože AfD už v jiných spolkových zemích byla pod dohledem. „Je otázka, jakého lídra strana potřebuje. Byli to ze začátku celkem renomovaní ekonomové, dnes je strana tak trochu proti všem,“ uvedl v Horizontu ČT24. Strana se proti tomu, aby byla sledovaná, podle Kafky ráda ozvala, protože o ni není příliš zájem.

AfD, která vznikla před sedmi lety, totiž stihla projít dramatickým vývojem. Založila ji skupina ekonomů s cílem bojovat proti euru. Vnitrostranický převrat ale přivedl do čela Frauke Petryovou. Její protimigrační agenda dovedla stranu do parlamentu, přesto i Petryová o vedení přišla. A s novými šéfy neskončil proud problematických výroků.

Jeden z předsedů, Alexander Gauland, například prohlásil, že „Hitler a nacisté jsou jen ptačím hovínkem na tisíciletých úspěšných německých dějinách.“ Berlínský zastupitel u AfD Bernd Pachal zase sdělil, že „Češi měli v době protektorátu více autonomie než za Habsburků, a zvýšila se jejich životní úroveň. To vše díky chytré politice říšského protektora Reinharda Heydricha.“

Podle AfD to jsou ojedinělé výstřelky. Postup tajné služby strana označuje za mstu politických konkurentů. A samotnou kontrarozvědku za jejich poslušný nástroj. Ta každopádně našlapuje na tenkém ledě. AfD se proti sledování už předběžně brání u soudu. Případné vítězství právníků strany by znamenalo bolestnou ránu pro reputaci německého státu nejen v době pandemie, ale také v roce parlamentních voleb.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...