Syriza vyhrála řecké volby, Tsipras již domluvil staronovou koalici

Koalice radikální levice (Syriza) vyhrála předčasné volby v Řecku. Její předseda Alexis Tsipras již dohodl obnovení koalice se stranou Nezávislí Řekové a zhruba po měsíci úřednického intermezza opět směřuje do premiérského křesla.

  • Koalice radikální levice (Syriza) : 35,46 % = 145 poslanců
  • Nová demokracie (Nea Dimokratia): 28,10 % = 75 poslanců
  • Zlatý úsvit (Chrysi Aygi): 6,99 % = 18 poslanců
  • Panhelénské socialistické hnutí (PASOK): 6,28 % = 17 poslanců
  • Komunistická strana Řecka (KKE): 5,55 % = 15 poslanců
  • Řeka (To Potami): 4,09 % = 11 poslanců
  • Nezávislí Řekové (Anexatritoi Ellines): 3,69 % = 10 poslanců
  • Centristická unie (Enosi Kontroon): 3,43 % = 9 poslanců
  • Další politické strany nepřekročily tříprocentní hranici a do parlamentu se nedostaly. Zastoupení v parlamentu jen těsně uniklo Lidové jednotě (Laiki enotita), která s 2,86 procenta jako jediná ze zbývajících politických stran získala přes jedno procento hlasů.

Od okamžiku, kdy se v Řecku uzavřely volební místnosti, mohlo se premiérské křeslo opět začít těšit na Alexise Tsiprase. Jeho Syrizu totiž upřednostňovaly již první povolební průzkumy (exit polly), které naznačovaly těsné vítězství. Když ale začalo sčítání hlasů, domnělý náskok jednoho až dvou procent začal narůstat, takže po sečtení poloviny hlasů patřilo Syrize 35,6 procenta z nich, zatímco Nové demokracii jen 28 procent. V přepočtu na poslanecké mandáty ve 300členné sněmovně by to bylo 145 ku 75.

V Syrize zavládlo nadšení a začaly oslavy. Zisk je nečekaně vysoký, byť ho mírně kalí mimořádně nízká volební účast. „Chci z hloubi srdce poděkovat vám všem za toto velkolepé vítězství – vítězství lidu,“ vzkázal na Twitteru Alexis Tsipras. Ve večerním projevu na aténském náměstí potom přislíbil, že bude v Evropě bojovat za Řecko: „V dnešní Evropě jsou Řecko a řečtí lidé synonymem odolnosti a hrdosti. Budeme v tom pokračovat další čtyři roky,“ řekl. Dodal, že musí stát pevně na zemi. „Z potíží se nedostaneme kouzly, stane se tak jen tvrdou prací,“ řekl Tsipras.

I pro spoustu příznivců Syrizy je to velké překvapení. Takto hladké vítězství nečekali. Volební průzkumy do poslední chvíle předpovídaly těsný souboj mezi Syrizou a konzervativní Novou demokracií. Nakonec to dopadlo podobně jako v lednu a Syriza zvítězila výrazně. Je to velké překvapení a nálada ve volebním štábu Syrizy je opravdu elektrizující.
Zdeněk Fučík
Zpravodaj ČT, Atény

„Volební bitva byla dnes završena. Svedli jsme důstojný boj. Vypadá to, že výsledky favorizují Syrizu a pan Tsipras vítězí. Blahopřeji mu a vyzývám ho k vytvoření vlády. Další záležitosti projednáme později,“ řekl v době, kdy byla sečtena asi třetina hlasů, předseda Nové demokracie Vangelis Meimarakis. Alexis Tsipras v té době činil právě to, o čem Meimarakis hovořil. Začal vyjednávat s předsedou nacionalistických Nezávislých Řeků Panosem Kammenosem o obnovení koalice, kterou obě strany vytvořily již po lednových volbách.

Ještě večer Kammenos oznámil, že koalice je prakticky dohodnuta. „Od zítřejšího rána začneme s Alexisem Tsiprasem jakožto premiérem sestavovat vládu,“ řekl lídr Nezávislých Řeků. Ti by měli ke 145 poslancům Syrizy připojit svých deset hlasů, čímž vznikne potřebná většina.

Potvrzení podmínek záchranného programu

Zisk více než třetiny hlasů překvapilo i některé představitele Syrizy. „Je to poprvé, co nějaká strana byla odměněna za přísnou záchrannou dohodu. (…) Až dosud byli voliči jasně proti podmínkám záchranných programů,“ řekl bývalý ministr energetiky z Tsiprasovy vlády Panos Skurletis televizi Alpha.

obrázek
Zdroj: ČT24

Mluvčí Syrizy potom v průběhu povolebního večera řekla agentuře Reuters, že strana začne zavádět finanční pomoc dohodnutou s věřiteli. „Budeme mít vládu na čtyři roky se silnou parlamentní většinou, která bude zavádět slíbená opatření. (…) Bude také pokračovat v tvrdých jednáních s věřiteli. Uvědomujeme si, že jsme na počátku boje,“ uvedla mluvčí. Prvním úkolem Tsiprasovy nové vlády bude přesvědčit věřitele Řecka, že země učinila dostatečná opatření, aby mohla dostat další peníze ze záchranného balíku. O platbě se bude jednat v říjnu. Kromě finanční krize se bude muset druhá Tsiprasova vláda vyrovnat také s další dlouhodobě neustávající krizí – uprchlickou.

Volby skutečně nenaznačily, že by si Řekové důrazně přáli odmítnout záchranný program, který mezinárodní věřitelé podmínili úspornými reformami. Ze stran, které míří do parlamentu, se proti nim stavějí pouze krajně pravicový Zlatý úsvit a komunisté. Zlatý úsvit je sice třetí nejsilnější stranou, má však pouze 19 poslanců – o dva více než po lednových volbách a o dva méně než po volbách v roce 2012. Komunistická strana je potom pátým nejsilnějším uskupením s možným ziskem patnácti mandátů za zhruba pětiprocentní podíl hlasů. „Po letech takřka nevídané krize Řekové upřednostnili strany, které slibují, že udrží zemi v eurozóně, i když to znamená bolestivé reformy,“ interpretoval výsledek ekonom německé banky Berenberg Holger Schieding.

Přišlo méně lidí než kdy dříve

Vítězství Syrizy je výrazné, co do počtu poslaneckých mandátů týká, strana takřka obhájila svůj lednový výsledek (tehdy získala 149 poslanců). Zářijové volby ale také ukázaly, že stále méně Řeků je přesvědčeno o tom, že změny poměrů v parlamentu skutečně změní situaci v zemi – a také že jsou neustálým hlasováním unaveni. Právě nízkou účastí, která činila asi 56 procent oproti lednovým 64 procentům a 67 procentům při červencovém referendu o návrzích mezinárodních věřitelů, zdůvodnily agentury, proč poměry hlasů pro jednotlivé strany úplně neodpovídají předvolebním průzkumům, ale ani exit pollům.

Volební účast ostatně v posledních letech v Řecku výrazně padá. V minulém desetiletí se ještě pohybovala kolem 70 procent, kam klesla v průběhu 90. let, neboť v předchozí dekádě dokonce převyšovala 80 procent. Tentokrát ale mnoho Řeků o volby nestálo, protože jim ani nebylo jasné, jaké téma letošní zářijové volby mají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 14 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 17 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 23 hhodinami
Načítání...