Švýcaři v referendu odmítli zákaz umělých pesticidů, s protiteroristickým zákonem souhlasili

Voliči ve Švýcarsku v neděli v referendu odmítli trojici návrhů z oblasti životního prostředí, včetně nového zákona o emisích oxidu uhličitého a zákazu umělých pesticidů. Souhlas naopak vyjádřili s protiteroristickým zákonem, který dává policii větší pravomoci pro nakládání s lidmi podezřelými z terorismu, a s covidovým zákonem, který dává vládě více pravomocí pro boj s pandemií, uvedla agentur Reuters.

Proti zákazu umělých pesticidů se vyjádřilo 61 procent voličů. Kdyby zákaz prošel, stalo by se Švýcarsko teprve druhou zemí na světě, která k tomu přistoupila. Záměr hospodařit stoprocentně bio oznámil před několika lety Bhútán. Ve Švýcarsku má sídlo firma Sygenta, jeden z největších výrobců přípravků na ochranu rostlin, kterou v roce 2017 koupil čínský gigant ChemChina, upozornila agentura AFP.

Stejným poměrem byl zamítnut také návrh na poskytování dotací pouze zemědělcům, kteří se vyhýbají chemickým hnojivům.

Těsným poměrem 51,6 procenta voliči v referendu zamítli nový zákon o emisích oxidu uhličitého. Výsledek je porážkou švýcarské vlády, která nový zákon zahrnující opatření jako zvýšení přípatku na pohonné hmoty pro auta nebo zavedení poplatku na letenky podporovala.

Zákon měl pomoci ke snížení emisí podle pařížské dohody o klimatu. Podle ministryně životního prostředí Simonetty Sommarugaové bude nyní splnění cíle na snížení emisí do roku 2030 na polovinu úrovně z roku 1990 pro Švýcarsko velmi obtížné. Do roku 2050 se má země stát čistě emisně neutrální.

Více pravomocí pro policii

S většími pravomocemi pro policii v boji proti terorismu souhlasilo 57 procent voličů. Ta tak bude moci vytipované lidi starší 12 let lépe sledovat, omezit jejich pohyb a přimět je chodit na výslechy. Švýcaři s návrhem zákona souhlasili i přesto, že před ním varovala OSN a Organizace na ochranu lidských práv Amnesty International.

Zhruba 61 procent voličů pak souhlasilo s covidovým zákonem, který dává vládě více pravomocí pro boj s pandemií a umožňuje finanční podporu podniků v době pandemie. 

Volební místnosti se zavřely ve 12:00 SELČ. Většina Švýcarů, zhruba 90 procent, ovšem hlasovala předem formou dopisu. Švýcarsko je známé jako země přímé demokracie. Volební účast v referendech konaných čtyřikrát do roka bývá často pod 50 procenty. Oprávněných voličů je zhruba 5,4 milionu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 9 mminutami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 2 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 4 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 6 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 8 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...