Světoví státníci se v Berlíně dohodli na dodržování zbrojního embarga v Libyi

Nahrávám video

Účastníci mezinárodní konference o Libyi se v Berlíně dohodli na dodržování zbrojního embarga a slíbili konec vojenské podpory znesvářeným stranám. Státníci se podle německé kancléřky Angely Merkelové, která akci uspořádala, shodli, že konflikt v Libyi nemá vojenské řešení. Jednání se účastnil ruský prezident Vladimir Putin, francouzská hlava státu Emmanuel Macron nebo americký ministr zahraničí Mike Pompeo. Do německé metropole dorazili také představitelé obou znepřátelených libyjských stran.

V libyjském konfliktu proti sobě stojí premiér Fáiz Sarrádž, jehož vláda uznávaná většinou mezinárodního společenství má pod kontrolou jen malé území kolem hlavního města Tripolisu, a polní maršál Chalífa Haftar, jehož jednotky ovládají většinu sedmimilionové severoafrické země, odkud do Evropy míří velké množství migrantů.

Do bojů, které začaly loni v dubnu, promlouvají i zahraniční státníci. Sarrádže podporuje Turecko, které se v Libyi přímo vojensky angažuje, Katar nebo Itálie, na straně Haftara stojí zase Rusko, Egypt, Saúdská Arábie či Spojené arabské emiráty. Aby se situaci podařilo uklidnit a bylo možné začít hledat cestu k dlouhodobému míru a politické transformaci, svolala Merkelová do Berlína konferenci na nejvyšší úrovni.

Závěrečný dokument, který má 55 bodů, požaduje mimo jiné dodržování základních lidských práv, odzbrojení milic, posílení centrálních libyjských institucí a návrat k politickému jednání. Volá i po transparentním a spravedlivém rozdělení příjmů z prodeje ropy, který je pro Libyi zásadní. Obě strany libyjského konfliktu podle německého ministra zahraničí Heika Maase přislíbily, že se pokusí najít řešení problému uzavřených ropných přístavů.

Už před jejím začátkem dávali někteří účastníci najevo své požadavky. Šéf americké diplomacie Pompeo vyzval k podpisu příměří a zavedení účinného mechanismu, díky němuž na klid zbraní bude možné dohlížet. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zase prohlásil, že Haftar musí skoncovat se svým agresivním postojem. Sarrádž poznamenal, že Haftarovi jde jen o moc.

Oddělené schůzky

Oba libyjští aktéři už před konferencí jednali s Merkelovou a s německým ministrem zahraničí Heiko Maasem, i když vždy separátně. Konference navázala na jednání z Moskvy ze začátku týdne, na nichž už Sarrádž podepsal dokument o příměří. Haftar tak sice odmítl učinit, ve čtvrtek ale přislíbil, že klid zbraní hodlá dodržovat.

Na bezpečnost během konference, které se účastnili také zástupci OSN, Evropské unie, Africké unie, Ligy arabských států, Británie, Číny, Spojených arabských emirátů, Konga, Itálie, Egypta a Alžírska, dohlíželo v německé metropoli na 4500 policistů. Nad středem města opakovaně kroužil vrtulník, uzavřeny byly některé mosty přes Sprévu. S omezeními se musela vyrovnat i městská hromadná doprava.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 2 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 12 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 18 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
včera v 02:48
Načítání...