Švédský parlament schválil do funkce předsedy vlády na další volební období dosavadního premiéra a šéfa sociálních demokratů Stefana Löfvena. Nová menšinová vláda vznikne více než čtyři měsíce po parlamentních volbách, které skončily vyrovnaným výsledkem. Nový menšinový kabinet tvořený Švédskou sociálnědemokratickou dělnickou stranou a stranou Zelených bude představen v pondělí. Jak uvedl list The Local, bude se jednat o jednu z nejslabších vlád v zemi za posledních 70 let.
Löfvenovi se podařilo v uplynulých dnech uzavřít dohodu s několika stranami napříč politickým spektrem, jejichž společným cílem je zabránit protiimigrační straně Švédští demokraté prosazovat svou politiku, napsala agentura Reuters.
Švédští demokraté, mezi jejichž zakládajícími členy byli lidé otevřeně podporující ideologii nacistického Německa, si od minulých voleb výrazně polepšili a v 349členném parlamentu získali 62 míst.
Dosud opoziční Strana středu a rovněž opoziční Liberálové Löfvenovi před hlasováním slíbili, že nebudou bránit jeho plánu na vznik kabinetu sociálních demokratů a Zelených. Stejně se nakonec rozhodla i exkomunistická Levicová strana, s jejíž podporou doposud Löfven vládl.
Kandidát na premiéra ve Švédsku potřebuje, aby proti němu nehlasovala většina poslanců, tedy 175 členů zákonodárného sboru. Podle švédského listu Aftonbladet podpořilo Löfvena 115 poslanců, 153 bylo proti a 77 se hlasování zdrželo.
Ústupky pravici
Löfven byl nucen k četným ústupkům, včetně slibu snížení daně z příjmu, deregulace pracovního trhu a nájemného. Tato opatření převzatá z volebního programu středopravých stran ho pravděpodobně budou stát sympatie mnoha tradičních sociálnědemokratických voličů, podotkla agentura Reuters.
„Dohoda mezi koalicí a dvěma středopravými stranami obsahuje znepokojující prvky pro levé křídlo, zvlášť pak v podobě daňové politiky, která hrozí prohloubením nerovností ve švédské společnosti,“ uvedl podle listu The Local politolog z univerzity v Göteborgu Ulf Bjereld, který je spojen se sociálními demokraty.
V parlamentních volbách 9. září zvítězil rozdílem jediného mandátu středolevý blok v čele se sociálními demokraty, kteří spolupracovali s Levicovou stranou a Zelenými, nad středopravou aliancí vedenou Umírněnou koaliční stranou. Kromě Umírněné koaliční strany zahrnovala středopravá aliance ještě Stranu středu, Liberály a Křesťanskodemokratickou stranu.
Středolevý blok a středopravá aliance se od zářijového hlasování snažily hledat způsoby, jak vytvořit vládu bez protiimigrační strany Švédští demokraté. Všechny hlavní politické strany před volbami jasně řekly, že se Švédskými demokraty spolupracovat nebudou.
Na třetí pokus
O návrhu, aby Löfven pokračoval ve funkci ministerského předsedy, švédský zákonodárný sbor již jednou dříve hlasoval. V polovině prosince ale tuto možnost poslanci zamítli, stejně jako předtím v listopadu nepodpořili šéfa středopravé Umírněné koaliční strany Ulfa Kristerssona.
Nyní se tedy jednalo o třetí a zároveň předposlední pokus najít premiéra. Předseda parlamentu Andreas Norlén může předložit poslancům k hlasování kandidáta na šéfa vlády celkem čtyřikrát, poté jsou vypsány nové volby.
Narodil se v roce 1957 ve Stockholmu, jako desetiměsíčního ho rodiče odložili do dětského domova, později byl adoptován. Se svou biologickou matkou i vlastním bratrem se poprvé setkal ve svých 22 letech, svého předčasně zesnulého vlastního otce nikdy neviděl.
V dětství hrál hokej, po studiu na střední škole si udělal svářečský kurz a začal také studovat sociální vědy na univerzitě v Umea. Studia nedokončil. Po službě ve švédském letectvu začal v roce 1979 pracovat jako svářeč ve zbrojařské firmě Hägglunds, kde působil až do roku 1995. Ve firmě se začal také angažovat jako odborář a poznal zde svou ženu Ullu.
V odborech dosáhl až na post šéfa odborového svazu IF Metall. V čele této druhé největší odborové organizace ve Švédsku stál v letech 2006 až 2012. V roce 2006 byl také zvolen do výkonného výboru Švédské sociálnědemokratické strany (SAP). V lednu 2012 stanul v čele této partaje, kterou dovedl k vítězství v parlamentních volbách v září 2014. Od té doby zastává post premiéra země.
