Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan žádost Švédska o vstup do NATO pošle co nejdříve k ratifikaci do parlamentu. Po pondělním jednání s ním a švédským premiérem Ulfem Kristerssonem to řekl šéf Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Neuvedl ale, kdy se tak konkrétně stane. Erdogan předtím přitom žádal, aby Evropská unie obnovila přístupová jednání s jeho zemí, teprve poté měl podle něj turecký parlament rozhodovat o vstupu Švédska do NATO.
Souhlas se švédským vstupem do NATO musí ještě kromě tureckého vyjádřit také maďarský parlament, aby se Švédsko stalo členem Aliance.
Dokončení ratifikace švédské žádosti by bylo podle Stoltenberga historickým krokem. „Prezident Erdogan souhlasil, že zašle co nejdříve národnímu shromáždění (tureckému parlamentu) švédský vstupní protokol,“ řekl Stoltenberg po jednání ve Vilniusu, kde se v úterý a ve středu koná summit NATO. Dodal, že není na něm stanovit konkrétní data projednání žádosti. Erdogan podle něj chce spolupracovat s parlamentem, aby ratifikaci zajistil. Erdogan má se svými spojenci v parlamentu většinu, pro vstup Švédska do NATO jsou i některé opoziční strany.
V reakci na oznámení uvedl Kristersson, že Švédsko učinilo velký krok směrem ke členství v NATO. „Je to velmi dobrý pocit, o to jsem usiloval již dlouho,“ řekl v pondělí.
Také americký prezident Joe Biden uvítal Erdoganův souhlas s ratifikací. „Jsem připraven spolupracovat s prezidentem Erdoganem a Tureckem na posílení obrany a odstrašení v euroatlantickém prostoru,“ sdělil Biden v prohlášení s tím, že se „těší“ na přijetí Švédska jako 32. členského státu NATO.
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková uvedla, že jde o „dobrou zprávu z Vilniusu“. „Cesta Turecka k ratifikaci členství Švédska v NATO je konečně volná,“ dodala.
Erdogan před jednáním se Stoltenbergem požadoval otevření dveří do EU
Turecko, které spolu s Maďarskem zatím blokovalo vstup Švédska do NATO, dosud jako důvod svého rozhodnutí uvádělo podporu, kterou Švédsko údajně poskytuje teroristickým organizacím včetně Strany kurdských pracujících (PKK). Tu považuje za teroristickou jak Turecko, tak EU. Spojení vstupu Švédska do NATO a Turecka do EU v pondělí Ankara použila poprvé, upozorňuje agentura DPA.
„Turecko čeká před dveřmi Evropské unie přes padesát let a téměř všechny členské země NATO jsou teď členy Evropské unie. Obracím se na tyto země, které nechaly Turecko čekat,“ prohlásil Erdogan podle agentury AP.
„Pojďte a otevřete Turecku cestu ke členství v Evropské unii. Až vy otevřete cestu Turecku, my otevřeme cestu Švédsku, jako jsme ji otevřeli Finsku,“ dodal turecký prezident.
Odmítl, že by ratifikace vstupu Švédska do NATO Tureckem jakkoliv souvisela s nákupem stíhacích letounů F-16 Ankarou od Spojených států. O nákupu chce Erdogan podle svých slov ve Vilniusu osobně jednat s americkým protějškem Joem Bidenem.
Na dotaz novinářů Stoltenberg uvedl, že on osobně členství Turecka v Evropské unii podporuje a dodal, že Švédsko už podle něj splnilo podmínky nutné pro vstup do Aliance. „Stále je možné, že ve Vilniusu dojde ke kladnému rozhodnutí (o vstupu Švédska do NATO),“ řekl Stoltenberg na tiskové konferenci před jednáním s Erdoganem.
Turecký prezident také prohlásil, že ukončení války mezi Ukrajinou a Ruskem usnadní Kyjevu proces vstupu do NATO, píše Reuters. Vedoucí představitelé Severoatlantické aliance budou od úterý v litevském Vilniusu dva dny diskutovat především o ruské invazi na Ukrajinu.
Souvislost mezi požadavky neexistuje, domnívá se Berlín i Bílý dům
Na Erdoganův požadavek reagoval německý kancléř Olaf Scholz, který uvedl, že mezi vstupem Švédska do NATO a obnovením jednání o členství Turecka v Evropské unii není souvislost. „Není zapotřebí tato témata spojovat,“ řekl. Stockholm podle něj splňuje všechny podmínky pro vstup do Severoatlantické aliance. Kancléř doufá, že se Švédsko členem NATO skutečně brzy stane.
Podobně jako Scholz se vyjádřila i mluvčí Evropské komise Dana Spinantová, podle níž nelze oba procesy spojovat.
Podle amerického ministerstva zahraničí by turecké ambice stát se členem EU neměly představovat překážku pro švédský vstup do NATO. „Domníváme se, že se jedná o oddělené záležitosti,“ citovala agentura Reuters mluvčího americké diplomacie Matthewa Millera.
Summitu se zúčastní Zelenskyj
Na summit ve Vilniusu se osobně chystá i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Napsala to agentura Bloomberg s odvoláním na nejmenované zdroje. Podle aktuálního programu je na středu plánovaná společná tisková konference Zelenského se Stoltenbergem.
Podle portálu The Kyiv Independent Stoltenberg řekl, že Zelenskyj se zúčastní první schůzky Rady NATO–Ukrajina, která se během summitu uskuteční, nespecifikoval však, zda na ní prezident bude osobně, nebo prostřednictvím videokonference. Přes internet se Zelenskyj zúčastnil od začátku ruské invaze už mnoha schůzek na mezinárodní úrovni.
Ruskojazyčný servis BBC podotýká, že ukrajinská strana zatím cestu Zelenského do Vilniusu nepotvrdila. Dříve v Kyjevě mluvili o tom, že se vypraví v tom případě, když alianční země přijmou rozhodnutí skutečně důležitá pro Ukrajinu. Agentura DPA v neděli napsala, že Zelenskyj svou účast podmínil tím, že rozhodnutí se budou přijímat na základě jednání přímo na vrcholné schůzce. Řekl, že do Litvy „nechce jet pro zábavu, pokud rozhodnutí už padla“.
Zelenskyj v pondělí požádal o jasný signál ze Západu ohledně členství své země v NATO, uvedla agentura AFP. V tradičním večerním videoprojevu řekl, že většina členů NATO stojí za Ukrajinou a summit ve Vilniusu musí potvrdit, že Ukrajina je de facto členem Aliance.
„I když zaznívají různé názory, stále je jasné, že Ukrajina si zaslouží být v Alianci. Teď ne – je válka, ale potřebujeme jasný signál. A tento signál potřebujeme právě teď,“ uvedl Zelenskyj. „Když jsme žádali o vstup do NATO, byli jsme upřímní: Ukrajina už de facto v Alianci je. Naše zbraně jsou zbraněmi Aliance. Naše hodnoty jsou těmi, ve které věří i Aliance,“ doplnil ukrajinský prezident.
NATO má nový plán na odvrácení případného ruského útoku
Tiskové agentury Reuters a DPA s odvoláním na diplomatické zdroje v pondělí uvedly, že se státy NATO se dohodly na nových plánech, jak odvrátit případný ruský útok na alianční území. Dohodu dosud blokovalo Turecko.
Podle Reuters oživení plánů znamená velký posun, protože Severoatlantická aliance podobné plány vypracovala vůbec poprvé od konce studené války před 30 lety. Turecko schválení plánu blokovalo kvůli zeměpisným formulacím týkajícím se Kypru, kde dlouholetí rivalové Řecko a Turecko řeší množství sporných témat.
Plány, které mají více než čtyři tisíce stran, podrobně popisují, jak by měla být chráněna důležitá místa a jak by bylo potřeba bránit určitá místa v případě nouze. S tím souvisí i definování, jaké vojenské prostředky jsou nezbytné. A nejde jen o pozemní, vzdušné či námořní síly, ale i o síly kybernetické či vesmírné. „Jde o přímý důsledek Putinova útoku na Ukrajinu,“ řekl nedávno o nových plánech německý ministr obrany Boris Pistorius.
Jak uvedla agentura DPA, dohoda byla schválena písemnou procedurou, v úterý ji pak mají ještě potvrdit a oficiálně oznámit účastníci aliančního summitu.
