Švédská aktivistka se v letadle odmítala posadit a přerušila deportaci Afghánce. Úřady ho ale stejně vrátí

Švédská studentka pozdržela přímo na palubě letadla deportaci neúspěšného žadatele o azyl. Žena si koupila letenku na stejnou linku, kterou měl být deportován 52letý Afghánec, a před odletem se odmítala posadit. Chtěla tak zabránit tomu, aby byl žadatel o azyl vyhoštěn zpět do své rodné země. Svůj protest celou dobu vysílala přes sociální sítě. Muž nakonec letadlo mohl opustit, do Afghánistánu bude ale podle švédských médií stejně převezen.

Studentská aktivistka Elin Erssonová z univerzity v Göteborgu způsobila rozruch na sociálních sítích, když v pondělí zveřejnila videonahrávku, na níž protestuje proti deportaci afghánského migranta.  Mladá Švédka se v letadle, které mířilo do Istanbulu, odkud měl být muž deportován do vlasti, odmítla posadit a hlasitě protestovala proti odletu.

U některých pasažérů se setkala s pochopením, další se jí pokoušeli vzít mobilní telefon a akci překazit. Palubní personál proti dívce odmítl zasáhnout a nakonec jí i neúspěšnému žadateli o azyl umožnil stroj opustit za potlesku spolucestujících.

„Dělám, co mohu, abych zachránila lidský život. Dokud nějaký člověk v letadle stojí, pilot nemůže odstartovat,“ vysvětluje ve videu Erssonová. Muži podle ní v Afghánistánu hrozí smrt. „Chci, aby (ten muž) vystoupil z letadla, protože nebude v Afghánistánu v bezpečí. Snažím se změnit pravidla své země, s nimiž nesouhlasím. Není správné posílat lidi do pekla.“

Nahrávka má již téměř dva miliony zhlédnutí a na sociálních sítích strhla vlnu pozitivních reakcí, napsal server BBC.

Muž do Afghánistánu nejspíš odletí, Erssonové hrozí trest

Některá média ale upozorňují, že studentka protestovala zbytečně. Švédská migrační politika, s níž aktivistka nesouhlasí, posuzuje žádosti Afghánců o azyl mimo jiné podle oblasti, v níž žijí.

Muž, jehož vyhoštění dívka pozastavila, pocházel z místa, které úřady vyhodnotily jako bezpečné. Pravděpodobně tak bude deportován v nejbližších dnech. Erssonové navíc může hrozit právní postih za neuposlechnutí příkazu pilota.

Švédská vláda zpřísnila opatření poté, co v roce 2015 přijala více než 163 tisíc azylantů. Situaci tehdy označila za neudržitelnou. Migrace ale zůstává ve skandinávské zemi stále kontroverzním tématem. V nadcházejících parlamentních volbách je jedním z favoritů pravicově populistická strana Švédských demokratů, která se zasazuje o striktní opatření proti migrantům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...