Švédské Malmö ve středu hostilo mezinárodní konferenci o holocaustu. Výběr předních světových a především evropských politiků tam hledal odpověď na otázku, jak připomínat holocaust v době, kdy už nežije mnoho očitých svědků. A také jak potírat antisemitismus, který je v řadě zemí na kontinentu na vzestupu.
Nacistická zvěrstva se vzdalují v čase. Očitých svědků schopných vyprávět své příběhy plné hrůz i naděje ubývá. Spolu s nimi se ale vytrácí i ponětí o holocaustu a naopak nabírá na síle antisemitismus, který k němu vedl.
„Toto je nová stránka, nová kapitola v boji proti antisemitismu. A začíná dnes v Malmö, ve Švédsku,“ řekl izraelský ministr pro záležitosti diaspory Nachman Šaj.
Na sociálních sítích se stále víc šíří konspirační antisemitské teorie
Nové snahy potlačovat rasovou nenávist měly začít už loni, k 75. výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi. Kvůli pandemii covidu museli švédští pořadatelé konferenci o rok odložit. A právě pandemie jí dodala horkou – a hořkou – aktuálnost. Během ní se totiž začaly na sociálních sítích mnohem víc šířit konspirační antisemitské teorie. Ty v praxi přinesly i další útoky proti Židům.
„Tváří v tvář této pohromě, která se probouzí všude, musíme jednat společně,“ komentoval to francouzský prezident Emmanuel Macron.
Především ve Francii se přitom objevují stále častější případy hyzdění židovských hřbitovů a synagog hákovými kříži. Obětí antisemitské vraždy se v Paříži před třemi lety stala žena, která přežila i koncentrační tábor. Jen v roce 2019 se ve Francii počet nahlášených antisemitských útoků oproti předešlému roku skoro zdvojnásobil. Útoky se množí i v Německu. To se zároveň snaží soudit poslední žijící pachatele nacistických zločinů, naposledy minulý týden.
Unie chce financovat organizace, které odstraní nenávistné projevy z internetu
Mluvit o holocaustu se podle pořadatelů konference musí nadále. I vzhledem k tomu, že pachatelům a těm, kdo jejich zvěrstva přežili, je kolem sta let. Experti kladou důraz nejen na vzdělávání, aby se projevům nenávisti předcházelo, ale i na potírání antisemitismu na internetu.
„Musíme dělat víc než jen vzpomínat. Musíme jednat, musíme reagovat teď hned,“ řekl k tomu předseda Evropské rady Charles Michel.
Evropská unie chce financovat síť organizací, které budou odstraňovat nenávistné projevy z internetu. A evropské peníze mají přispět i k ochraně synagog, tak aby se evropští Židé doma nemuseli bát a neodcházeli do Izraele.
Spojené státy vyčlení milion dolarů
Ministr zahraničí USA Antony Blinken, který se připojil prostřednictvím videokonference, mimo jiné oznámil, že Spojené státy vyčlení milion dolarů na boj proti antisemitským projevům na internetu na Blízkém východě a v severní Africe.
„Naše priority zahrnují odsuzování a potírání antisemitismu, zajištění fyzické bezpečnosti židovských komunit, podporu vzdělání souvisejícího s holocaustem, zvláště mladých lidí, ochranu náboženské svobody a naléhání na země, aby odhodlaněji bojovaly proti projevům nenávisti na internetu,“ řekl Blinken.
Kulhánek požadoval bezpečné prostředí internetu
Také český ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) se vyslovil pro zajištění bezpečného a odpovědného on-line prostředí a představil závazky ke zlepšení situace. „Musí dojít ke zkrácení času mezi výskytem antisemitských a nenávistných projevů na internetu a sociálních sítích a jejich odstraněním a potrestáním,“ uvedl šéf české diplomacie. „Co je trestné off-line, musí být trestné on-line.“
Kulhánek dále představil tři závazky, kterými Česká republika bude usilovat o zlepšení situace v boji proti antisemitismu. Prvním je vytvoření České národní strategie boje proti antisemitismu, druhým otevření státní příspěvkové organizace Památník ticha a třetím uspořádání mezinárodní konference k Terezínské deklaraci v rámci českého předsednictví v Radě EU v roce 2022.
