Su Ťij chybí morální zásady, prohlásil americký diplomat po schůzce o vyhánění Rohingů

Vlivný americký diplomat Bill Richardson rezignoval na svou funkci v mezinárodní komisi, kterou zřídila myanmarská vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij, aby radila při řešení rohingské uprchlické krize.

Richardson prohlásil, že Su Ťij postrádá morální zásady. Mezinárodní komise, jejímž byl členem, je podle něj pouhou zástěrkou, která má pomoci zakrýt skutečný stav věcí.

„Hlavním důvodem mé rezignace je, že poradní komise je jen kamufláž,“ řekl někdejší americký velvyslanec při OSN Richardson agentuře Reuters a dodal, že nechce být součástí „fanouškovského týmu (myanmarské) vlády“.

Rohingští uprchlíci
Zdroj: Reuters/Mohammad Ponir Hossain

Richardson se dostal s myanmarskou vůdkyní do sporu, když se členové komise v pondělí se Su Ťij setkali. Richardson na schůzce nadnesl případ dvou myanmarských novinářů pracujících pro agenturu Reuters, kteří jsou v Myanmaru souzeni za porušení státního tajemství, za což jim hrozí až 14 let vězení. Oba psali o tématu rohingských uprchlíků. K propuštění novinářů vyzvala Myanmar již dříve Evropská unie, americký ministr zahraničí Rex Tillerson a další vysocí západní činitelé.

Su Ťij podle diplomata reagovala na jeho dotaz „vztekle“ a zdůraznila, že případ novinářů „není součástí práce poradní komise“. Hádka pak pokračovala i u večeře, řekl.

Bill Richardson
Zdroj: Ann Wang/Reuters

Bývalý člen vlády demokratického prezidenta Billa Clintona Richardson prý zná Su Ťij již od 80. let, má ji velmi rád a respektuje ji. „Neprojevila ale morální vůdcovské schopnosti ohledně otázky Rohingů a ohledně obvinění, která byla v této otázce vznesena. To mě mrzí,“ dodal.

Richardson: Myanmar nemá o řešení situace Rohingů zájem

Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Heather Nauertová řekla, že Richardsonova demise a důvody jeho odchodu z mezinárodní komise „budí obavy“. Zároveň ale poznamenala, že Richardson vstoupil do komise jako soukromá osoba.

Ve středu odjela komise – již bez Richardsona – vůbec poprvé na návštěvu do Arakanského státu. OSN již dříve označila kampaň myanmarské armády proti Rohingům v tomto státě za etnickou čistku. Myanmarští vojáci jsou obviňováni, že při svých operacích proti Rohingům vraždili civilisty, dopouštěli se znásilnění, mučení, žhářství a rabování. Rohingové proto uprchli nejčastěji do sousedního Bangladéše, i tam je ale jejich situace přinejmenším problematická.

Do Myanmaru se měli Rohingové začít vracet začátkem tohoto týdne. Kvůli obavám z nepřipravenosti úřadů a protestu samotných Rohingů se ale jejich repatriace odložila. Na repatriaci rohingských uprchlíků, která se má uskutečnit v průběhu dvou let, se Myanmar a Bangladéš dohodly počátkem ledna.

Převážně buddhistický Myanmar Rohingy neuznává jako etnikum a hovoří o nich jako o Bengálcích, tedy o nelegálních přistěhovalcích z Bangladéše. V zemi čelí Rohingové dlouhodobě perzekuci, je jim upíráno občanství a základní lidská práva.

Z myanmarského Arakanského státu uprchlo od srpna loňského roku podle odhadů OSN na 680 tisíc příslušníků muslimského menšinového etnika Rohingů poté, co tam armáda zahájila proti Rohingům tažení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 15 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 17 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...