O odpuštění za zločiny, které spáchali nacisté za druhé světové války v Polsku, požádal Poláky německý ministr zahraničí Heiko Maas. U příležitosti 75. výročí vypuknutí povstání proti německé okupaci se ve Varšavě konala řada pietních akcí, kterých se zúčastnili nejvyšší představitelé Polska včetně prezidenta Andrzeje Dudy a premiéra Mateusze Morawieckého. V 17 hodin, v okamžik, kdy povstání před 75 lety začalo, držela celá země minutu ticha. Zněly jen kostelní zvony a sirény.
„Stydím se za to, co vaší zemi Němci udělali… A stydím se za to, že se o této vině po válce příliš dlouho mlčelo,“ řekl německý ministr zahraničí v projevu předneseném v Muzeu Varšavského povstání. Varšavu podle něj nacisté zničili, ale nezlomili.
Maas navrhl, aby památník polským obětem druhé světové války vznikl také přímo v Berlíně. „Už je načase,“ zdůraznil. Památník by podle něj mohl přispět k usmíření.
V Berlíně již stojí několik pomníků různým skupinám obětí nacistické hrůzovlády. Nejznámější je památník zavražděným Židům u Braniborské brány. V německé metropoli je i pomník obětem romského holocaustu či pomník obětem nacistů z řad homosexuálů.
Maas dopoledne položil také se svým polským kolegou Jackem Czaputowiczem věnec u památníku obětem Varšavského povstání ve čtvrti Wola. Později se oba ministři sešli ještě s polskou a německou mládeží.
Maas je nejvýše postaveným německým hostem při vzpomínkové akci k povstání od roku 2004, kdy Varšavu u příležitosti 60. výročí navštívil tehdejší kancléř Gerhard Schröder. Německé velvyslanectví ve čtvrtek na znamení „smutku a studu“ spustilo vlajky před svým sídlem ve Varšavě na půl žerdi.
„Bez boje by svobodné Polsko nebylo“
Výročí povstání si připomněli také vrcholní polští politici. Prezident Duda u památníku obětí masakru ve čtvrti Wola připomněl, že se o povstání z roku 1944 „v období Polské lidové republiky nemluvilo“. Více než 50 tisíc civilistů, které nacisté ve Wole povraždili, si ale podle něj zaslouží, aby se na ně vzpomínalo.
Premiér Mateusz Morawiecki k výročí řekl, že Poláci povstalcům z Varšavy nedluží jen vzpomínku, ale i vděčnost. „Nebylo by svobodného Polska bez boje proti bestii, proti německé bestii, bestii, která zaťala své drápy do Varšavy, zaťala drápy do Polska,“ řekl premiér.
Oslavy výročí vyvrcholily v pět odpoledne. Sirény a kostelní zvony připomněly hodinu, kdy se povstalci před 75 lety chopili zbraní a kdy povstání začalo. „Varšava stanula bez hnutí, obyvatelé hlavního města se zastavili, aby zavzpomínali a vzdali čest hrdinům povstání. Na ulicích se zastavila auta, autobusy i tramvaje,“ popsala televize TVN 24 na svém webu.
Varšavské povstání označila agentura AP za největší jednorázový akt odboje v nacisty okupované Evropě.
Špatně vyzbrojení a bez pomoci Rudé armády
Povstání proti německé okupaci vypuklo ve Varšavě 1. srpna 1944. Tisíce lidí vedených odbojovou Zemskou armádou (Armia Krajowa) se odhodlaně postavily nacistům na odpor. Mnoho šancí na úspěch povstalci neměli vzhledem k tomu, že byli na rozdíl od okupantů špatně vyzbrojení. Navíc se jim nedostalo očekávané pomoci od Rudé armády, která sice byla u bran Varšavy, ale k povstání se nepřidala. Skončilo tak pro Poláky tragicky.
Po 63 dnech byla rebelie potlačena. Během bojů v ulicích města a při německých náletech tehdy přišlo o život kolem 200 tisíc bojovníků a civilistů. Okupanti poté zbytek velkoměsta prakticky srovnali se zemí.
Podle varšavské radnice žije v Polsku a v zahraničí ještě asi 1800 někdejších povstalců, ale řady těchto devadesátníků se tenčí skoro každý týden, poznamenal list Gazeta Wyborcza.
Jednou z pamětnic je i Maria Mostowská. Když 1. srpna 1944 povstání propuklo, pracovala jako zdravotní sestra. Agentuře AP řekla, jak ji tehdy němečtí vojáci postavili ke zdi a namířili na ni kulomet. Zavzpomínala i na to, jak rychle se nemocnice naplnila zraněnými bojovníky a civilisty a jak nacisté zničili hlavní město. „Pracovali jsme nepřetržitě, ošetřovali jsme raněné, nezanechali jsme operací,“ dodala Mostowská.
