Strana myanmarské premiérky Su Ťij žádá její okamžité propuštění

Nahrávám video

Myanmarská Národní liga pro demokracii (NLD) vyzvala armádu k propuštění své předsedkyně a nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij z domácího vězení a k uznání výsledků parlamentních voleb z roku 2020. Myanmarská armáda v pondělí provedla vojenský převrat, zadržela Su Ťij a prezidenta Win Myina a vyhlásila v zemi na rok výjimečný stav. Vrchní velitel armády Min Aun Hlain označil převzetí moci za nevyhnutelné.

Podle agentury AFP je armáda s největší pravděpodobností přesvědčena, že má Myanmar den po nekrvavém puči pevně pod kontrolou. Ulicemi největšího města Rangúnu však v úterý v poklidném protestu zněly klaksony aut a bouchání domácím náčiním, reportuje agentura Reuters. Sociální sítě pod hashtagem #voiceoutfordemocracy zaplavila videa, na kterých lidé na balkonech a oknech tropí hluk hrnci a pánvemi.

Uzavřeno naopak zůstává mezinárodní letiště v Rangúnu. Myanmarský státní letecký dopravce oznámil, že domácí a mezinárodní repatriační lety budou podle plánu pokračovat od čtvrtka 4. února. Agentura Reuters dříve uvedla, že provoz měl být uzavřen pro všechny lety včetně humanitárních do konce května.

USA i EU hrozí sankcemi

Výkonný výbor Národní ligy pro demokracii, která podle oficiálních výsledků vyhrála listopadové volby, vyzval armádu, aby tyto výsledky uznala a umožnila ustavující zasedání nového parlamentu, jež se mělo konat v pondělí.

Podle agentury Kjódó byly při pondělním převratu zatčeny stovky lidí, včetně všech členů NLD, kteří se v tu dobu nacházeli v metropoli Neipyijtu. Agentura Reuters v úterý po poledni SEČ uvedla, že nově zvolení poslanci, kteří byli od převratu drženi v ubytovacím komplexu pro zákonodárce během zasedání parlamentu, dostali povolení vrátit se domů.

Situací v Myanmaru, do jehož čela se po převratu postavil vrchní velitel armády Min Aun Hlain, se zabývala Rada bezpečnosti OSN. Podle AFP chtěla část členských států na návrh Londýna vyzvat k návratu civilní vlády a převrat odsoudit. Vyjednávání však bude pokračovat, Čína a Rusko si vyžádaly více času na rozmyšlenou, jaký postoj zaujmou. AFP to sdělil nejmenovaný diplomat.

Americký prezident Joe Biden v pondělí Myanmaru pohrozil obnovením sankcí. V úterý ministerstvo zahraničí avizovalo, že dění v zemi považuje za státní převrat, a slíbilo zavedení sankcí a dalších opatření cílených na úzký okruh vojenských generálů. Diplomacie zároveň přislíbila, že jakýkoliv trest neovlivní humanitární pomoc zemi.

K americké výhrůžce se v úterý přidala také Evropská unie: „EU použije veškeré dostupné možnosti, aby zajistila vítězství demokracie. Pokus zvrátit silou vůli barmského (myanmarského) lidu je nepřijatelný,“ vzkázaly ve společném prohlášení státy evropské sedmadvacítky. Uvedly také, že loňské volby považují za milník demokratizačního procesu.

EU již nyní zmrazuje majetek a znemožňuje vstup na své území těm členům myanmarské armády, které viní z porušování lidských práv menšinového muslimského národa Rohingů. Do Myanmaru se také nesmí vyvážet zboží, které by mohlo být použito na potlačování opozice. Tyto sankce lze podle diplomatů dále rozšiřovat. Unie požaduje okamžité propuštění Su Ťij i prezidenta Win Myina z domácího vězení.

Podle armádního velitele ale převzetí moci bylo nevyhnutelné, země si prý potřebovala vybrat cestu. „Dokud nebude po nadcházejících volbách ustavena nová vláda, musíme zemi řídit,“ řekl Min Aun Hlain na úterním jednání vojáky vytvořené vlády. Za priority kabinetu označil v době výjimečného stavu volby a boj proti covidu-19.

Ekonomika utrpí újmu

Vojenský převrat patrně způsobí myanmarské ekonomice újmu, předpokládají firmy i analytici. Ohroženy jsou podle nich miliardy dolarů zahraničních investic. Spojené státy zvažují další sankce na tuto zemi, která je i tak jednou z nejchudších v regionu. Dopad sankcí by ale byl jen omezený, protože většina investic v Myanmaru pochází z Asie, napsal zpravodajský server BBC.

Největším zahraničním investorem v Myanmaru byl v loňském roce Singapur, který stojí za 34 procenty schválených investic, uvádí Světová banka (SB). Hongkong, loni druhý největší investor, do země směřoval 26 procent ze zahraničních peněz. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 34 mminutami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...