Strana Marine Le Penové se dohodla s ruským věřitelem, dluží mu devět milionů eur

Francouzské uskupení Národní sdružení, dříve známé jako Národní fronta, potýkající se s finančními potížemi, dospělo k dohodě s ruskou firmou, která ji zažalovala u moskevského soudu kvůli nesplacení půjčky ve výši přibližně devíti milionů eur (asi 240 milionů korun). Oznámila to ve středu agentura AFP s odvoláním na mluvčího moskevského soudu.

Podle něj obě strany po předběžném jednání soudu s účastí právního zástupce strany Marine Le Penové dospěly k dohodě, kterou soudce schválil. Dokument upřesňující a potvrzující dosaženou dohodu má soud zveřejnit během pěti pracovních dnů.

Pokladník Národního sdružení Wallerand de Saint Just nebyl ochoten se k věci vyjádřit. Podle AFP jde o další epizodu v aféře okolo „ruské půjčky“, kterou si tehdejší Národní fronta vzala v roce 2014, původně u První česko-ruské banky. Tu založily v roce 1996 skupina IPB a ruská banka Vozrožděnije.

Po pádu IPB přešla První česko-ruská banka do rukou ČSOB a následně České konsolidační agentury, od které ji koupili lidé napojení podle analytiků na plynárenský kolos Gazprom. Odhalení „ruské půjčky“ Národní frontě ve své době vyvolalo podezření, že Kreml chce podporovat uskupení Le Penové kritizující západní sankce uvalené proti Rusku kvůli anexi Krymu a propuknutí povstání proruských separatistů na východě Ukrajiny.

Francouzské banky nám nebyly ochotny půjčit peníze, uvedla strana

Národní fronta se tehdy hájila, že si musela vzít půjčku u ruského ústavu, protože francouzské banky jí nebyly ochotny úvěr poskytnout. Na počátku loňského prosince ruská firma Aviazapčast, která úvěr zdědila, zažalovala Národní sdružení u ruské justice kvůli nesplacení dluhu.

Firma se podle webu moskevského arbitrážního soudu domáhala částky 639 milionů rublů (asi 220 milionů korun). Požadovaná suma podle téhož webu nyní činí více než 734 milionů rublů (asi 253 milionů korun). Ani soud, ani strany sporu toto zvýšení nevysvětlily.

První česko-ruská banka skončila v červenci 2016, připomněla AFP a dodala, že půjčku ještě dříve postoupila ruskému podniku pronajímajícímu automobily Conti, odkud přešla do rukou firmy Aviazapčast, kterou řídí bývalí ruští vojáci a která se zaměřuje na náhradní díly pro letadla.

Národnímu sdružení hrozí vážné finanční potíže ve vlasti, pokud bude 16. června odsouzeno za financování své kampaně při parlamentních volbách v roce 2012. Francouzský stát požaduje od strany skoro 11,6 milionu eur (asi 308 milionů korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 31 mminutami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 34 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 14 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 17 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 23 hhodinami
Načítání...