Stojíme při vás. Rusko se snaží přiškrtit demokracii, prohlásil Biden ve Varšavě

Nahrávám video
Projev amerického prezidenta J. Bidena ve Varšavě
Zdroj: ČT24

Americký prezident Joe Biden ve Varšavě pronesl hlavní projev, kterým završil svůj pobyt v Polsku. Ve svém poselství ujistil lid Ukrajiny, že Spojené státy stojí pevně na jeho straně a že Západ deklaruje jednotu ohledně nutnosti zastavit ruského prezidenta. Vladimir Putin podle Bidena prahne po absolutní moci –⁠ a tomu je třeba se vzepřít na mezinárodní úrovni. Ukrajina se nestane obětí Ruska, řekl americký prezident.

„Každá generace bojuje za demokracii znovu. Stojíme při vás. Dnes se bojuje o Kyjev, Charkov a o další města,“ prohlásil Biden.

V projevu Biden hovořil o společném úsilí svobodného světa podpořit lid Ukrajiny, pohnat Rusko k odpovědnosti za jeho brutální válku a bránit budoucnost, která je zakotvena v demokratických principech. „Pro ruskou invazi na Ukrajinu neexistuje žádné ospravedlnění, důvody uváděné Moskvou jsou nemravné a cynické, viníkem je Putin,“ řekl Biden s tím, že ruský prezident musí být obviněn.

Americký prezident dále uvedl, že NATO nyní neutočí, ale v případě útoku bude bránit každý centimetr území Aliance. „Musíme se na to ale dívat jasnýma očima –⁠ tuhle bitvu nevyhrajeme v řádu dnů ani měsíců. Musíme se připravit na to, že je před námi dlouhý boj,“ řekl Biden.

Putin udělal chybu

Putin podle Bidena zahájením války udělal „strategickou chybu“ a přepočítal se, když se domníval, že Ukrajinci budou ruské vojáky vítat. 

Biden se ve svém proslovu také obrátil přímo na Rusy. „Vy, Rusové, nejste naši nepřátelé. Odmítám ale uvěřit tomu, že vítáte zabíjení nevinných dětí a prarodičů. Že vám připadá přijatelné, že ruské rakety a bomby padají na nemocnice, školy a porodnice… to nejsou činy velkého národa,“ řekl americký prezident. 

Při popisu současné situace použil srovnání s bojem proti komunismu během studené války a citoval papeže Jana Pavla II. „Maďarsko v roce 1956, Polsko v roce 1956 a 1981, Československo v roce 1968 –⁠ sovětské tanky tehdy potlačily demokratická povstání, ale odpor pokračoval až do roku 1989, kdy padla Berlínská zeď a zdi sovětského panství… v posledních třiceti letech se ale autokracie po celém světě zase vzmáhají,“ popsal Biden.

Opakovaně také citoval polského rodáka, papeže Jana Pavla II. „Nikdy, nikdy se nevzdávejte naděje, nepochybujte, neumdlévejte, nenechte se odradit. A nemějte strach,“ citoval Biden slova někdejší hlavy katolické církve.

Na závěr svého projevu zdůraznil, že viníkem války je právě Putin, který už dál nemůže vládnout. „Diktátor si může budovat impérium, ale nezničí lásku lidí ke svobodě. Ukrajina se nestane obětí Ruska. Svobodní lidé odmítají žít ve světě beznaděje a temnoty, čeká je zářná budoucnost. Proboha, tento člověk nemůže zůstat u moci,“ konstatoval americký prezident.

Mluvčí Kremlu: Biden o tom nerozhoduje

Právě slova týkající se konce Putinovy éry vyvolala největší údiv komentátorů a analytiků. Až dosud totiž americká administrativa ujišťovala, že změna režimu v Rusku pro ni není cílem. Bílý dům vzápětí po Bidenově projevu dal na srozuměnou, že prezident údajně ke změně režimu v Rusku nevyzýval ani nyní.

„Tohle není věc, o které by mohl rozhodovat pan Biden. Jde o volbu občanů Ruské federace,“ komentoval to podle CNN mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Ruská hrozba opět Polsko sblížila se Západem

Kulisou projevu amerického prezidenta byla Varšava, která byla až do pádu komunistické vlády v roce 1989 po čtyři desetiletí za železnou oponou, pod sovětským vlivem a členem Varšavské smlouvy vedené Moskvou. Nyní je Polsko největším postkomunistickým členem Evropské unie a NATO, obranné aliance založené jako protiváha k Sovětskému svazu.

Vzestup pravicového populismu v Polsku dostal zemi v posledních letech do konfliktu s Evropskou unií i Washingtonem. Hrozba Ruska přibližujícího se k jeho hranicím však Polsko s jeho západními spojenci opět sblížila. Bidenovo zvolení prezidentem přitom postavilo varšavskou vládu Práva a spravedlnosti po blízkých vztazích s jeho předchůdcem Donaldem Trumpem do nepříjemné situace.

V době, kdy napětí s Ruskem před invazí na Ukrajinu rostlo, se však Duda patrně snažil vztahy s Washingtonem urovnat. V prosinci vetoval zákon, jehož cílem bylo podle kritiků umlčet zpravodajskou stanici vlastněnou Spojenými státy.

Centrum Varšavy se nestalo místem projevu náhodou. Město během druhé světové války bylo bombardováno německou armádou a jeho velká část byla prakticky srovnána se zemí. „Historické snímky jsou spojovány se záběry ukrajinského Mariupolu. Letecké snímky z roku 1945 a teď z roku 2022 z Mariupolu jsou místy velmi podobné,“ přiblížil zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos. 

„Návštěva byla velmi, velmi důležitá,“ okomentoval Bidenovu cestu do Evropy analytik Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček ve vysílání ČT24. „ V tomto případě zejména v době probíhající krize, největší od konce studené války.“ Zakončení cesty v Polsku je podle něj symbolické, neboť se jedná o stát, který koordinuje pomoc uprchlíkům, ale i řešení krize.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 3 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 41 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 2 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 7 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 9 hhodinami
Načítání...