Steinmeier jako první německý prezident uctil v Guernice oběti bombardování

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier uctil památku stovky obětí náletu z dubna 1937, při kterém německá nacistická Legie Condor a italské fašistické Aviazione Legionaria prakticky srovnaly španělské město Guernica se zemí. Stal se tak prvním německým prezidentem, který toto město navštívil, informovala agentura AP.

Na začátku své třídenní státní návštěvy Španělska ve středu Steinmeier vyzval Němce, aby nikdy nezapomněli na „zločin“ v Guernice, za který jeho země nesla „těžké břemeno viny“.

„Guernica je připomínkou – připomínkou, že je třeba bojovat za mír, svobodu a zachování lidských práv,“ řekl na slavnostní večeři v madridském královském paláci.

Páteční ceremonie na hřbitově v Guernice se zúčastnil Steinmeier s manželkou Elke Büdenbenderovou a také španělský král Felipe VI. Na programu bylo rovněž Muzeum míru, které se věnuje válečné historii města. Nálet historikové považují za předzvěst masového bombardování měst během druhé světové války, píše AFP.

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier a španělský král Felipe VI. uctili památku na hřbitově Zallo v baskickém městě Guernica ve Španělsku, 28. listopadu 2025
Zdroj: Reuters/Miguel Tona

Před necelými třiceti lety Německo oficiálně uznalo, kdo byl odpovědný za zničení města. U příležitosti šedesátého výročí bombardování se v roce 1997 tehdejší spolkový prezident Roman Herzog jako první oficiální představitel Německa za bombardování omluvil.

Část baskických politiků při návštěvě vyzvala, aby se za zničení města omluvil i španělský král Felipe VI., když tak učinil německý prezident, který nemá žádnou vazbu na nacismus. Poukazovali na to, že monarchie se do Španělska vrátila z vůle diktátora Francisca Franca.

„Nechápeme, že španělský král přijel na návštěvu Guernicy a neučinil stejný akt žádosti o odpuštění a omluvy,“ řekl médiím předseda Národní baskické strany, nejsilnější politické síly v Baskicku, Aitor Esteban. Kvůli králi se aktu nezúčastnili ani zástupci baskické levicové strany EH Bildu.

Guernica jako středobod španělské občanské války

Elitní německá nacistická Legie Condor spolu s fašistickou italskou Aviazione Legionaria zničila severobaskické město 26. dubna 1937, aby podpořila rebely pod vedením fašistického generála Francisca Franca během španělské občanské války.

Asi padesát letadel shodilo na Guernicu v několika vlnách třicet tun výbušnin, včetně zápalných bomb. Poté stíhačky zmasakrovaly civilisty, kteří se pokoušeli uprchnout, píše France 24.

Baskická Guernica, kde tehdy žilo asi pět tisíc obyvatel, neměla velký strategický význam, ale stala se útočištěm četných uprchlíků v občanské válce, která začala v červenci 1936 pučem pravicových důstojníků pod vedením generála Franca. Historici vedou debaty o tom, proč byla Guernica cílem náletů. Byly zde sice dvě zbrojní továrny, ty ale po útoku zůstaly nedotčeny.

Španělská občanská válka skončila 1. dubna 1939 vítězstvím jednotek generála Franca, který pak v zemi nastolil téměř čtyřicetiletou diktaturu. Tato válka, v níž na straně levicových republikánů bojovalo i na dva tisíce Čechoslováků, bývá zjednodušeně popisována jako zápas mezi fašismem a komunismem.

Skutečnost však byla složitější. Na obou stranách existovaly různé ideologie a ke střetům docházelo i uvnitř jednotlivých táborů. Konflikt, který si vyžádal přes půl milionu obětí, byl mezi všemi občanskými válkami označován jako nejvíce mezinárodní.

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier a první dáma Elke Büdenbenderová stojí před obrazem Pabla Picassa „Guernica“ během návštěvy muzea Reina Sofia v Madridu ve Španělsku, 26. listopadu 2025
Zdroj: Reuters/Violeta Santos Moura

Jedinečný obraz zachycující tehdejší hrůzy

Nálet byl zvěčněn v protiválečném díle Pabla Picassa „Guernica“, obraze, který zachycuje hrůzu utrpení nevinných civilistů a který si Steinmeier ve středu prohlédl v madridském muzeu umění Reina Sofia.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obraz navštívil minulý týden a přirovnal masakr v Guernice k utrpení způsobenému ruskou invazí do jeho země.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a španělský premiér Pedro Sánchez před obrazem Pabla Picassa „Guernica“ v muzeu Reina Sofia v Madridu ve Španělsku, 18. listopadu 2025
Zdroj: Reuters/Fernando Calvo

Španělsko si 20. listopadu připomnělo svou autoritářskou minulost, kdy uplynulo padesát let od smrti Franca a konce jeho 36leté diktatury.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...