Kurýři nebo řidiči pracující pro digitální firmy jako je Uber, Deliveroo či další by mohli v budoucnu získat podobná práva jako lidé v běžných zaměstnaneckých poměrech. Země Evropské unie se totiž shodly na společném přístupu k návrhu směrnice, která zmíněným osobám přinese za určitých podmínek status zaměstnance. Členské země nyní začnou o konečné podobě pravidel vyjednávat s europoslanci. Definitivně by směrnice mohla být schválena v příštím roce.
Internetové firmy zažívají od covidové pandemie velký rozmach a rychle roste počet lidí, kteří pro ně pracují. Podle odhadů Evropské komise to je v současnosti v EU zhruba 28 milionů lidí a během tří let by se tento počet mohl přiblížit 40 milionům. Většina z nich pracuje jako samostatně výdělečná osoba. Provozovatelé přepravních či rozvážkových firem jim proto nemusí platit zdravotní či sociální pojištění ani zaručit minimální příjem.
Evropská komise předloni navrhla směrnici, která má pracovníkům digitálních firem k těmto právům pomoci. Unijní země se na ní pokusily shodnout loni v zimě za českého předsednictví, kvůli rozdílnému přístupu pravicových a levicových vlád ke vztahu firem a pracovníků to však nevyšlo. Švédské předsednictví v pondělí předložilo kompromisní návrh, který ministři práce a sociálních věcí schválili.
Seznam podmínek
Kurýři, řidiči či řemeslníci pracující přes mobilní platformy budou považováni za zaměstnance, pokud jejich pracovní vztah splní alespoň tři ze seznamu sedmi podmínek. Například pokud bude stanoven horní limit výše jejich výdělku, budou mít nějak omezenu možnost ukončit práci nebo budou muset dodržovat nějaká pravidla chování či oblékání.
„Přístup Rady EU našel dobrou rovnováhu mezi ochranou pracovníků a poskytnutím právní jistoty platformám, které je zaměstnávají,“ komentovala shodu švédská ministryně pro genderovou rovnost a pracovní život Paulina Brandbergová.
