Srbsko a Kosovo jsou na cestě k dohodě o vztazích. Vučić má jednání za obstojné, Kurti je optimista

Lídři Srbska a Kosova dosáhli částečné dohody na tom, jak naplnit ujednání o normalizaci vztahů. Po jednání ve městě Ohrid v Severní Makedonii, kde se za zprostředkování Evropské unie uskutečnilo další kolo obtížných rokování, to uvedl srbský prezident Aleksandar Vučić. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell řekl, že se podařilo najít cestu, jak dohodu o normalizaci vztahů implementovat.

„Na některých bodech jsme se shodli, ne na všech. Není to finální dohoda,“ podotkl na tiskové konferenci Vučić, který hovořil o „určité dohodě“ i o tom, že rozhovory s kosovský premiérem Albinem Kurtim byly „obstojné“.

„Jsem optimista,“ nechal se už před jednáním slyšet Kurti. „Přišel jsem s dobrým záměrem, s dobrou vůlí a s důvěrou, že to, co bylo dohodnuto dříve, zde bude pokračovat prostřednictvím rozhovorů o implementačním plánu, a tak budeme mít konečnou dohodu o normalizaci,“ dodal.

Kosovo a Srbsko se minulý měsíc v Bruselu s podporou Západu dohodly na cestě k normalizaci vztahů po téměř deseti letech dialogu zprostředkovaného EU, během něhož ale bylo dosaženo jen malého pokroku. Bylo však třeba ještě dojednat realizační přílohu plánu, která byla hlavním bodem aktuálních rozhovorů.

„Oči EU a západního Balkánu se dnes upírají na Ohrid,“ napsal Borrell na Twitteru.

Ani historické, ani revoluční, varoval Vučić

Kosovo, které v roce 2008 vyhlásilo nezávislost, srbská ústava považuje za nedílnou součást Srbska. Bělehrad a Priština potřebují napravit bilaterální vztahy, aby dosáhly svého strategického cíle, kterým je vstup do EU.

Jednání v Ohridu se podle agentury Interfax účastnil také slovenský diplomat Miroslav Lajčák, který je zvláštním představitelem EU pro západní Balkán.

Srbský prezident několik dnů před schůzkou v Ohridu varoval, že nemíní „nic podepsat“ a setkání „nebude ani historické, ani revoluční“. Kosovský premiér sice ujistil, že je otevřený dohodě, dodal však, že odpovědnost leží na srbské straně. „Ať se nám to podaří, nebo ne, dobře víte, že to nezáleží jen na mně,“ řekl novinářům.

Analytici podle agentury AFP poukazují na to, že dohoda nemusí být nutně synonymem úspěchu. Většina předchozích dohod uzavřených pod záštitou Bruselu zůstala mrtvou literou.

Premiér Kurti vyjádřil naději, že dohoda umožní Kosovu vstoupit do OSN a mezinárodních institucí, což je pro Prištinu zásadní požadavek. Prezident Vučić před jednáním uznal, že jeho vláda byla pod silným mezinárodním tlakem, aby podepsala, a zároveň ujistil veřejnost, že se nevzdá.

Srbští nacionalisté dohodu nechtějí

Otázka Kosova zůstává klíčová pro mnoho z 6,7 milionu Srbů, kteří toto území považují za kolébku národa, kde se po staletí sváděly zásadní bitvy. V Bělehradě demonstrovaly v pátek tisíce nacionalistů a požadovaly odmítnutí dohody, která by podle nich představovala „kapitulaci“.

V Kosovu mnoho příslušníků srbské menšiny za povzbuzování z Bělehradu odmítá jakoukoli loajalitu vůči Prištině. Zejména sever Kosova, u hranic se Srbskem, bývá dějištěm častých střetů, demonstrací a někdy i násilí, napsala AFP.

NATO bombardovalo Srbsko v roce 1999 v reakci na vyhánění kosovských Albánců srbskými jednotkami. Po této kampani Bělehrad ztratil kontrolu nad svou jižní provincií, připomněla agentura Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
Právě teď

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 4 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 5 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 9 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...