Spojené státy prodloužily koronavirové opatření, jež jim umožňuje odmítat žadatele o azyl

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena v pondělí znovu prodloužila zvláštní opatření, které jí s odvoláním na nebezpečí šíření koronaviru umožňuje bez udání důvodu odmítat veškeré žadatele o azyl a další ochrany přicházející z Mexika. Biden tak pokračuje v politice nastavené exprezidentem Donaldem Trumpem, proti čemuž hlasitě protestují skupiny hájící práva migrantů, které v pondělí oznámily, že budou usilovat o zrušení opatření soudní cestou.

Americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) zavedlo opatření loni v březnu a zdůvodnilo jej jako prostředek ochrany veřejného zdraví v USA. Již tehdy však mnohé nevládní skupiny krok kritizovaly s tím, že někdejší prezident Trump, známý svým tvrdým postojem k migraci, zneužívá pandemie k prosazení svých politických cílů.

Ačkoliv Biden po nástupu do funkce zvrátil řadu Trumpových kroků v oblasti migrační politiky, opatření CDC ponechal v platnosti. Jeho vláda pak v pondělí vydala aktualizovanou verzi, podle níž budou muset úřady nařízení znovu zvážit nikoliv za 30 dní jako dosud, ale až za 60 dní. Zároveň formalizuje proces, pomocí nějž mohou někteří žádat o výjimku z nařízení v případě, že podstoupí předepsané testování na covid-19 v Mexiku.

Na jižní hranici USA v současné chvíli přichází největší počty utečenců za poslední desítky let, což dostává Bidena pod tlak. Jedním z jeho předvolebních slibů totiž bylo „polidštění“ a uspořádání imigračního systému, jehož podmínky Trump za své vlády výrazně zpřísnil a proti utečencům poměrně agresivně vystupoval ve svých projevech.

Soud může věc zkomplikovat

Biden se dosud spoléhal na veřejnou podporu řady nevládních skupin, které se však nyní začínají stavět proti němu. Pokud by se soudní stížností na nařízení CDC uspěly, bylo by pro policii obtížné příchozí migranty zadržovat a vracet zpět, což by pro Bidena výrazně zkomplikovalo situaci, píše AP.

Nevládní organizace tvrdí, že řadu měsíců vyjednávaly o řešení nynější situace. Rozhovory však podle nich dospěly do mrtvého bodu, a proto se uchýlily k soudní cestě. Nařízení podle jejich názoru vystavuje řadu lidí nebezpečí, protože například nutí celé rodiny k návratu do pohraničního pásma v Mexiku, kde panují nebezpečné podmínky.

Podle vysokého činitele ministerstva vnitřní bezpečnosti (DHS) Davida Shahouliana v červenci přišlo na jižní hranici USA dosud nejvíce dětí cestujících bez doprovodu dospělého, a to přes 19 tisíc. Počet osob, které přišly v rodinách, byl druhý největší, jaký kdy na hranicích zaznamenali. V letních měsících přitom obvykle pohraničníci registrují menší pohyby utečenců kvůli až životu nebezpečným horkům, jež v oblasti v tomto období panují.

Obava z delty

Bidenova vláda argumentuje tím, že je nařízení nadále potřeba vzhledem k rozmachu nakažlivé varianty koronaviru zvané delta. Tvrdí rovněž, že mezi imigranty přicházejícími z Mexika je stále více infikovaných, neuvedla však přesné počty.

Americké úřady podle předběžných dat zastavily v červenci na hranici asi 210 tisíc lidí, což je nejvíce za posledních dvacet let. AP však upozorňuje, že tyto údaje nejsou přímo srovnatelné. Řada migrantů se totiž nyní snaží hranici překročit opakovaně poté, co je pohraničníci při kontrole automaticky odmítnou právě s odvoláním na zvláštní koronavirové nařízení CDC.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 45 mminutami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 48 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 14 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 17 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 23 hhodinami
Načítání...