Spojené království zatím nevydá Assange do USA. Žádá záruky

Zakladatel společnosti WikiLeaks Julian Assange nemůže být okamžitě vydán do Spojených států. Rozhodl o tom Vrchní soud v Londýně, podle nějž musí USA poskytnout více záruk. Australský aktivista Assange je ve Spojených státech stíhán v souvislosti s obviněním z několika trestných činů, včetně špionáže. Agentura AP poznamenala, že takové rozhodnutí soudu je pro Assange částečným vítězstvím.

Američtí prokurátoři chtějí dvaapadesátiletého Assange postavit před soud v osmnácti bodech obžaloby, v sedmnácti z nich za špionáž. Kauza se týká zveřejnění důvěrných amerických vojenských záznamů a diplomatických depeší, jež publikoval právě Assangeův server WikiLeaks.

Aktivistovi hrozí trest až 175 let vězení. Podle tvrzení amerických prokurátorů by to ale nemělo být víc než 63 měsíců.

Obžaloba jej viní z toho, že od roku 2010 na své platformě WikiLeaks zveřejnil přes 700 tisíc dokumentů týkajících se vojenských a diplomatických aktivit Washingtonu, zejména v Iráku a Afghánistánu. Za Assagne se však v roce 2022 postavily mediální organizace, které mu jako první pomohly zveřejnit uniklé diplomatické depeše.

USA tvrdí, že odhalení WikiLeaks ohrožovala životy jejich agentů a že pro jeho trestnou činnost neexistuje žádná omluva. Assange je dle Spojených států obviněn z toho, že „nevybíravě a vědomě“ zveřejnil jména svých zdrojů, nikoliv své politické názory.

Odložené vydání americké justici

Assange je ve Spojeném království zadržován téměř pět let. Britská vláda v červnu 2022 po dlouhých soudních tahanicích nařídila jeho vydání do USA.

Akt schválila tehdejší britská ministryně vnitra Priti Patelová. Assange se proti rozhodnutí odvolal. Klíčové slyšení o jeho odvolání začalo letos v únoru u londýnského vrchního soudu. V úterý 26. března 2024 soud rozhodl, že Assange nemůže být do USA kvůli obvinění ze špionáže okamžitě vydán. Assangeovi právníci tvrdí, že jeho případ je politicky motivovaný a je útokem na svobodu informací. Assangeovi by v případě jeho vydání do USA údajně hrozil i trest smrti.

Na verdikt čeká v londýnském vězení se zvýšenou ostrahou Belmarsh, kde je od dubna 2019.

Assangeovi právníci ovšem v únoru letošního roku požádali o povolení napadnout britský souhlas s jeho vydáním do USA s tím, že jeho stíhání je politicky motivované. Tomu britský soud vyhověl a americkým úřadům dal příležitost poskytnout „uspokojivé záruky“ – například, zda by mohl být aktivistovi uložen trest smrti, či možnost odvolávat se na první dodatek americké Ústavy. Ten poskytuje „širokou ochranu občanům, kteří se svobodně vyjadřují proti jiným členům společnosti“.

„Pokud budou záruky poskytnuty, pak dáme stranám příležitost předložit další návrhy, než přijmeme konečné rozhodnutí o povolení podat odvolání,“ cituje rozhodnutí soudu agentura AP. V opačném případě udělí britská justice Assangeovi povolení k odvolání. Další slyšení je pak naplánováno na 20. května.

Assange je po téměř dvanácti letech zadržování podle jeho blízkých fyzicky velmi oslabený a podle obhájců by v případě, že bude předán americké justici, mohl spáchat sebevraždu. „Každý den, kdy zůstává ve vězení, je v ohrožení života, a pokud bude vydán, zemře,“ řekla jeho manželka Stella, s níž se oženil v březnu 2022 ve vězení a s níž má dvě děti. Loni v květnu vyjádřil obavy o jeho duševní zdraví i australský premiér Anthony Albanese.

Roky skrývání na ekvádorské ambasádě

Britský zpravodaj ČT Lukáš Dolanský připomněl, že se Assange skrýval před vydáním, a to na ambasádě Ekvádoru v Londýně. „Nakonec toto území musel opustit,“ uvedl.

Podle Dolanského se dá říci, že se Assangeovi právníci budou snažit samotné vydání americké justici oddálit. „Všechno ale zatím spěje k tomu, že dřív nebo později bude pravděpodobně do Spojených států vydán,“ uzavřel.

Nahrávám video

Assange chtělo stíhat i Švédsko, a to kvůli podezření ze znásilnění a sexuálního obtěžování. V listopadu 2019 švédská prokuratura kvůli promlčení předběžné vyšetřování Assange zastavila.

Australského aktivistu označují jeho příznivci jako „hrdinu proti establishmentu, který je pronásledován“. Odhalil prý nepravosti a údajné válečné zločiny Spojených států.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 1 hhodinou

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 11 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 17 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 23 hhodinami
Načítání...