Španělští policisté se stahují z Katalánska. Odejdou do konce roku, v regionu jich zůstanou jen stovky

Španělské úřady začaly postupně stahovat své policejní síly z Katalánska. Rozmístily je tam v souvislosti s říjnovým nelegálním referendem o nezávislosti. Z deseti tisíc policistů jich má v severovýchodním regionu zůstat jen šest set. Katalánská policie ve středu zatkla dva separatistické radní z města Reus.

Policie a civilní stráž, které byly vyslány do Katalánska na konci září, budou postupně staženy do soboty 30. prosince, řekl agentuře AFP mluvčí španělského ministerstva vnitra. Počet španělských policistů v Katalánsku odhadl deník El País na deset tisíc.

Katalánsko má svou vlastní autonomní policii Mossos d'Esquadra. Ta na rozdíl od španělských bezpečnostních složek ale proti referendu prakticky nezasáhla.

Ve středu ale zadržela ve městě Reus dva místní radní z radikální separatické strany CUP, a to v souvislosti s demonstracemi z 1. října. Na Martu Llorensovou a Oriola Ciurana vydal soud zatykač poté, co se dvakrát nedostavili k soudu.

Obviněni jsou z podněcování k nenávisti proti španělské policii. Toho se údajně dopustili organizováním demonstrací před komisařstvím ve městě Reus a hotely, v nichž byli ubytováni španělští policisté vyslaní do Katalánska kvůli říjnovému referendu o nezávislosti. Jejich strana v následných volbách získala jen čtyři mandáty.

V den konání referenda oběhly internet a média obrazy násilí, do kterého se španělské bezpečnostní síly zapojily ve snaze zabavit volební urny a zmařit hlasování. Necelá stovka osob utrpěla podle údajů z nemocnic zranění.

V předčasných volbách do katalánského parlamentu, které se uskutečnily před Vánocemi, získaly tři separatistické strany 70 ze 135 křesel. Tento výsledek je velkou ranou pro španělskou vládu, která volby vyhlásila v naději, že separatisté většinu ztratí. Lidovci premiéra Mariana Rajoye navíc zaznamenali nejhorší výsledek v posledních letech – v katalánském parlamentu obsadí jen tři křesla oproti dřívějším 11.

Recesisté navrhli odtrhnout Barcelonu od Katalánska, mají 20 tisíc podpisů

Pozdvižení na sociálních sítích ve Španělsku a zejména v katalánském regionu vyvolala recesistická petice požadující odtržení Barcelony od Katalánska. Autoři akce využívající stejnou argumentaci jako katalánští separatisté v případě snahy o odtržení od Španělska shromáždili za tři dny více než 20 tisíc podpisů, informovala agentura AFP.

Iniciativa, požadující vznik nového autonomního regionu Tabarnia, který by sdružoval Barcelonu s dalším městem Tarragona, se stala v úterý nejdiskutovanější na Twitteru, a to v celosvětovém měřítku. Vygenerovala více než 120 tisíc reakcí.

Petici, kterou zorganizovala skupina pod názvem Barcelona není Katalánsko, aby se tak vysmála heslu separatistů Katalánsko není Španělsko, převzala jejich argumentaci, když svou akci zdůvodnila tím, že Tabarnia „je oblast, která se liší v mnoha ohledech od zbytku regionu, do kterého patří.“

Roční HDP na obyvatele v regionech Španělska
Zdroj: The Guardian

„Naše hlasy mají třikrát až čtyřikrát nižší hodnotu než hlasy Girony a Lleidy,“ tvrdí dále autoři petice s poukazem na dvě venkovské oblasti, díky nimž separatisté volby vyhráli.

Barcelona a Tarragona podle autorů petice doplácejí daňově na venkov a mají mít právo se rozhodnout, zda chtějí vytvořit nový španělský region. Jako příklad přitom uvádějí Madrid, který byl historicky součástí Kastilie, a nyní jde o autonomní region, který „je v současné době jedním z motorů Španělska“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 29 mminutami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 31 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 14 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 16 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 23 hhodinami
Načítání...