Španělsko asi čekají třetí volby v jediném roce. Rajoye jako premiéra poslanci odmítli

Španělští poslanci ani ve druhém kole nedali důvěru šéfovi lidovců Marianu Rajoyovi ve funkci premiéra v dalším volebním období. Podle španělských médií se tak zřejmě budou v prosinci konat další parlamentní volby, již třetí během dvanácti měsíců. Neuskutečnily by se jen v tom případě, že by do dvou měsíců získal některý z politiků důvěru poslanců, což se nyní zdá být nereálné.

Úřadujícího premiéra Rajoye stejně jako v prvním kole ve středu podpořilo jen 170 ze 350 členů dolní komory parlamentu. Na rozdíl od středečního hlasování stačila nyní prostá většina, které by mohl dosáhnout, pokud by se nejméně jedenáct poslanců zdrželo. To se ale nestalo.

Pro jednašedesátiletého Rajoye hlasovali jeho lidovci (137 poslanců), strana Ciudadanos (32) a jedna poslankyně Kanárské koalice, ostatních 180 poslanců řeklo úřadujícímu premiérovi „ne“.

Před hlasováním dostali prostor k projevu před poslanci představitelé jednotlivých politických stran. Jako první v debatě vystoupil Rajoy, který vyzval socialisty, aby opustili předsudky a neblokovali vládu. „Odmítnutí vlády přinese náklady. Účet bude vysoký a budeme ho muset zaplatit všichni,“ prohlásil šéf lidovců.

Sánchez: Španělé Rajoyovi nedůvěřují

Předseda socialistů Pedro Sánchez před poslanci mimo jiné zopakoval, že Španělé Rajoyovi nedůvěřují. „Ti, kdo Vám dali důvěru, to dělají pro Španělsko, ne pro Vás,“ řekl Sánchez.

Nahrávám video

Španělsko nemá vládu vzešlou z voleb již osm měsíců. Zemi vede úřadující kabinet lidovců, kteří jsou u moci od prosince 2011. Patová situace v zemi nastala, když ve volbách loni v prosinci žádná ze stran nezískala absolutní většinu.

Poprvé v historii Španělska se tak v červnu musely parlamentní volby opakovat, neboť předseda socialistů Pedro Sánchez důvěru poslanců v březnu nezískal. V prosincových i červnových volbách zvítězili lidovci, jejichž předseda Rajoy ale první nabídku od krále na sestavení vlády v lednu odmítl. Proto král nominoval na premiéra předsedu druhé nejsilnější strany Sáncheze.

Volby se mohou opakovat donekonečna

Pokud do 31. října nezíská nikdo z politiků ve Španělsku důvěru poslanců pro úřad premiéra, král rozpustí parlament a budou vyhlášeny volby. Ty by se měly konat 25. prosince, strany už se ale dohodly, že podpoří změnu volebního zákona a zkrátí volební kampaň, aby lidé mohli jít k urnám 18. prosince, a ne o Vánocích.

Podle expertů, které citoval deník El País, se z právního hlediska mohou volby opakovat teoreticky donekonečna. Omezena není ani doba, po kterou může vládnout úřadující vláda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...