Španělská vláda chce odtajnit dokumenty z doby diktatury Francisco Franca, napsala agentura EFE. S odtajněním dokumentů z doby před rokem 1981 počítá reforma pravidel o státním tajemství, kterou však musí ještě schválit parlament. Podle novely nebude možné utajit dokumenty obsahující informace o zločinech proti lidskosti nebo závažných porušeních lidských práv.
Nový návrh zákona počítá s časovým omezením tajnosti dokumentů. Nejvyšší utajení tak bude omezeno na 45 let, které bude možné prodloužit jen v případě, že by zveřejnění ohrozilo národní bezpečnost, napsala EFE. V případě, že by se zákon podařilo rychle projednat v parlamentu, mohl by začít platit v příštím roce. Utajení by tak odpadlo u dokumentů pořízených před rokem 1981.
Dosud se vláda masovému odtajnění dokumentů z období frankismu i přechodu k demokracii bránila s odůvodněním, že by šlo o administrativně velmi náročný proces, poznamenal web El País.
Současná legislativní úprava ve Španělsku pochází z doby diktatury, která skončila s úmrtím Franca v roce 1975. Zákon nepočítá s časovým omezením platnosti tajemství. Podle současného ministra spravedlnosti Felixe Bolañose nový zákon přiblíží španělskou úpravu k evropským standardům. „Poprvé v dějinách naší země tu bude možnost automaticky odtajnit dokumenty, které byly dosud utajené,“ uvedl ministr.
Odtajnění dlouhodobě požadují baskické politické síly
Odtajnění dokumentů dlouhodobě požadují baskické politické síly, které si od toho slibují objasnění působení policie a bezpečnostních jednotek. Ty se v rámci potírání aktivit ozbrojené organizace ETA dopouštěly porušování zákonů. Podle agentury Reuters odtajnění dokumentů bude moci otevřít cestu k novým informacím ohledně vztahů mezi Francem a německým diktátorem Adolfem Hitlerem.
Objasněn by mohl být i incident z roku 1966, kdy na španělské město Palomares dopadly po srážce dvou amerických letadel čtyři termonukleární bomby. Tři spadly na pevninu, čtvrtá do moře. Všechny se však našly.
Za vyzrazení utajovaných dokumentů bude podle návrhu hrozit sankce ve výši od 30 tisíc do 2,5 milionu eur (756 tisíc korun až 63 milionů korun). Nebude navíc možné utajit dokumenty obsahující informace o zločinech proti lidskosti nebo závažných porušeních lidských práv.
