Souostroví Tuvalu nejspíš skončí pod hladinou oceánu. Austrálie slíbila, že obyvatele přijme

Nahrávám video

Klimatické změny mohou v budoucnu změnit mapu světa. Jednou z prvních obětí by mělo být souostroví Tuvalu, kde už v současnosti oceán pohltil dva z devíti ostrovů. Celkově neobyvatelné by pak mohlo být během příštích osmdesáti let. Místní obyvatelé zatím mají alternativní útočiště zaručené, v bezprecedentní smlouvě se k přijetí klimatických uprchlíků zavázala Austrálie.

Oceánské souostroví Tuvalu je jedním z nejmenších států na světě. Čítá devět malých ostrovů uprostřed Pacifiku, které však postupně mizí pod hladinou oceánu. Teď má jedenáct a půl tisíce ostrovanů nového spojence – Austrálii. Canberra jim přislíbila, že jim nabídne nový domov, až o ten svůj přijdou.

„Austrálie bude přijímat 280 lidí ročně, kteří budou moci odcestovat z Tuvalu, aby tady žili, pracovali a studovali,“ přiblížil australský předseda vlády Anthony Albanese. Na počtu emigrantů se shodly obě strany, aby ostrovní stát nepřišel o ty nejschopnější.

Pro Tuvalu je ale podstatné, že v případě katastrofy nenechá Austrálie svého spojence bez pomoci. A katastrofa se podle mnohých vědců rychle blíží, ostrovy budou neobyvatelné už dlouho předtím, než zcela zmizí pod vodou. Hurikány a stále silnější přílivové vlny už teď zaplavují zemědělskou půdu, zásoby pitné vody a domovy místních.

Upozornit se na to snaží už dlouho místní politici. Mluvit podle nich nestačí, je prý třeba jednat. „Klimatická mobilita se musí dostat do popředí. Musíme ještě dnes podniknout odvážně kroky, abychom zabezpečili zítřky,“ konstatoval ministr zahraničí Tuvalu Simon Kofe.

Záchrana státnosti digitalizací

Zachránit svou existenci se stát snaží i jinak – digitalizuje. Do úložiště postupně nahrává virtuální otisk jednotlivých ostrovů. Vláda začala s nejmenším ostrovem, který by měl pod vodou zmizet jako první.

Podle šéfa tuvalské diplomacie je to i otázka suverenity. „My tady na Tuvalu se snažíme zajistit, aby naše státnost a naše námořní hranice zůstaly zachovány,“ popsal.

Digitální verze jednoho z tuvalských ostrovů
Zdroj: ČT24

Virtuální Tuvalu tak má jednou nahradit to skutečné a dál působit jako stát. Země zapojila právníky a bojuje ve světě za uznání.

Nové spojenectví s Austrálií ale není jen nadějí pro malý národ. Smlouva, která obsahuje i bezpečnostní garance, je výhrou pro obě strany. Austrálie totiž musí reagovat na Čínu, jež se snaží v Pacifiku prosadit svůj vliv. Podobné dohody s dalšími ostrovními státy by tak podle Canberry mohly následovat.

Expert: O velkorysém přístupu Austrálie bych nemluvil

Ve stejné situaci se nacházejí ještě dva ostrovní státy v regionu, které jsou složeny pouze z korálových ostrovů – Kiribati a Marshallovy ostrovy. Jak připomněl specialista na klimatickou migraci z Mendelovy univerzity Robert Stojanov ve vysílání ČT24, dosud se všechny australské vlády bez ohledu na to, zda byly pravicové, nebo levicové, takovému závazku striktně bránily.

Obávaly se prý možných právních důsledků, jelikož Austrálie patří mezi jedny z největších producentů skleníkových plynů. V podobné situaci je prý i Nový Zéland.

„O velkorysém přístupu ze strany Austrálie bych nemluvil,“ podotknul Stojanov. Za vznikem této dohody stojí podle něj právě tlak komunistické Číny v Pacifiku či nedávno podepsaná smlouva Pekingu se Šalamounovými ostrovy. „Smlouva s Tuvalu obsahuje nemožnost podepsat dohodu s někým jiným – například Čínou,“ uzavřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 25 mminutami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 13 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...