Soud v Haagu přikázal Rusku okamžitě zastavit vojenské operace na Ukrajině

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu nařídil Rusku okamžité zastavení jeho válečných operací na Ukrajině. Podle předběžného rozhodnutí ve věci, kterou před nejvyšší soudní instanci OSN přednesla Ukrajina, má Moskva rovněž zajistit, aby ve vojenských akcích nepokračovaly ani jiné vojenské či ozbrojené jednotky, které jednají na její příkaz. Rusku i Ukrajině soud rovněž nařizuje, aby se vyvarovaly jakýchkoliv kroků, které by jejich spor dále vyostřily. Podle expertů se však Rusko velmi pravděpodobně příkazem nebude řídit, minulý týden ani nevyslalo na stání soudu svou delegaci.

„Ruská federace musí okamžitě pozastavit své zvláštní vojenské operace, které začala 24. února 2022,“ píše v rozhodnutí předsedající soudkyně Joan Donoghueová. Pro rozhodnutí se vyslovilo 13 z 15 soudců Mezinárodního soudního dvora, proti byli soudci z Ruska a Číny.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj rozsudek přivítal a označil jej za „naprosté vítězství“. „Ukrajina dnes (ve středu, pozn. red.) získala naprosté vítězství ve své kauze proti Rusku u Mezinárodního soudního dvora,“ napsal na Twitteru. „Příkaz je podle mezinárodního práva závazný. Rusko se jím musí okamžitě zařídit. Ignorováním příkazu se Rusko dostane do ještě větší izolace,“ dodal.

Rozhodnutí soudního dvora je pro členské státy OSN závazné. V případě neuposlechnutí může soud věc přednést před Radu bezpečnosti OSN, tam má však Rusko právo veta.   

Moskva opakovaně ospravedlňuje svůj útok na Ukrajinu mimo jiné tím, že Kyjev údajně utlačuje rusky mluvící obyvatelstvo na východě Ukrajiny. Šéf Kremlu Vladimir Putin v tomto smyslu hovoří o „genocidě“, což však zahraniční činitelé i pozorovatelé odmítají jako nepatřičné. Proti takovému zdůvodnění se ohradil rovněž Kyjev, který tvrzení označuje za smyšlené.

Ukrajina svou stížnost k soudu opřela o Úmluvu OSN o zabránění a trestání zločinu genocidy z roku 1948, kterou Rusko a Ukrajina ratifikovaly a která umožňuje státům projednat svoje neshody právě před Mezinárodním soudním dvorem.

Rusko, jehož vojáci pokračují v ostřelování a bombardování ukrajinských měst, se minulý týden nezúčastnilo stání soudu a ukrajinskou stížnost označilo za absurdní. V psaných argumentech, které soudu předložilo, pak uvádí, že soudní dvůr v Haagu v tomto sporu nemůže rozhodovat a že v úmluvě OSN o genocidě není nic, co by zakazovalo použití síly.

Problém rozsahu jurisdikce

Podle Milana Lipovského z katedry mezinárodního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy je otázkou dokazování nejen to, zda byla naplněna objektivní stránka daného válečného zločinu, ale také subjektivní stránka, tedy zda to bylo spácháno úmyslně, a také další náležitosti znaků skutkových podstat těch válečných zločinů, jak je definuje římský statut Mezinárodního trestního soudu. „Nicméně další problém je také v rozsahu jurisdikce. Rusko ani Ukrajina totiž nejsou smluvními stranami římského statutu, což je zakládající smlouva právě Mezinárodního trestního soudu.“

„Ale to se dalo obejít a Ukrajina té možnosti využila tím, že využila zvláštní mechanismus podle článku 12 odstavce 3, kdy aniž by se stala smluvní stranou, tak přijala jurisdikci. Ona to udělala už v roce 2014, v souvislosti s předchozí krizí, tedy obsazením Krymu a původním konfliktem na Donbasu, kdy se 'odtrhly' ty regiony. Ukrajina jurisdikci přijala pro účely válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. A v tomto vlastně druhém prohlášení, kterým tu jurisdikci akceptovala, tak odstranila časové omezení konce toho souhlasu. Díky tomu má Mezinárodní trestní soud jurisdikci nad potenciálními válečnými zločiny a zločiny proti lidskosti, které se na ukrajinském území dějí i v té současné krizi,“ vysvětlil Lipovský.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 26 mminutami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 13 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...