Soud v Haagu přikázal Rusku okamžitě zastavit vojenské operace na Ukrajině

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu nařídil Rusku okamžité zastavení jeho válečných operací na Ukrajině. Podle předběžného rozhodnutí ve věci, kterou před nejvyšší soudní instanci OSN přednesla Ukrajina, má Moskva rovněž zajistit, aby ve vojenských akcích nepokračovaly ani jiné vojenské či ozbrojené jednotky, které jednají na její příkaz. Rusku i Ukrajině soud rovněž nařizuje, aby se vyvarovaly jakýchkoliv kroků, které by jejich spor dále vyostřily. Podle expertů se však Rusko velmi pravděpodobně příkazem nebude řídit, minulý týden ani nevyslalo na stání soudu svou delegaci.

„Ruská federace musí okamžitě pozastavit své zvláštní vojenské operace, které začala 24. února 2022,“ píše v rozhodnutí předsedající soudkyně Joan Donoghueová. Pro rozhodnutí se vyslovilo 13 z 15 soudců Mezinárodního soudního dvora, proti byli soudci z Ruska a Číny.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj rozsudek přivítal a označil jej za „naprosté vítězství“. „Ukrajina dnes (ve středu, pozn. red.) získala naprosté vítězství ve své kauze proti Rusku u Mezinárodního soudního dvora,“ napsal na Twitteru. „Příkaz je podle mezinárodního práva závazný. Rusko se jím musí okamžitě zařídit. Ignorováním příkazu se Rusko dostane do ještě větší izolace,“ dodal.

Rozhodnutí soudního dvora je pro členské státy OSN závazné. V případě neuposlechnutí může soud věc přednést před Radu bezpečnosti OSN, tam má však Rusko právo veta.   

Moskva opakovaně ospravedlňuje svůj útok na Ukrajinu mimo jiné tím, že Kyjev údajně utlačuje rusky mluvící obyvatelstvo na východě Ukrajiny. Šéf Kremlu Vladimir Putin v tomto smyslu hovoří o „genocidě“, což však zahraniční činitelé i pozorovatelé odmítají jako nepatřičné. Proti takovému zdůvodnění se ohradil rovněž Kyjev, který tvrzení označuje za smyšlené.

Ukrajina svou stížnost k soudu opřela o Úmluvu OSN o zabránění a trestání zločinu genocidy z roku 1948, kterou Rusko a Ukrajina ratifikovaly a která umožňuje státům projednat svoje neshody právě před Mezinárodním soudním dvorem.

Rusko, jehož vojáci pokračují v ostřelování a bombardování ukrajinských měst, se minulý týden nezúčastnilo stání soudu a ukrajinskou stížnost označilo za absurdní. V psaných argumentech, které soudu předložilo, pak uvádí, že soudní dvůr v Haagu v tomto sporu nemůže rozhodovat a že v úmluvě OSN o genocidě není nic, co by zakazovalo použití síly.

Problém rozsahu jurisdikce

Podle Milana Lipovského z katedry mezinárodního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy je otázkou dokazování nejen to, zda byla naplněna objektivní stránka daného válečného zločinu, ale také subjektivní stránka, tedy zda to bylo spácháno úmyslně, a také další náležitosti znaků skutkových podstat těch válečných zločinů, jak je definuje římský statut Mezinárodního trestního soudu. „Nicméně další problém je také v rozsahu jurisdikce. Rusko ani Ukrajina totiž nejsou smluvními stranami římského statutu, což je zakládající smlouva právě Mezinárodního trestního soudu.“

„Ale to se dalo obejít a Ukrajina té možnosti využila tím, že využila zvláštní mechanismus podle článku 12 odstavce 3, kdy aniž by se stala smluvní stranou, tak přijala jurisdikci. Ona to udělala už v roce 2014, v souvislosti s předchozí krizí, tedy obsazením Krymu a původním konfliktem na Donbasu, kdy se 'odtrhly' ty regiony. Ukrajina jurisdikci přijala pro účely válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. A v tomto vlastně druhém prohlášení, kterým tu jurisdikci akceptovala, tak odstranila časové omezení konce toho souhlasu. Díky tomu má Mezinárodní trestní soud jurisdikci nad potenciálními válečnými zločiny a zločiny proti lidskosti, které se na ukrajinském území dějí i v té současné krizi,“ vysvětlil Lipovský.

Nahrávám video
90' ČT24 – Milan Lipovský o válečných zločinech na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruské úřady tvrdí, že ukrajinské drony znovu zasáhly významný přístav Usť-Luga

Gubernátor ruské Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko tvrdí, že ukrajinské drony zasáhly významný přístav Usť-Luga. Jen z několik kilometrů vzdáleného estonského města Narva byl vidět stoupající dým po požárech v areálu. Je to už několikátý útok Kyjeva na Usť-Lugu za poslední dny. Dva drony se zřítily u města Kuovola na jihu Finska, informoval podle televize YLE ministr obrany Antti Häkkänen. Rusko také pokračovalo v úderech na Ukrajinu. Při ruském dronovém útoku na Mykolajivskou oblast bylo podle úřadů zraněno deset lidí.
09:45Aktualizovánopřed 39 mminutami

Na severu Německa se znovu snaží zachránit uvázlou velrybu

Ochránci přírody na severu Německa se znovu pokoušejí pomoci velrybě, která uvázla na mělčině v zátoce u města Wismar. Během noci se keporkak dokázal na chvíli sám uvolnit, pak ale uvázl znovu. Osud tohoto mořského živočicha už skoro týden podrobně sledují německá média. V pátek se kytovec asi po pěti dnech dokázal rozpohybovat v moři o několik desítek kilometrů západně u města Timmendorfer Strand.
před 2 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf v reakci uvedl, že Teherán je na pozemní útok USA připraven.
03:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
01:12Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 7 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 13 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...