Soud uložil několikaleté tresty extremistům, kteří chtěli v Německu vyvolat občanskou válku

Několikaleté tresty odnětí svobody si od soudu v Drážďanech odnesli členové pravicově extremistické skupiny Revolution Chemnitz, která připravovala teroristické útoky a chtěla vyvolat pád německé vlády. Osm mužů, mezi nimiž jsou představitelé neonacistické a hooliganské scény v oblasti východoněmeckého Chemnitzu, ve vězení stráví mezi dvěma roky a třemi měsíci a pěti a půl lety.

Soud uznal všechny obžalované vinnými z členství v teroristické skupině a výší trestů do značné míry vyhověl státnímu zastupitelství, které požadovalo tresty vězení v rozmezí tří až pěti a půl let.

Skupina radikálů ve věku 22 až 32 let se dala dohromady v roce 2018 v rámci rozsáhlých a někdy násilných protestů, které v Chemnitzu (Saské Kamenici) následovaly po vraždě pětatřicetiletého Němce, za níž byl odsouzen mladý Syřan.

Osm mužů podle obžaloby teroristickou skupinu založilo v polovině září 2018 a chystalo útoky v německé metropoli na 3. října, tedy den, kdy si celá země připomíná znovusjednocení z roku 1990. První říjnový den byli ale všichni zatčeni.

Muži žijící v Sasku útoky chystali v rámci chatu nazvaného „Plánování revoluce“, přes který si mimo jiné posílali fotky Adolfa Hitlera.

Konečný cíl: Zhroucení demokracie

Zakladatel skupiny Christian K. při výslechu přiznal, že akce v Berlíně měla být provedena tak, aby to vypadalo, že za ní stáli levicoví extrémisté, a měla vést k „něčemu, jako je občanská válka, povstání“. Konečným cílem skupiny, která podle vyšetřovatelů počítala i s dalšími útoky, byl pád vlády a zhroucení demokratického pořádku spolkové republiky.

Jaké konkrétní plány byly, si zpočátku vyšetřovatelé nebyli jisti. Podle státního zastupitelství se ale každopádně muži snažili obstarat si zbraně. Pět obžalovaných už v září 2018 přistoupilo k akci, o níž mluvili jako o zkušební a při níž cíleně napadali lidi, které považovali za migranty nebo stoupence levice.

Někteří z obžalovaných při výsleších připustili, že pro chystanou říjnovou akci počítali se smrtícími útoky, jiní tvrdili, že ve skupině byli jen ze zvědavosti a že měli divný pocit, když se v ní začalo mluvit o zbraních. Ze společného chatu se ale nikdo z nich neodhlásil.

Soud rozsudek vynesl navzdory tomu, že se v Německu rychle šíří koronavirus. Soudní proces ale nebylo možné na delší dobu přerušit, protože by se jinak musel celý opakovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 5 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 12 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 15 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 21 hhodinami
Načítání...