Soud OSN částečně vyhověl ukrajinské žalobě na Rusko v případu financování terorismu a diskriminace na Krymu, většinu ale zamítl

Mezinárodní soudní dvůr OSN v Haagu (ICJ) uznal, že Rusko porušilo části úmluv OSN o boji proti financování terorismu a odstraňování všech forem rasové diskriminace. Rozhodl tak v případu žaloby, kterou na Rusko podala Ukrajina kvůli ruské podpoře separatistů na Donbasu a postupu okupantů vůči Ukrajincům a Tatarům na nelegálně anektovaném Krymu. Většinu stížností Ukrajiny ale soud zamítl. Zdůvodnil to mimo jiné tím, že nejde o financování terorismu podle kritérií OSN a že pronásledování Ukrajinců a Tatarů na Krymu může být motivováno politicky a ne etnicky či národnostně.

Žaloba se týká části ruské války proti Ukrajině před zahájením plnohodnotné invaze, tedy ruského postupu na Krymu a Donbasu. Kyjev žalobu podal v lednu 2017 a obvinění se týkají vyzbrojování Ruskem koordinovaných skupin a rusifikace nelegálně anektovaného ukrajinského poloostrova Krym.

Ukrajina v žalobě poukazovala na podporu, kterou Rusko před otevřenou okupací Donbasu skrytě poskytovalo tamním separatistickým silám, jejichž činnost koordinovalo. Moskva se tak podle Kyjeva dopustila financování terorismu a nese zodpovědnost za činy těchto sil včetně sestřelení letu MH17, za nějž byl už dříve odsouzen mimo jiné někdejší velitel Ruskem koordinovaných sil na Donbasu Igor Girkin (Strelkov).

Kromě toho se Ukrajina snažila u soudu dokázat, že Rusko od roku 2014 systematicky diskriminuje neruské obyvatelstvo nelegálně anektovaného Krymu, čímž se podle Kyjeva provinilo vůči dohodám proti rasové diskriminaci.

Soud: Nejde o financování terorismu podle kritérií OSN

O rozsudku informuje mimo jiné stanice BBC. Soud podle ní rozhodl, že Rusko porušilo úmluvu o potlačení financování terorismu tím, že dostatečně nevyšetřilo obvinění z účasti na terorismu, které vůči vůdcům Ruskem koordinovaných sil na Donbasu Ukrajina vznesla.

Většinu nároků Ukrajiny ohledně financování terorismu ale zamítl. Uvedl, že pro případ může být relevantní pouze případná ruská finanční podpora terorismu, nikoli však zbraně používané k provádění teroristických útoků. Dále uvedl, že nemá dostatek důkazů, aby mohl rozhodnout, zda skupiny, které Ukrajina nazývá teroristy, jsou skutečně teroristickými skupinami.

ICJ sice dříve konstatoval, že Rusko mělo nad separatistickými silami „celkovou kontrolu“, v nynějším verdiktu ale uvádí, že dodávky zbraní a jiného vybavení těmto silám nepředstavují financování terorismu podle kritérií v úmluvě OSN. Soud zároveň odmítl ukrajinskou žádost o ruské reparace za útoky Moskvou koordinovaných sil, dodala BBC.

Soud: Pronásledování mohlo být politicky motivované, ne etnicky

Pokud jde o ruský postup vůči Ukrajincům a Tatarům na Krymu, soud dospěl k závěru, že Rusko porušilo antidiskriminační dohodu, když nedostatečně chránilo vzdělávání v ukrajinském jazyce. Podle ICJ na Krymu po anexi dramaticky klesly zápisy žáků na vyučování v ukrajinštině. Soud také rozhodl, že jednáním ruských donucovacích orgánů vůči krymským Tatarům mohlo dojít k částečnému porušení jejich práv.

Soud ale podle BBC není přesvědčen o tom, že krymští Tataři a Ukrajinci na Krymu byli pronásledováni na základě svého etnického původu, nýbrž se domnívá, že akce proti nim mohly být politicky motivované. Také zákaz krymskotatarského shromáždění, takzvaného Medžlisu, interpretuje soud jako politickou akci, a proto ji nepovažuje za porušení mezinárodní úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace.

Podle soudu se tak Ukrajině nepodařilo dokázat, že Rusko porušilo práva Ukrajinců a krymských Tatarů na základě jejich národnosti. Soud také odmítl přiznat Ukrajině v tomto ohledu jakoukoli náhradu, dodala BBC.

Moskva předchozí rozhodnutí soudu ignorovala

Moskva, která od počátku své války proti Ukrajině v roce 2014 účast v konfliktu navzdory důkazům popírala, při úvodních projevech loni v červnu ukrajinská obvinění odmítla a označila je za „nehorázné lži“. Kyjev u soudu označil Rusko za teroristický stát a uvedl, že Moskva na východě Ukrajiny financovala „kampaň zastrašování a teroru“. Jednalo se tehdy o první setkání ukrajinských a ruských právníků u ICJ od plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu zahájené v únoru 2022.

Rozhodnutí ICJ jsou právně závazná, soud ale nedisponuje žádnými mechanismy pro jejich vymáhání. Agentura AP uvádí, že nynější verdikt je prvním z dvojice očekávaných stanovisek ICJ souvisejících s deset let trvající ruskou agresí proti Ukrajině.

Ukrajina se také jen několik dní po zahájení otevřené ruské invaze v únoru 2022 obrátila na haagský soud, který záhy Moskvě nařídil okamžité zastavení válečných operací. Rusko tento příkaz ignorovalo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 5 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 12 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 15 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 21 hhodinami
Načítání...