Sněmovnou reprezentantů prošlo navýšení dluhového stropu. Republikáni požadují úspory

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsně schválila navýšení dluhového stropu. Podmínila ho ale rozsáhlými rozpočtovými škrty v příštích deseti letech, což podle agentury Reuters nejspíš odmítne Senát. Stejně jako prezident Joe Biden totiž jeho demokratická většina požaduje zvýšení dluhového stropu bez jakýchkoliv podmínek. Pokud se na navýšení nenajde shoda, nebude si od léta americká vláda moci půjčovat další peníze, což by ochromilo americké úřady a mělo vážné dopady na světovou ekonomiku.

Pro návrh se v republikány kontrolované dolní komoře parlamentu vyslovilo 217 zákonodárců, proti jich bylo 215.

Republikáni věří, že krokem donutí demokrata Bidena jednat o škrtech ve výdajích, které považují za nutné. Biden ale návrh zákona odmítá. Bílý dům v reakci na hlasování ve Sněmovně reprezentantů uvedl, že návrh nemá žádnou šanci stát se zákonem, poškodil by podle něj střední třídu a pracující rodiny.

Také podle lídra demokratické většiny v Senátu Chucka Schumera je návrh zákona už teď „mrtvý“. Republikánská legislativa podle něj USA „jen nebezpečně přibližuje“ k historické platební neschopnosti země, která by otřásla trhy a ekonomikami po celém světě.

Bez shody si americká vláda nebude moci půjčovat peníze

Ministerstvo financí odhaduje, že pokud se dluhový strop nenavýší, nebude schopné už v červnu nebo o něco později v létě platit své závazky. Vláda by tím také přišla o možnost financovat sociální programy a důchody, což by podle expertů mělo velmi vážné následky pro americkou i světovou ekonomiku. Podle Bidena musí republikáni konat, aby se předešlo platební neschopnosti.

O prodloužení financování federálních úřadů se ve Spojených státech vedou politické bitvy v posledních letech opakovaně. V jejich zatím posledním kole republikáni navrhují navýšení dluhového stropu o 1,5 bilionu dolarů (32 bilionů korun) a zároveň požadují omezení výdajů v oblastech sociální podpory a ochrany klimatu. Demokraté chtějí zvýšení bez podmínek, stejně jako tomu bylo třikrát za úřadování Bidenova předchůdce Donalda Trumpa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 25 mminutami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 13 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...