Sněmovna reprezentantů se vyslovila proti Trumpově stavu nouze. Jde o stavbu zdi na hranici s Mexikem

Nahrávám video

Americká Sněmovna reprezentantů v úterý schválila rezoluci blokující vyhlášení stavu nouze na jižní hranici s Mexikem, o němž před dvěma týdny dekretem rozhodl americký prezident Donald Trump. Hlasovalo pro ni 245 zákonodárců, 182 bylo proti. Prezident už dříve oznámil, že hodlá tuto rezoluci vetovat, pokud projde oběma komorami Kongresu. V Senátu, který bude o záležitosti hlasovat, mají na rozdíl od dolní komory většinu republikáni.

Trump podepsal dekret o vyhlášení stavu nouze 15. února ve snaze obejít Kongres, jehož Sněmovna reprezentantů ovládaná demokraty mu odepřela financování hraniční bariéry. Svým hlasováním v úterý večer sněmovna odmítla Trumpův záměr použít na její výstavbu peníze, které Kongres předtím vyčlenil na jiné účely.

Pro zablokování stavu nouze hlasovalo ve sněmovně kromě demokratů i třináct republikánských poslanců. Podle agentury Reuters by mohla rezoluce projít také v Senátu, protože také tam jsou někteří republikáni znepokojeni prezidentovými kroky. Republikáni mají ve stočlenné horní komoře 53 mandátů, takže k zablokování prezidentova dekretu stačí čtyři republikánští „rebelové“. Podle agentury AP se takoví senátoři už přihlásili.

Trump opakovaně prohlašuje, že snahu o zablokování svého opatření bude vetovat, což by v prezidentské funkci udělal poprvé. K přehlasování jeho veta by pak byla nutná dvoutřetinová většina v obou komorách Kongresu a její dosažení je považováno za téměř vyloučené. Demokraté ale doufají, že série hlasování v Kongresu prokáže rozkol v republikánských řadách.

Z jiných rozpočtů chce Trump získat přes 6,5 miliardy dolarů

Nouzový stav šéf Bílého domu vyhlásil ve snaze získat peníze na bariéru na americko-mexické hranici, jejíž postavení patřilo k hlavním slibům jeho předvolební kampaně. Učinil tak poté, co Kongres nevyšel vstříc jeho požadavku, aby mu letos na hraniční zeď schválil 5,7 miliardy dolarů.

Bílý dům počítá s možností odčerpat přes 6,5 miliardy dolarů z rozpočtů Pentagonu a ministerstva financí. S částkou 1,4 miliardy dolarů, kterou mu na posílení ochrany hranic poskytl Kongres, by prezident dostal celkem zhruba osm miliard dolarů (181 miliard korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 31 mminutami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 33 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 14 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 17 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 23 hhodinami
Načítání...