Zabití mnoha civilistů při sobotní izraelské operaci na záchranu rukojmí v Nusajrátu v Pásmu Gazy může být válečným zločinem, řekl v úterý novinářům v Ženevě Jeremy Laurence, mluvčí Úřadu Vysokého komisaře OSN pro lidská práva (UNHCR) Volkera Türka. Laurence také dodal, že za válečný zločin by mohlo být označeno i držení unesených v hustě obydlených oblastech, informovala agentura AFP. Desítky rukojmí zadržuje od října v Gaze teroristické palestinské hnutí Hamás či další ozbrojené radikálně islamistické skupiny.
Podle Laurence je úřad OSN „hluboce šokován“ dopadem operace, při níž izraelská armáda v sobotu sice zachránila čtyři rukojmí držené Hamásem, ale zároveň zemřelo mnoho civilistů.
Hamás tvrdí, že při izraelské operaci přišlo o život nejméně 274 Palestinců a sedm set dalších bylo zraněno. Izraelská armáda připustila asi stovku obětí s tím, že podle ní není jasné, kolik z nich tvořili civilisté. Laurence podle AFP podotkl, že úřad OSN nemůže nezávisle ověřit počet 274 mrtvých, ale „soudí, že je téměř stoprocentně přesný“.
Türkův úřad také vyjádřil „hluboké znepokojení“ kvůli tomu, že Hamás či další palestinské skupiny dál zadržují desítky rukojmí. V zajetí je stále asi 120 unesených, z toho několik desítek už je podle všeho po smrti.
„Stovky Palestinců, z toho mnoho civilistů, byly podle zprávy zabity a zraněny... Držením rukojmí v takto hustě obydlených oblastech ozbrojené skupiny vystavují životy palestinských civilistů i samotných rukojmí dalšímu riziku. Všechny tyto akce obou (válčících) stran mohou představovat válečné zločiny,“ prohlásil v úterý Laurence.
UNHCR už v březnu také uvedl, že za válečný zločin by mohlo být považováno i izraelské omezování dovozu a distribuce humanitární pomoci palestinským civilistům v Gaze. Türkův mluvčí ale tehdy dodal, že rozhodnutí, zda se Izrael dopouští válečných zločinů, musí učinit soudy.
Pro šéfa teroristů jsou mrtví Palestinci „nezbytné oběti“
Více mrtvých Palestinců a delší boje v Pásmu Gazy s Izraelem působí ve prospěch teroristického hnutí Hamás, je přesvědčený lídr Hamásu v Gaze Jahjá Sinvár. Jednašedesátiletý vůdce se domnívá, že se skrze krveprolití a „nezbytné oběti“ docílí trvalého příměří s Izraelem, píše deník The Wall Street Journal (WSJ), který nahlédl do desítek zpráv, jež si Sinvár vyměnil s dalšími členy Hamásu mimo Gazu, diplomaty zprostředkovávajícími dohodu o příměří a dalšími lidmi.
V dopise datovaném 11. dubna napsal Sinvár šéfovi politického křídla Hamásu Ismáílu Haníjovi, jehož tři dospělé syny zabil izraelský letecký úder, že jejich smrt, stejně jako dalších Palestinců, „vdechne život do žil tohoto národa a dobude mu slávu a čest“.
Sinvár není prvním palestinským lídrem, který propaguje krveprolití jako nástroj nátlaku na Izrael, nicméně počty civilních obětí v současné válce v Pásmu Gazy i destrukce oblasti jsou v historii konfliktů mezi Izraelci a Palestinci bezprecedentní, píše WSJ.
Konečným cílem lídra Hamásu se zdá být trvalé příměří, které hnutí umožní vyhlásit historické vítězství nad Izraelem s argumentem, že „vydrželo déle“ než židovský stát, a postavit se do čela palestinského národního hnutí.
Sinvár krveprolití plánoval
I pokud však trvalého příměří nedosáhne, je Sinvár přesvědčený, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu má jen málo možností dalšího postupu vyjma okupace Pásma Gazy, po níž by následovala měsíce či roky dlouhá povstalecká válka vedená Hamásem, ze které by pro Izrael bylo obtížné dostat se ven.
Takový scénář Sinvár předpověděl před šesti lety v rozhovoru s italským novinářem, když se poprvé stal lídrem Hamásu v Pásmu Gazy. Hamás podle něj může válku s Izraelem prohrát, to však zapříčiní izraelskou okupaci více než dvou milionů Palestinců. „Pro Netanjahua by vítězství bylo ještě horší než prohra,“ prohlásil tehdy Sinvár.
V témže rozhovoru vůdce Hamásu hovořil také o protestech u plotu mezi palestinským a izraelským územím, které se tehdy konaly na týdenní bázi a které on podporoval. Izraelští vojáci ze strachu z prolomení barikády stříleli po Palestincích a aktivistech, kteří se dostali příliš blízko. To bylo součástí plánu, píše WSJ.
„Do novinových titulků se dostaneme jen krví. Žádná krev, žádné zprávy,“ řekl tehdy Sinvár.
Sinvár žije a podílí se na válečném úsilí Hamásu navzdory izraelským snahám jej zabít. Bylo mu pět let, když poprvé okusil násilnou stránku konfliktu mezi Izraelci a Palestinci. Po šestidenní válce v roce 1967 se Izrael zmocnil tehdy syrských Golanských výšin, jordánského Západního břehu, egyptského Sinajského poloostrova i Pásma Gazy, kde Sinvár vyrostl v uprchlickém táboře OSN. Konflikt je v jeho životě konstantou.
Sinvár byl odsouzen za vraždy Palestinců
V roce 2004 šéf Hamásu vydal knihu, kterou napsal v izraelském vězení údajně na základě svých vlastních prožitků. V jedné scéně jeho otec kope jámu, kterou zakryje kusy kovu a dřeva. Mladý syn se v ní schovává před blížícími se zvuky výbuchů a postupující izraelskou armádou.
Sinvár se narodil v táboře v Chán Júnisu, kam jeho rodina uprchla z Aškelonu po první izraelsko-arabské válce v roce 1948, vystudoval arabská studia na Islámské univerzitě v Gaze. Když v roce 1987 vypukla první intifáda, připojil se Sinvár k nově založenému Hamásu.
Ve svých 25 letech již vedl zpravodajskou jednotku, která trestala „kolaboranty“, o rok později byl ale odsouzen za řízení únosu a za vraždy dvou izraelských vojáků a také čtyř Palestinců.
Odsouzený byl k několika doživotním trestům a v izraelském vězení strávil dvaadvacet let. Zde se naučil téměř bez přízvuku mluvit hebrejsky. V izraelském vězení také podstoupil operaci při níž mu byl vyjmut nádor z mozku, a tím zachráněn život. Následně se dostal na svobodu v rámci dohody s Hamásem o navrácení zajatého izraelského vojáka Gilada Šalita výměnou za více než tisíc palestinských vězňů.
Sinvárovy mentory v hnutí – zakladatele šajcha Ahmada Jasína i „otce“ militantního křídla hnutí, Oddílů mučedníka Izzuddína Kasáma, šajcha Sáliha Šihadu – Izrael zabil, což Sinvára velmi poznamenalo. I on sám byl terčem mnoha pokusů o atentát. V roce 2017 byl zvolen do čela Hamásu v Pásmu Gazy, na tomto postu vystřídal současného šéfa celého hnutí Ismáíla Haníju.
Hnutí Hamás, které od roku 2007 vládne v Pásmu Gazy, podniklo loni 7. října bezprecedentní útok na Izrael, při němž brutálně zavraždilo na dvanáct set lidí a dalších asi 250 uneslo jako rukojmí. Izrael v odvetě zahájil masivní bombardování Pásma Gazy, kde žije na území menším než Praha asi 2,3 milionu obyvatel.
Posléze izraelská armáda zahájila také pozemní operaci. Izraelská ofenziva si dosud vyžádala podle úřadů ovládaných Hamásem na 37 120 mrtvých z řad Palestinců. Tento údaj však nelze nezávisle ověřit, podle řady expertů ale víceméně odpovídá skutečnosti. Nerozlišuje ovšem mezi civilisty a bojovníky Hamásu a dalších skupin. Podle izraelské armády od října v Gaze padlo 299 izraelských vojáků.
