Slovenští dopravci obnovili protest na hranici s Ukrajinou. Blokáda podle organizátorů trvá i v Polsku

Unie autodopravců Slovenska (UNAS) v pondělí odpoledne obnovila protest na hranicích s Ukrajinou a zablokovala vjezd kamionů přes hraniční přechod Vyšné Nemecké–Užhorod, který je pro kamiony jediným silničním spojením mezi oběma zeměmi. Protestovali i maďarští autodopravci na hraničním přechodu Záhony–Čop. Blokáda nejspíš pokračuje také na polsko-ukrajinských hranicích, ačkoliv podle místopředsedy ukrajinské vlády Oleksandra Kubrakova byl otevřen přechod Jahodyn–Dorohusk. K posunu podle médií přispěl starosta Dorohusku, který zrušil povolení k protestu. Organizátor akce a lídr výboru na ochranu dopravců a zaměstnanců dopravních firem Tomasz Borkowski ale tvrdí, že žádná dohoda o ukončení blokády není a protest tak dále trvá.

„Blokáda hraničního přechodu Dorohusk–Jahodyn skončila. Od 14 hodin (kyjevského času; 13 SEČ) je obnoven stabilní průjezd kamionů,“ uvedl ukrajinský vicepremiér Kubrakov. Upřesnil, že na přechod ve směru na Ukrajinu mezitím vjelo patnáct vozidel, dalších 25 bylo odbaveno z ukrajinské strany. Připomněl, že blokáda trvala měsíc. Ukončení protestu polských dopravců ohlásila také ukrajinská pohraniční stráž, podle které jsou teď kamiony odbavovány běžným způsobem.

Polský zpravodajský server Onet označil tento vývoj za přelom, třebaže Kubrakov připustil, že problém ještě nebyl plně vyřešen a že je nutné ukončit blokády na dalších přechodech na polsko-ukrajinské hranici.

K ukončení protestu přispěl podle serveru Polsat News starosta Dorohusku, který zrušil povolení k blokádě, a to kvůli obavě, že akce naruší chod města. Organizátoři protestu uvedli, že čekají na podrobnosti, že protest stále trvá a že jsou připraveni se proti kroku starosty odvolat. „Půjdeme k soudu," řekl agentuře Reuters Borkowski.

Na přechodu Dorohusk nyní na vjezd na Ukrajinu čeká 900 kamionů a doba čekání se odhaduje na pět dnů. Na dalších polsko-ukrajinských přechodech se doba čekání pohybuje od čtyř hodin na přechodu Zosin až po osm dnů v Hrebenne, napsal list Rzeczpospolita. Na přechodu Dolhobyczów se aktuálně čeká dvaadvacet hodin.

Polští dopravci blokují kamionovou dopravu na velkých hraničních přechodech z Polska na Ukrajinu od začátku listopadu. Stěžují si, že kvůli ukrajinským společnostem ztrácejí zakázky. Domáhají se toho, aby Evropská unie požadovala od ukrajinských firem povolení pro vjezd na své území, tak jak to bylo před začátkem ruské invaze. Proti levné ukrajinské konkurenci protestují také autodopravci z Maďarska a ze Slovenska, tedy z dalších zemí, které sousedí s Ukrajinou a pociťují negativní dopady uvolnění podmínek pro tamní dopravní firmy.

Náměstek ministra infrastruktury Serhij Derkach ujistil, že Ukrajina je otevřená rozhovorům. „Jsme připraveni na konstruktivní dialog s polskými úřady, abychom situaci úplně vyřešili a zabránili dalším protestům," napsal v příspěvku na Facebooku.

Obnovení blokády na slovensko-ukrajinské hranici

Slovenští dopravci z UNAS ohlásili obnovení blokády na hranici s Ukrajinou v neděli, přičemž už na začátku prosince čtyři dny organizace částečně blokovala provoz na přechodu ve Vyšném Nemeckém. Tehdy se zaměřila na jízdu kamionů ze Slovenska na Ukrajinu. Uvedla také, že pouštěla přes hranice čtyři kamiony za hodinu a neomezeně nákladní auta například s humanitární či vojenskou pomocí.

Slovenské ministerstvo dopravy opakovaně vyjádřilo pochopení pro požadavky tamních autodopravců a také pro jejich protesty. Ministr dopravy Jozef Ráž minulý týden po jednání ministrů dopravy členských zemí EU oznámil, že více zemí podpořilo ve zmíněné záležitosti středoevropské státy.

Naopak země západní Evropy podle něj současnou situaci nepovažují za problém. Slovenské ministerstvo také upozornilo, že pro ukrajinské dopravce neplatí tak přísné podmínky pro podnikání jako pro jejich konkurenty se sídlem v EU.

Protest i v Maďarsku

V pondělí protestovali i maďarští autodopravci. Akci spočívající ve zpomalování pohybu kamionů zorganizovalo Sdružení maďarských autodopravců (MKFE), které také požaduje omezení pro ukrajinské dopravce pracující v Evropské unii. Protesty začaly v pondělí v deset hodin a podle webu hungarokamion.hu měly trvat až do půlnoci 31. prosince, podle pozdějších zpráv ale dostali dopravci povolení k protestům jen do pondělních 15 hodin.

Podle maďarské policie byla již kolem osmé ráno na přechodu Záhony čekací doba pro nákladní automobily na překročení hranice z Maďarska na Ukrajinu více než 48 hodin. Policie proto odkláněla nákladní dopravu směřující na Ukrajinu k maďarsko-rumunské hranici, napsal server trans.info.

Generální tajemník MKFE Tivada Árvay již v sobotu upozornil, že stovky maďarských společností jsou v důsledku vstupu ukrajinských dopravců na trh v EU „na pokraji bankrotu“. Vzhledem k válečné situaci umožnila EU ukrajinským dopravcům vstup na společný trh, především pro humanitární dodávky. Celková ujetá vzdálenost ukrajinských nákladních vozů na maďarských silnicích tak vzrostla o víc než třicet procent, zatímco v případě maďarských se snížila o čtyři procenta.

Árvay uvedl, že ukrajinští dopravci pocházejí z velmi odlišného ekonomického a právního prostředí, mají jiné náklady a nepodléhají pravidlům EU. „Ukrajinští dopravci působí s výraznou cenovou výhodou a ničí část logistického sektoru dopravců v členských zemích,“ zdůraznil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 19 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 57 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 3 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 4 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 8 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 9 hhodinami
Načítání...