Slovensko a Maďarsko zůstávají spojenci, ale nechovají se tak, shodují se diplomaté

Nahrávám video
90′ ČT24: Diplomatická válka o Ukrajinu
Zdroj: ČT24

Slovenský a maďarský zástupce na středečním setkání ministrů zahraničí Visegrádské čtyřky v Praze potvrdili, že nepřispějí na českou iniciativu ohledně dodávek munice pro Ukrajinu. Ruskem napadené zemi už nehodlají poskytovat ani žádnou jinou vojenskou pomoc. Výrazně se tak odchylují od postojů zbytku členských zemí EU, ale i spojenců v NATO. Jak moc je v této chvíli důležitá diplomacie, je třeba jednat a přesvědčovat, nebo už situace překročila mez a je nutno přistoupit k jiným krokům, například odebrání práva veta? O tom diskutovali hosté pořadu 90' ČT24.

Podle bývalého ministra zahraničí Cyrila Svobody nezpůsobí rozhodnutí Maďarska a Slovenska nepodpořit českou iniciativu krizi mezi těmito zeměmi a Českem. „Je mezi námi víc rozdílů. Řada témat nás spojuje, některá nás rozdělují, ale že bych tady viděl nějaké příkopy mezi zeměmi, nevidím je,“ poznamenal.

Bývalý velvyslanec v Izraeli, Velké Británii a Spojených státech Michael Žantovský připomněl středeční usnesení Poslanecké sněmovny, které jednoznačně jako největší bezpečnostní hrozbu pro Česko označuje ruskou agresi a politiku vůči Ukrajině a ruskou expanzivní politiku. „A pokud některé státy, se kterými jsme ve V4, mají na to ostře rozdílné názory, je pochopitelné, že při společných setkáních se tyto rozdíly projeví. Ale neměly by se dramatizovat. Měli bychom k nim přistupovat věcně,“ nabádá někdejší diplomat a současný poradce prezidenta Petra Pavla.

Nezávislý publicista a bývalý diplomat a velvyslanec Petr Janyška v diskusi zdůraznil, že celá Evropa jednoznačně vidí, že Ukrajina byla napadena, Rusko je agresor a porušilo všechny mezinárodní dohody. „To je názor prakticky všech států v Evropě a všech rozumných lidí. Od toho se distancoval maďarský premiér (Viktor) Orbán, protože se už léta distancuje od všeho, co se říká v EU. Má takovou zvláštní politiku vyděračství – blokuje, ale protože potřebujeme jednotu, dostane vždy nějaké peníze. Dnes se k tomu připojuje i vláda (slovenského premiéra Roberta) Fica,“ řekl.

Janyška upozornil, že pro každý stát je důležité mít dobré vztahy se svými sousedy. „Na druhou stranu ale nemůžeme mít stoprocentně dobré vztahy s režimy, které jsou úplně jiné. Politické síly, které jsou ve vládě v Polsku a v Praze, jsou dnes úplně jiné než autokrat Orbán. A Fico jde velmi rychle touto cestou,“ poznamenal.

Cyril Svoboda však zdůrazňuje, že jak Maďarsko, tak Slovensko zůstávají našimi spojenci. „Teď beru rétoriku stranou. Ale v rozhodovacím procesu neudělaly Maďarsko a Slovensko jediný krok, aby drolily společné rozhodnutí EU a NATO,“ míní.

Analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul Vladimír Votápek (Piráti) uznává, že Maďaři a Slováci zůstávají našimi spojenci, ale v poslední době se tak nechovají. „To, že zatím neudělali velký průšvih, je pravda. Ale možná si to schovávají na nějaký okamžik, který bude rozhodující.“

Žádná ochrana národních zájmů, ale soukromé podnikání

Připomněl, že oba státy mají potenciál blokovat jednohlasné rozhodnutí EU nebo NATO, což je podle něj obrovským rizikem. „Proto bychom s nimi měli mluvit, dávat jim najevo náš zájem. A proto bychom měli pracovat i s veřejností v obou zemích. Aby pochopila, že to, co provádí Fico nebo Orbán, není ochrana národních zájmů Maďarska nebo Slovenska, ale soukromé podnikání, kdy reprezentují nějaké skupiny podnikatelsko-finančně-korupční. A bohužel národní zájem těch zemí si vzali jako rukojmí. Tomu se musíme bránit. Neměla by nám v tom bránit ani pravidla diplomacie,“ nabádá Votápek.

Janyška připomněl, že Maďarsko dlouho blokovalo další balík pomoci pro Ukrajinu. „Nakonec za to (podpoření) dostalo nějaké peníze od Evropské komise. Podobně to bylo se Švédskem, které usilovalo o vstup do NATO. Že to brzdilo Turecko, to člověka nepřekvapí. Ale Maďaři, tady uprostřed Evropy, najednou Orbán řekl, že ne. A v podstatě nikdy nepředložil argument, proč by to byl problém. Takže víme, že je to v podstatě vyděračství.“

Slova Cyrila Svobody o tom, že Maďarsko nebo Slovensko ještě neudělaly žádné faktické kroky, které by společný postup spojenců znemožnily, rozporuje i Žantovský: „Maďarsko a Slovensko se na rozdíl od ostatních spojenců a států EU rozhodly nepodporovat naše úsilí o podporu a pomoc Ukrajině v boji proti ruské ozbrojené agresi. Maďarští a slovenští představitelé jasně prohlásili, že žádné zbraně a vojenský materiál Ukrajině dodávat nebudou. A to je už čin, ne jen verbální prohlášení.“

Žantovský uznává, že i jednání s protivníky je někdy v diplomacii užitečné a může pomoct předejít konfliktu. „Ale pokud už dva roky zuří agrese jednoho členského státu OSN proti jinému, tak o čem s nimi chcete jednat?“ táže se.

Maďarské blokování pomoci Ukrajině podle Votápka nepochybně zkomplikovalo ukrajinskou obranu. „Maďarský postoj se dá vyjádřit ve stovkách a možná i tisících mrtvých ukrajinských vojácích. A to už není jenom nějaký rozdíl v názorech,“ upozornil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 46 mminutami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 1 hhodinou

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 5 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 7 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 9 hhodinami
Načítání...