Svět se stal nebezpečnějším a NATO silnějším, řekl Stoltenberg

Nahrávám video
Brífink generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga
Zdroj: ČT24

Ukrajincům více než dva roky po otevřené ruské invazi do jejich země nedochází odvaha, ale dochází jim munice, řekl ve čtvrtek generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v projevu v rámci výroční zprávy Aliance za rok 2023. Zdůraznil, že Ukrajina potřebuje ještě více podpory a potřebuje ji ihned. Letošní výroční zpráva ale byla patrně pro Stoltenberga poslední. Prodlužovaný mandát mu končí letos v říjnu a NATO již hledá jeho nástupce.

Obyvatelé aliančních zemí ve velkém podporují Ukrajinu a její obranu proti ruské agresi, zmínil Stoltenberg. Tato podpora musí podle šéfa NATO pokračovat, protože každý výpadek v dodávkách má velké dopady na bojišti. „Bylo by historickou chybou nechat (ruského vůdce Vladimira) Putina vyhrát,“ poznamenal generální tajemník Aliance.

Dodal, že Ukrajina je členství v NATO blíže než dříve a zdůraznil, že jakýkoliv pokus Ruska uspořádat volby na okupovaných územích Ukrajiny by byl naprosto nelegální.

„Svět se stal nebezpečnějším, ale NATO se stalo silnějším,“ řekl. Ukázal také na průzkum, že podpora NATO zůstává v členských státech velmi silná. „Například v USA by jen 13 procent dotazovaných nyní hlasovalo proti vstupu země do Aliance," uvedl.

NATO má za sebou v loňském roce podle Stoltenberga řadu těžkých výzev, ale i velké množství úspěchů. Podařilo se posílit obranu celé Aliance, více aliančních sil je nyní ve stavu připravenosti a členské státy významně navýšily své výdaje na obranu. Dvě třetiny členských zemí by letos měly splnit požadavek vydávat na obranu dvě procenta svého hrubého domácího produktu. Generální tajemník ale apeloval na to, aby země společné schopnosti obrany ještě posílily a prohloubily vztahy napříč státy.

Evropský obranný průmysl je fragmentovaný, řekl Macko

Generálporučík ve výslužbě Pavol Macko zmínil, že nevyzpytatelnost Ruska donutila i dvě dlouhodobě neutrální země, Finsko a Švédsko, vstoupit do NATO. „Zvláště těžké to bylo u Švédska, které bylo přes 200 let neutrální, nezúčastněnou zemí ve všech konfliktech,“ dodal. Upozornil i na to, že Rusko se snaží změnit světový pořádek, který byl po druhé světové válce nastolen.

Americký obranný průmysl považuje Macko za konsolidovaný. Evropský je naopak fragmentovaný, například pokud jde o tanky, což celkově znamená menší efektivitu. Navíc banky stále nevidí tento průmysl jako bezrizikový.

Koštoval: Za pět až sedm let bude riziko konfrontace s Ruskem ještě vyšší

Bezpečnostní analytik Daniel Koštoval z Centra transatlantických vztahů Vysoké školy CEVRO pro ČT uvedl, že Aliance je vstupem Finska a Švédska posílená. Znamená to zvýraznění aliančních schopností na jejím severovýchodním křídle. Navíc jsou to kvalitně vyzbrojené armády, které se již dlouhé roky se členy NATO účastnily vojenských cvičení, podotkl s tím, že mají také vnitřní společenskou sílu i silný arsenál rezervistů.

Koštoval se dále domnívá, že za pět až sedm let bude riziko konfrontace NATO s Moskvou ještě vyšší. Rusko už bude po válce s Ukrajinou konsolidovanější a bude mít za sebou období intenzivního navyšování vojenských schopností a kapacit i vývoje nových technologií, u nichž zjistilo ze současné války, že mu chybí, míní.

Právě posilování NATO tak bude sloužit k odstrašení protivníka, aby k válce nedošlo, poznamenal. Analytik soudí, že bude důležité nejen národní obranné rozpočty zvyšovat, ale přidělené peníze také správně využít. Bude tak nutno kvantitativně rozšířit počty vojenské techniky ve všech zemích Aliance, včetně USA. Koštoval připomněl, že dosud se Spojené státy podílejí na výdajích NATO 67 procenty, což je „špatné číslo, protože Evropa je bohatší a lidnatější“. Proto analytik soudí, že prezidentský kandidát Donald Trump má pravdu, když tvrdí, že se Evropa veze na účet USA.

Nahrávám video
Studio ČT24: Bezpečnostní analytik Koštoval o výroční zprávě NATO za rok 2023
Zdroj: ČT24

Stoltenberga zřejmě nahradí Mark Rutte

Třináctý generální tajemník Severoatlantické aliance je v jejím čele už deset let. Mandát čtyřiašedesátiletého norského ekonoma a politika byl prodlužován celkem čtyřikrát, naposledy vloni, a to do prvního října 2024.

Favoritem na jeho místo je dosluhující nizozemský premiér Mark Rutte. Má podporu všech klíčových členů Aliance, včetně Velké Británie, která dokonce stáhla svého kandidáta, bývalého ministra obrany Bena Wallace. Nizozemsko se pod Rutteho vládou stalo jedním z nejaktivnějších partnerů Ukrajiny a on sám se opakovaně vyslovil pro urychlené přijetí Kyjeva do západních politických paktů.

Přesto zatím nemá vyhráno, proti jeho kandidatuře je vzdorující člen Aliance Maďarsko, které těžce nese Rutteho výroky na svou adresu ohledně sporů s EU. Do opozice proti Ruttemu se nedávno postavil také rumunský prezident Klaus Iohannis. „Domnívám se, že NATO musí změnit pohled na své poslání. Východní Evropa má cenné příspěvky k diskusím a rozhodnutím přijatým v rámci Aliance,“ nechala se slyšet rumunská hlava státu.

Posílit pozici východního křídla Aliance, ale i změnit dekády mužského vedení chce estonská premiérka Kaja Kallasová, která vyjádřila své přání být první generální tajemnicí NATO v historii před koncem roku. „Země střední a východní Evropy, které jsou již nějakou dobu v NATO a hrají velkou roli v současné kolektivní obraně východního křídla, mohou mít pocit, že nadešel jejich čas pro tuto pozici,“ řekla Kallasová.

Nahrávám video
Horizont ČT24: Velvyslanec ČR při NATO Landovský o změnách v čele Aliance
Zdroj: ČT24

Chystané změny v čele Severoatlantické aliance přicházejí v době deklarované jednoty, ale i zjevných třenic mezi spojenci. Jens Stoltenberg naposledy důrazně odmítl slova francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o možném nasazení západních vojsk na Ukrajině i směrem k letošním možným změnám ve vedení USA. Podle Stoltenberga zůstanou Spojené státy blízkým spojencem Evropy i po volbách bez ohledu na jejich výsledek.

Výběr generálního tajemníka je čistě rozhodnutím spojenců, zpravidla se jedná o bývalého premiéra členské země, jejichž zástupci se pak na konkrétním jméně dohodnou. Generální tajemník má podle velvyslance ČR při NATO Jakuba Landovského rostoucí vliv, který je vidět v tom, že je mediálně jednotícím hlasem, který je slyšet, když je krize, a vede k tomu, že je Aliance schopna rychle zareagovat. Právě v tom byl podle Landovského Stoltenberg výjimečný.

I Landovský míní, že jednoznačným favoritem na post jeho nástupce je právě Mark Rutte. Podporují ho více než dvě třetiny členských států. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 29 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 2 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 3 hhodinami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 5 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 7 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 9 hhodinami
Načítání...