Svět se stal nebezpečnějším a NATO silnějším, řekl Stoltenberg

Nahrávám video

Ukrajincům více než dva roky po otevřené ruské invazi do jejich země nedochází odvaha, ale dochází jim munice, řekl ve čtvrtek generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v projevu v rámci výroční zprávy Aliance za rok 2023. Zdůraznil, že Ukrajina potřebuje ještě více podpory a potřebuje ji ihned. Letošní výroční zpráva ale byla patrně pro Stoltenberga poslední. Prodlužovaný mandát mu končí letos v říjnu a NATO již hledá jeho nástupce.

Obyvatelé aliančních zemí ve velkém podporují Ukrajinu a její obranu proti ruské agresi, zmínil Stoltenberg. Tato podpora musí podle šéfa NATO pokračovat, protože každý výpadek v dodávkách má velké dopady na bojišti. „Bylo by historickou chybou nechat (ruského vůdce Vladimira) Putina vyhrát,“ poznamenal generální tajemník Aliance.

Dodal, že Ukrajina je členství v NATO blíže než dříve a zdůraznil, že jakýkoliv pokus Ruska uspořádat volby na okupovaných územích Ukrajiny by byl naprosto nelegální.

„Svět se stal nebezpečnějším, ale NATO se stalo silnějším,“ řekl. Ukázal také na průzkum, že podpora NATO zůstává v členských státech velmi silná. „Například v USA by jen 13 procent dotazovaných nyní hlasovalo proti vstupu země do Aliance," uvedl.

NATO má za sebou v loňském roce podle Stoltenberga řadu těžkých výzev, ale i velké množství úspěchů. Podařilo se posílit obranu celé Aliance, více aliančních sil je nyní ve stavu připravenosti a členské státy významně navýšily své výdaje na obranu. Dvě třetiny členských zemí by letos měly splnit požadavek vydávat na obranu dvě procenta svého hrubého domácího produktu. Generální tajemník ale apeloval na to, aby země společné schopnosti obrany ještě posílily a prohloubily vztahy napříč státy.

Evropský obranný průmysl je fragmentovaný, řekl Macko

Generálporučík ve výslužbě Pavol Macko zmínil, že nevyzpytatelnost Ruska donutila i dvě dlouhodobě neutrální země, Finsko a Švédsko, vstoupit do NATO. „Zvláště těžké to bylo u Švédska, které bylo přes 200 let neutrální, nezúčastněnou zemí ve všech konfliktech,“ dodal. Upozornil i na to, že Rusko se snaží změnit světový pořádek, který byl po druhé světové válce nastolen.

Americký obranný průmysl považuje Macko za konsolidovaný. Evropský je naopak fragmentovaný, například pokud jde o tanky, což celkově znamená menší efektivitu. Navíc banky stále nevidí tento průmysl jako bezrizikový.

Koštoval: Za pět až sedm let bude riziko konfrontace s Ruskem ještě vyšší

Bezpečnostní analytik Daniel Koštoval z Centra transatlantických vztahů Vysoké školy CEVRO pro ČT uvedl, že Aliance je vstupem Finska a Švédska posílená. Znamená to zvýraznění aliančních schopností na jejím severovýchodním křídle. Navíc jsou to kvalitně vyzbrojené armády, které se již dlouhé roky se členy NATO účastnily vojenských cvičení, podotkl s tím, že mají také vnitřní společenskou sílu i silný arsenál rezervistů.

Koštoval se dále domnívá, že za pět až sedm let bude riziko konfrontace NATO s Moskvou ještě vyšší. Rusko už bude po válce s Ukrajinou konsolidovanější a bude mít za sebou období intenzivního navyšování vojenských schopností a kapacit i vývoje nových technologií, u nichž zjistilo ze současné války, že mu chybí, míní.

Právě posilování NATO tak bude sloužit k odstrašení protivníka, aby k válce nedošlo, poznamenal. Analytik soudí, že bude důležité nejen národní obranné rozpočty zvyšovat, ale přidělené peníze také správně využít. Bude tak nutno kvantitativně rozšířit počty vojenské techniky ve všech zemích Aliance, včetně USA. Koštoval připomněl, že dosud se Spojené státy podílejí na výdajích NATO 67 procenty, což je „špatné číslo, protože Evropa je bohatší a lidnatější“. Proto analytik soudí, že prezidentský kandidát Donald Trump má pravdu, když tvrdí, že se Evropa veze na účet USA.

Nahrávám video

Stoltenberga zřejmě nahradí Mark Rutte

Třináctý generální tajemník Severoatlantické aliance je v jejím čele už deset let. Mandát čtyřiašedesátiletého norského ekonoma a politika byl prodlužován celkem čtyřikrát, naposledy vloni, a to do prvního října 2024.

Favoritem na jeho místo je dosluhující nizozemský premiér Mark Rutte. Má podporu všech klíčových členů Aliance, včetně Velké Británie, která dokonce stáhla svého kandidáta, bývalého ministra obrany Bena Wallace. Nizozemsko se pod Rutteho vládou stalo jedním z nejaktivnějších partnerů Ukrajiny a on sám se opakovaně vyslovil pro urychlené přijetí Kyjeva do západních politických paktů.

Přesto zatím nemá vyhráno, proti jeho kandidatuře je vzdorující člen Aliance Maďarsko, které těžce nese Rutteho výroky na svou adresu ohledně sporů s EU. Do opozice proti Ruttemu se nedávno postavil také rumunský prezident Klaus Iohannis. „Domnívám se, že NATO musí změnit pohled na své poslání. Východní Evropa má cenné příspěvky k diskusím a rozhodnutím přijatým v rámci Aliance,“ nechala se slyšet rumunská hlava státu.

Posílit pozici východního křídla Aliance, ale i změnit dekády mužského vedení chce estonská premiérka Kaja Kallasová, která vyjádřila své přání být první generální tajemnicí NATO v historii před koncem roku. „Země střední a východní Evropy, které jsou již nějakou dobu v NATO a hrají velkou roli v současné kolektivní obraně východního křídla, mohou mít pocit, že nadešel jejich čas pro tuto pozici,“ řekla Kallasová.

Nahrávám video

Chystané změny v čele Severoatlantické aliance přicházejí v době deklarované jednoty, ale i zjevných třenic mezi spojenci. Jens Stoltenberg naposledy důrazně odmítl slova francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o možném nasazení západních vojsk na Ukrajině i směrem k letošním možným změnám ve vedení USA. Podle Stoltenberga zůstanou Spojené státy blízkým spojencem Evropy i po volbách bez ohledu na jejich výsledek.

Výběr generálního tajemníka je čistě rozhodnutím spojenců, zpravidla se jedná o bývalého premiéra členské země, jejichž zástupci se pak na konkrétním jméně dohodnou. Generální tajemník má podle velvyslance ČR při NATO Jakuba Landovského rostoucí vliv, který je vidět v tom, že je mediálně jednotícím hlasem, který je slyšet, když je krize, a vede k tomu, že je Aliance schopna rychle zareagovat. Právě v tom byl podle Landovského Stoltenberg výjimečný.

I Landovský míní, že jednoznačným favoritem na post jeho nástupce je právě Mark Rutte. Podporují ho více než dvě třetiny členských států. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 6 mminutami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 13 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 19 hhodinami
Načítání...