Svět se stal nebezpečnějším a NATO silnějším, řekl Stoltenberg

Nahrávám video

Ukrajincům více než dva roky po otevřené ruské invazi do jejich země nedochází odvaha, ale dochází jim munice, řekl ve čtvrtek generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v projevu v rámci výroční zprávy Aliance za rok 2023. Zdůraznil, že Ukrajina potřebuje ještě více podpory a potřebuje ji ihned. Letošní výroční zpráva ale byla patrně pro Stoltenberga poslední. Prodlužovaný mandát mu končí letos v říjnu a NATO již hledá jeho nástupce.

Obyvatelé aliančních zemí ve velkém podporují Ukrajinu a její obranu proti ruské agresi, zmínil Stoltenberg. Tato podpora musí podle šéfa NATO pokračovat, protože každý výpadek v dodávkách má velké dopady na bojišti. „Bylo by historickou chybou nechat (ruského vůdce Vladimira) Putina vyhrát,“ poznamenal generální tajemník Aliance.

Dodal, že Ukrajina je členství v NATO blíže než dříve a zdůraznil, že jakýkoliv pokus Ruska uspořádat volby na okupovaných územích Ukrajiny by byl naprosto nelegální.

„Svět se stal nebezpečnějším, ale NATO se stalo silnějším,“ řekl. Ukázal také na průzkum, že podpora NATO zůstává v členských státech velmi silná. „Například v USA by jen 13 procent dotazovaných nyní hlasovalo proti vstupu země do Aliance," uvedl.

NATO má za sebou v loňském roce podle Stoltenberga řadu těžkých výzev, ale i velké množství úspěchů. Podařilo se posílit obranu celé Aliance, více aliančních sil je nyní ve stavu připravenosti a členské státy významně navýšily své výdaje na obranu. Dvě třetiny členských zemí by letos měly splnit požadavek vydávat na obranu dvě procenta svého hrubého domácího produktu. Generální tajemník ale apeloval na to, aby země společné schopnosti obrany ještě posílily a prohloubily vztahy napříč státy.

Evropský obranný průmysl je fragmentovaný, řekl Macko

Generálporučík ve výslužbě Pavol Macko zmínil, že nevyzpytatelnost Ruska donutila i dvě dlouhodobě neutrální země, Finsko a Švédsko, vstoupit do NATO. „Zvláště těžké to bylo u Švédska, které bylo přes 200 let neutrální, nezúčastněnou zemí ve všech konfliktech,“ dodal. Upozornil i na to, že Rusko se snaží změnit světový pořádek, který byl po druhé světové válce nastolen.

Americký obranný průmysl považuje Macko za konsolidovaný. Evropský je naopak fragmentovaný, například pokud jde o tanky, což celkově znamená menší efektivitu. Navíc banky stále nevidí tento průmysl jako bezrizikový.

Koštoval: Za pět až sedm let bude riziko konfrontace s Ruskem ještě vyšší

Bezpečnostní analytik Daniel Koštoval z Centra transatlantických vztahů Vysoké školy CEVRO pro ČT uvedl, že Aliance je vstupem Finska a Švédska posílená. Znamená to zvýraznění aliančních schopností na jejím severovýchodním křídle. Navíc jsou to kvalitně vyzbrojené armády, které se již dlouhé roky se členy NATO účastnily vojenských cvičení, podotkl s tím, že mají také vnitřní společenskou sílu i silný arsenál rezervistů.

Koštoval se dále domnívá, že za pět až sedm let bude riziko konfrontace NATO s Moskvou ještě vyšší. Rusko už bude po válce s Ukrajinou konsolidovanější a bude mít za sebou období intenzivního navyšování vojenských schopností a kapacit i vývoje nových technologií, u nichž zjistilo ze současné války, že mu chybí, míní.

Právě posilování NATO tak bude sloužit k odstrašení protivníka, aby k válce nedošlo, poznamenal. Analytik soudí, že bude důležité nejen národní obranné rozpočty zvyšovat, ale přidělené peníze také správně využít. Bude tak nutno kvantitativně rozšířit počty vojenské techniky ve všech zemích Aliance, včetně USA. Koštoval připomněl, že dosud se Spojené státy podílejí na výdajích NATO 67 procenty, což je „špatné číslo, protože Evropa je bohatší a lidnatější“. Proto analytik soudí, že prezidentský kandidát Donald Trump má pravdu, když tvrdí, že se Evropa veze na účet USA.

Nahrávám video

Stoltenberga zřejmě nahradí Mark Rutte

Třináctý generální tajemník Severoatlantické aliance je v jejím čele už deset let. Mandát čtyřiašedesátiletého norského ekonoma a politika byl prodlužován celkem čtyřikrát, naposledy vloni, a to do prvního října 2024.

Favoritem na jeho místo je dosluhující nizozemský premiér Mark Rutte. Má podporu všech klíčových členů Aliance, včetně Velké Británie, která dokonce stáhla svého kandidáta, bývalého ministra obrany Bena Wallace. Nizozemsko se pod Rutteho vládou stalo jedním z nejaktivnějších partnerů Ukrajiny a on sám se opakovaně vyslovil pro urychlené přijetí Kyjeva do západních politických paktů.

Přesto zatím nemá vyhráno, proti jeho kandidatuře je vzdorující člen Aliance Maďarsko, které těžce nese Rutteho výroky na svou adresu ohledně sporů s EU. Do opozice proti Ruttemu se nedávno postavil také rumunský prezident Klaus Iohannis. „Domnívám se, že NATO musí změnit pohled na své poslání. Východní Evropa má cenné příspěvky k diskusím a rozhodnutím přijatým v rámci Aliance,“ nechala se slyšet rumunská hlava státu.

Posílit pozici východního křídla Aliance, ale i změnit dekády mužského vedení chce estonská premiérka Kaja Kallasová, která vyjádřila své přání být první generální tajemnicí NATO v historii před koncem roku. „Země střední a východní Evropy, které jsou již nějakou dobu v NATO a hrají velkou roli v současné kolektivní obraně východního křídla, mohou mít pocit, že nadešel jejich čas pro tuto pozici,“ řekla Kallasová.

Nahrávám video

Chystané změny v čele Severoatlantické aliance přicházejí v době deklarované jednoty, ale i zjevných třenic mezi spojenci. Jens Stoltenberg naposledy důrazně odmítl slova francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o možném nasazení západních vojsk na Ukrajině i směrem k letošním možným změnám ve vedení USA. Podle Stoltenberga zůstanou Spojené státy blízkým spojencem Evropy i po volbách bez ohledu na jejich výsledek.

Výběr generálního tajemníka je čistě rozhodnutím spojenců, zpravidla se jedná o bývalého premiéra členské země, jejichž zástupci se pak na konkrétním jméně dohodnou. Generální tajemník má podle velvyslance ČR při NATO Jakuba Landovského rostoucí vliv, který je vidět v tom, že je mediálně jednotícím hlasem, který je slyšet, když je krize, a vede k tomu, že je Aliance schopna rychle zareagovat. Právě v tom byl podle Landovského Stoltenberg výjimečný.

I Landovský míní, že jednoznačným favoritem na post jeho nástupce je právě Mark Rutte. Podporují ho více než dvě třetiny členských států. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
před 24 mminutami

Ruský dron zasáhl centrálu tajné služby SBU v Kyjevě

Ruský dron v pátek odpoledne zasáhl centrální budovu ukrajinské tajné služby SBU v centru Kyjeva, uvedl server Ukrajinska pravda. Po výbuchu z místa stoupal hustý dým, uvedli očití svědci. Později informaci potvrdil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s tím, že uložil šéfovi tajné služby na ruský útok odpovědět.
15:11Aktualizovánopřed 28 mminutami

Německá policie vyšetřuje další případ útoku na elektrickou stanici

Německá policie čtvrteční nález podezřelého předmětu u elektrické stanice v Dormagenu na západě země vyšetřuje jako sabotáž, informovala agentura DPA. Vyšetřovatelé mají dva dopisy, kterými se údajný pachatel hlásí k odpovědnosti. Na jejich základě zkontrolovala policie další dvě elektrická zařízení. Německo v posledních dnech zaznamenalo jiné dva útoky na elektrické rozvodny.
06:21Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Milei si nárokuje Falklandy. Chce přísnější sankce na firmy, které tam těží ropu

Argentinský prezident Javier Milei ve čtvrtek v televizním projevu prohlásil, že zpřísní sankce vůči firmám zapojeným do ropných projektů v okolí Falklandských ostrovů, navýší prostředky na obranu na jihu země a předloží Kongresu návrh zákona, jehož cílem je posílit reakci Argentiny na to, co označil za porušování její suverenity. Argentina si Falklandy, britské zámořské území ležící asi 500 kilometrů východně od argentinské pevniny, dlouhodobě nárokuje. Londýn v pátek závazek vůči nim zopakoval.
09:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Farageovi spolupracovníci domlouvali, jak obejdou volební zákon, ukázala reportáž

Dva vysoce postavení představitelé britské Reform UK předsedy Nigela Farage odstoupili z funkcí, uvedla v pátek pravicová protiimigrační strana. Důvodem je reportáž stanice Channel 4 News, v níž mluvili o obcházení volebního zákona a financování průzkumů veřejného mínění ze zahraničí, napsal web BBC a další média. Jedné ze zaznamenaných schůzek o finančním daru se účastnil i sám Farage. Strana v pátek zahájila svůj výroční kongres.
před 2 hhodinami

Darja uprchla z okupovaného Krymu. Na Ukrajině se poprvé cítila doma a v bezpečí

Osmnáctiletá Darja se narodila a dlouho vyrůstala na okupovaném Krymu. Nikdy nenavštěvovala ukrajinskou školu, ukrajinštinu se však svépomocí naučila sama, což její učitelé ani spolužáci v Rusku, kam její rodina načas přesídlila, nechápali. Letos mladá žena z Krymu odešla a začala studovat na univerzitě v Kyjevě. Novinářům ze Suspilne Krym popsala, jak si během okupace zachovala ukrajinskou identitu a jak začíná nový život na svobodné Ukrajině.
před 4 hhodinami

USA budou po Evropě chtít zaplatit za Bidenovu vojenskou pomoc Ukrajině, prohlásil Trump

Spojené státy budou po Evropě požadovat, aby zaplatila za vojenskou pomoc pro Ukrajinu získanou od vlády demokratického prezidenta Joea Bidena. Šéf Bílého domu Donald Trump to ve čtvrtek napsal na sociální síti Truth Social. V příspěvku zároveň opět popřel zprávy, že se USA ve válce s Íránem potýkají s vyčerpanými zásobami munice.
11:42Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Po ukrajinském úderu vypukl požár v ropném skladu v Soči. Rusko útočilo u Oděsy

Po ukrajinském dronovém útoku vypukl požár ropného skladu v černomořském přístavním městě Soči na jihu Ruska. Agentura Reuters napsala, že o tom informovaly úřady Krasnodarského kraje. Ukrajinské ministerstvo energetiky uvedlo, že Rusko v noci útočilo na zařízení energetické infrastruktury v Oděské oblasti. Podle místních úřadů při úderech zahynul jeden člověk a nejméně pět utrpělo zranění.
08:37Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.