Situace je vážná, varuje WHO Bělorusy. Nikdo u nás nezemře, odmítá prevenci Lukašenko

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko odmítl doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO), která vyzvala zemi k přijetí opatření proti šíření nákazy koronavirem. Země dosud zaznamenala téměř tři tisíce případů nákazy a 29 úmrtí, nezávislá média ale předpokládají mnohem větší počty. Samotní Bělorusové ani na pokyny státu nečekají a snaží se chránit sami.

Zatímco v ostatních evropských zemích platí zákazy shromažďování, běloruská fotbalová liga se v neděli hrála i se stovkami fanoušků v hledištích. Také běloruští katolíci slavili Velikonoce stejně jako jindy.

Kostely byly plné, lidé s rouškami výjimkou. „Nosím roušku, protože nechci způsobit zlo lidem v mém blízkém okolí. Člověk nemusí vědět, že je nakažený, a přenese to na ostatní,“ připustila ale třeba Ljudmila Rusovová, účastnice velikonoční mše z Grodenské oblasti.

WHO: Situace je vážná

Nízká úroveň opatření znepokojila delegaci Světové zdravotnické organizace, která Bělorusko navštívila minulý týden. Vedení země vyzvala k urychlené nápravě.

„Bělorusko se dostává do nové fáze šíření nákazy, vidíme komunitní přenos. Je to citelné v některých částech země stejně jako v metropoli Minsku. Situace je vážná a vyžaduje si zavedení nových opatření,“ varoval vedoucí delegace WHO Patrick O’Connor.

Podle něj je naprosto nezbytné přijmout nová opatření, která by vytvořila odstup mezi lidmi. Znamená to zřeknout se všech masových akcí, i sportovních, přejít k výuce na dálku a omezit pohyb lidí, zejména těch starších a postižených chronickými nemocemi.

Nahrávám video

Lukašenko: U nás nikdo nezemře

Bělorusko zavedlo jen minimum opatření, která by koronaviru zabránila v dalším šíření. Je jednou z posledních evropských zemí, která neuzavřela sportoviště a jiná místa masového shromažďování lidí.

Prezident Alexandr Lukašenko dosud krizi zlehčoval a předpovídal, že do Velikonoc sama od sebe odezní. Jako prevenci doporučoval hokej, vodku a tradiční saunu. Karanténu označoval za zbytečnou a tvrdil, že žádná tragédie se nekoná. Opatření kolem šíření nemoci ve světě má stále za důsledek psychózy.

„Lidé mají strach a já bych jim chtěl říct: nikdo u nás nezemřel na koronavirus. Nikdo. Podle oficiálních statistik máme něco pod třicet obětí a ty zemřely kvůli množství chronických nemocí, které měly. Viděl jsem všechny ty případy, lékařské záznamy zabraly půl stránky. Srdeční problémy, diabetes, plicní potíže. Všechno dohromady,“ tvrdí Lukašenko.

„V naší zemi nikdo na koronavirus nezemře. Veřejně to prohlašuji. Už jsme našli kombinaci léků, abychom lidi zachránili,“ tvrdí také podle agentury Reuters. Je třeba být pozitivně naladěn, aby člověk zůstal zdravý, dodal.

Mnozí Bělorusové oficiálním číslům nevěří

Lukašenkův optimismus ale stále více Bělorusů zpochybňuje. Podle nich je nakažených více, než udávají oficiální statistiky. Někteří lidé proto sami od sebe dodržují určitá omezení.

Počet cestujících v minském metru klesl v březnu o čtvrtinu, podle průzkumů se tržby restaurací propadly v minulém měsíci o osmdesát procent a prodeje dalšího zboží se snížily o dvacet procent. 

Zdravotníkům chybí ochranné prostředky. „Situace s množstvím pacientů v okresní nemocnici v Běšenkovičích je v posledních dnech skoro katastrofální. Většina zdravotnického personálu si sama upravuje své speciální oblečení, aby se příští den vůbec měli čím chránit,“ upozornil například učitel Georgij Stankevič.

Běloruský ministr zdravotnictví o víkendu připustil, že koronavirem se nakazily tři stovky zdravotníků, nejvíce ve Vitebsku a Minsku. Jeho úřad také lidem doporučil, aby omezili sociální kontakty.

Státní média se však obavám z nákazy vysmívají. Jeden odborník se podle Reuters nechal nedávno slyšet, že „přišel čas dokázat, že Bělorusko není hysterická mladá žena v roušce“.

Putin připustil nasazení armády

Prudce stoupají počty nakažených i v Rusku. V pondělí jich přibylo za den dva a půl tisíce a celkový počet přesáhl osmnáct tisíc, obětí je kolem sto padesáti. Šéf Kremlu Vladimir Putin připustil nasazení armády.

„Příslušníci ministerstva obrany pracují efektivně za hranicemi, pomáhají našim kolegům bojovat s infekcí. Jsou zvyklí pracovat v náročných podmínkách. Proto je třeba tuto zkušenost využít,“ řekl Putin.

Skoro dvě třetiny nakažených registrují úřady v Moskvě, v regionech je jich méně. Epidemie tam ale může dosáhnout vrcholu později. Všude pak platí poměrně přísná opatření, lidé až na nutné provozy nepracují a ze svých domovů smí vycházet, jen aby si vyřídili to nejnutnější.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 15 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 17 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...