Si mluvil v Paříži o perspektivě, Macron o spravedlivém obchodu

Čína považuje Evropu za prioritu své zahraniční politiky a na vztahy mezi Čínou a EU pohlíží ze strategické a dlouhodobé perspektivy, řekl na úvod jednání v Paříži čínský vůdce Si Ťin-pching. Jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron slíbil jednání o ruské válce proti Ukrajině a dění na Blízkém východě, zdůraznil ale i nezbytnost spravedlivých obchodních pravidel mezi Evropou a Čínou. Podle předsedkyně Evropské komise (EK) Ursuly von der Leyenové je EU odhodlaná chránit evropské firmy a ekonomiky před nekalými praktikami Číny.

Von der Leyenová hovořila i o vzájemném respektu a nutnosti předejít nedorozuměním. „Čína a EU mají společný zájem na míru a bezpečnosti,“ napsala na síti X. V zájmu obou stran je podle ní ukázat plnění závazků. Připomněla i výročí padesáti let od navázání diplomatických vztahů EU a Číny, které připadá na příští rok.

„Budoucnost našeho kontinentu bude zcela jasně záviset na naší schopnosti vyváženě rozvíjet vztahy s Čínou,“ řekl Macron. „Koordinace s Pekingem při jednáních o současných konfliktech je zcela rozhodující,“ dodal francouzský prezident.

Stanice BFM TV poznamenala, že Elysejský palác schůzku připravil ve velmi pracovním prostředí, s holým stolem bez obvyklých historických dekorací. Také okruh účastníků byl velmi omezený – jen tři politici, po jednom poradci pro každého z nich a tlumočníci.

Si Ťin-pching ve Francii zahájil dvoudenní návštěvu, která má být oslavou šedesáti let od navázání francouzsko-čínských diplomatických vztahů. Po nedělním příletu prohlásil, že vztahy mezi Čínou a Francií jsou vzorem mírového soužití a spolupráce mezi zeměmi s odlišnými systémy. Při své první cestě do Evropy od pandemie covidu-19 je Si tento týden očekáván i v Srbsku a v Maďarsku.

Nahrávám video
Zpravodajka ČT Šámalová o návštěvě čínského vůdce Si Ťin-pchinga ve Francii
Zdroj: ČT24

Obchod, klima i ruská agrese

Tématy jednání v Paříži mají být podle médií mimo jiné obchodní otázky a spolupráce v různých oblastech. „Čína usiluje o dobré vztahy s evropskými zeměmi, ale zároveň se mezi ně do určité míry snaží vrazit klín,“ upozornil zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd. „Washington dal Paříži jasně najevo – bude důležité pro nás vědět, na jaké straně jste,“ připomněl obchodní válku USA a Číny.

„Je to velmi složité geopolitické jednání, v neposlední řadě kvůli vzájemnému obchodu, protože Evropa má velký obchodní deficit s Čínou. Bez ohledu na to, že prodeje zejména elektrických vozů v Evropě klesají, vyrábí Čína stále další a další vozy, které teď zůstávají v evropských skladech. Francie nechce přistoupit ke clům, protože by zřejmě následoval podobný krok ze strany Číny. A evropské země se chtějí dostat i na čínský trh,“ dodal Šmíd.

Si a Macron proberou třeba také globální problémy, zejména klimatickou krizi, a rovněž mezinárodní krize včetně situace na Blízkém východě a ruské války na Ukrajině.

„Výrazně roste čínská ekonomická podpora Rusku. Spojené státy nedávno zveřejnily seznam věcí, které Čína Rusku poskytuje. Nejsou to sice zbraně, ale jsou to v podstatě všechny věci podstatné k jejich výrobě jako nitrocelulóza, která se používá k výrobě trhavin, stroje na výrobu zbraní, některé náhradní díly do stíhaček a dalších letounů. Nebo i drony a satelitní snímky používané na bojišti,“ připomněla zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová.

„Dokonce existují satelitní snímky, které dokazují, že Čína poskytla kotviště ruské lodi, která figuruje na sankčním seznamu a která od loňského roku provedla minimálně jedenáct cest ze severokorejského Radžinu, odkud Rusko dováží zbraně, do ruských přístavů,“ dodala Šámalová.

Peking trvá na tom, že se má jednat s Moskvou

Peking opakovaně vyzývá k diplomatickému řešení ruské agrese, zároveň ji ale odmítá odsoudit a nadále udržuje s Moskvou přátelské vztahy. Západní země žádají Čínu, aby ohledně války na Ukrajině vyvinula na Rusko tlak a také von der Leyenová v Paříži znovu uvedla, že počítá s vlivem Pekingu na Moskvu v otázce ukončení konfliktu.

„Diskutovali jsme o závazku Číny neposkytovat Rusku vybavení, která mohou způsobit smrt,“ řekla předsedkyně EK. Podle ní je nutné, aby Peking vynaložil větší snahu o zastavení reexportu z Číny do Ruska v případě západního civilního vybavení, které může sloužit i pro vojenské účely. Na tyto produkty západní země uvalily po začátku plnohodnotné ruské války proti Ukrajině sankce. Čína měla podle von der Leyenové zásadní vliv na zmírnění jaderných hrozeb Ruska v konfliktu na Ukrajině.

„Čínští diplomaté naznačují, že budou trvat na tom, aby v případě nějakých mírových rozhovorů, které by se mohly konat třeba ve Švýcarsku, dostalo Rusko místo u stolu, protože jinak bude Čína tato jednání bojkotovat,“ upozornila zpravodajka ČT.

V době olympiády nastolte příměří na bojištích, vyzvali oba prezidenti

Čína a Francie také vyzvaly k příměří v ozbrojených konfliktech na celém světě v době letních olympijských her v Paříži. Na tiskové konferenci po jednání v Paříži výzvu přednesl čínský prezident a jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron mu za to poděkoval. Si také vyzval k okamžitému příměří v Pásmu Gazy a mírové konferenci o Ukrajině, s níž bude souhlasit Kyjev i Moskva.

Válku mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás označil Si za „pokračující tragédii“ a vyzval mezinárodní společenství, aby konalo. „Chceme úplné a dlouhodobé příměří v Gaze,“ uvedl také čínský prezident prakticky ve stejné době, kdy agentury informovaly o tom, že Hamás po dlouhém vyjednávání přistoupil na návrh dohody o příměří s Izraelem.

Si se také vyslovil pro to, aby se Palestina stala plnoprávným členem OSN a pro pokračování diskuzí o dvoustátním řešení na Blízkém východě, tedy vzniku samostatného palestinského státu.

Pokud jde o válku na Ukrajině, jsou podle čínského prezidenta třeba jednání, v nichž by obě strany začaly budovat vzájemnou důvěru. Míní, že je čas na mírový summit a „férovou diskuzi“. Slova, která Si pronesl, lze vnímat i v kontextu chystané mírové konference, jež se v červnu na popud Ukrajiny uskuteční ve Švýcarsku.

Švýcarská vláda minulý týden potvrdila, že zatím nepozvala Rusko na mírový summit o Ukrajině. Zároveň uvedla, že Rusko musí být součástí mírového procesu. 

Protest Ujgurů, kritika špionáže a obchodních praktik

Pobouření vyjádřila v pátek francouzská ujgurská komunita, podle níž je státní návštěva čínského prezidenta „povzbuzením, aby Čína pokračovala ve svých zločinech“. Sia komunita označila za „popravčího ujgurského lidu“ odpovědného za „genocidu Ujgurů“.

Čína je v Evropě kritizována mimo jiné kvůli špionážním a kyberšpionážním aktivitám, ze kterých letos osoby údajně napojené na Čínu obvinilo několik zemí včetně Velké Británie a Německa. Rozruch vyvolala zejména kauza asistenta německého europoslance a lídra kandidátky Alternativy pro Německo (AfD) Maximiliana Kraha, který je podezřelý právě ze špionáže pro Peking.

Znepokojení na unijní úrovni vyvolávají také čínské obchodní praktiky. Čínská diplomacie naopak v souvislosti s tím v dubnu obvinila Evropu z protekcionismu.

Podle Elysejského paláce zavítá Si Ťin-pching také do jihofrancouzského departementu Hautes-Pyrénées. Podle Šámalové jde o místo, kam Macron jezdíval v dětství za svou babičkou, francouzský prezident si tak podle všeho chce čínského vůdce naklonit a navázat s ním osobnější vztahy.

Francie hraje důležitou roli ve vztahu k Číně, soudí Gardáš

Sinolog David Gardáš ze Sinopsis řekl v pořadu Horizont ČT24, že Francie hraje důležitou roli ve vztazích Evropa–Čína, a do určité míry se přetahuje o svou pozici s Německem. Tedy o to, kdo bude určovat tempo vzájemných vztahů. Paříž je však slabším čínským partnerem než Berlín, její byznys stojí hlavně na leteckém průmyslu, kdy Francie dodává airbusy, luxusní zboží a naopak odebírá například telekomunikační technologie. Tím, že k jednání Macron pozval i von der Leyenovou, otevřel také komunikační kanál na celoevropské úrovni, soudí sinolog.

Domnívá se rovněž, že Evropa i USA vyvíjejí na Čínu tlak vzhledem k Rusku, ale je otázka, k čemu to reálně vede. Peking rekordně odebírá ruské suroviny, podporuje Moskvu informačně, diplomaticky i dodávkami zboží dvojího použití (čipy, drony), které lze využít i ve vojenském průmyslu.

Nelze zároveň očekávat, že by Čína udělala Západu ústupky ve svém strategickém zájmu, a tím je podpora Putinova režimu, doplnil Gardáš.

Nahrávám video
Horizont ČT24: Návštěva čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Francii je ve znamení obtížných témat
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 11 mminutami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 4 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 5 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 9 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...