Si na summitu jednal s japonským premiérem, USA podepsaly s Filipínami jadernou dohodu

Čínský prezident Si Ťin-pching ve Spojených státech v noci na pátek poprvé po roce osobně jednal s japonským premiérem Fumiem Kišidou, bavili se i o vypouštění vody z Fukušimy. Jejich setkání se uskutečnilo na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC). USA a Filipíny zároveň podepsaly dohodu o jaderné energetice, kterou agentura Reuters označuje za přelomovou.

Si a Kišida se podle čínské státní televize na setkání dohodli, že Čína a Japonsko budou pokračovat v rozhovorech na vysoké úrovni, aby našli řešení otázky vypouštění přečištěné radioaktivní vody z poškozené japonské jaderné elektrárny Fukušima do moře, kvůli němuž Čína zakázala dovoz ryb a mořských plodů z podstatné části Japonska.

Kišida na začátku jednání v San Franciscu zmínil, že Čína a Japonsko mají zodpovědnost přispívat ke světovému míru a prosperitě. Si pak zase řekl, že by obě země měly „stvrdit své vzájemně výhodné strategické vztahy“ a dát jim nový rozměr. Schůzka naznačila, že dvě největší asijské ekonomiky jsou připraveny zlepšit své napjaté vztahy, napsala agentura Reuters.

Berte obavy vážně, vyzval Si Japonsko kvůli vodě z Fukušimy

Peking a Tokio v posledních letech rozdělují územní a obchodní spory či otázka Tchaj-wanu, který Čína považuje za svou provincii. Rozhořčení Číny vyvolalo nedávno právě rozhodnutí Japonska vypouštět upravenou radioaktivní vodu z Fukušimy. Kišida po schůzce řekl, že čínského prezidenta důrazně vyzval, aby Peking zrušil zákaz dovozu ryb a mořských plodů z Japonska. Doplnil, že rovněž po Siovi žádal rychlé propuštění japonského podnikatele zadržovaného v Číně.

Si prohlásil, že Japonsko by mělo brát obavy týkající se vypouštění vody z Fukušimy vážně a mělo by k tomu přistupovat zodpovědně.

Schůzka Sia s Kišidou následovala po napjatě očekávaném summitu čínského prezidenta s šéfem Bílého domu Joem Bidenem, na němž se obě velmoci dohodly na zřízení prezidentské horké linky a obnově komunikace mezi svými armádami, připomněla agentura Reuters.

Vstřícnější vztahy nyní pojí USA a Filipíny, jejichž nová dohoda počítá s tím, že by Washington do této asijské země mohl vyvézt svou jadernou technologii a materiál, které by Filipíny mohly využít k výrobě energie z jádra, což by přispělo k dekarbonizaci a zvýšení energetické nezávislosti země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 25 mminutami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 13 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...