Šéf unijní diplomacie vyrazí do Moskvy a vyzve k propuštění Navalného

Přes naléhání řady států Evropské unie se ministři zahraničí členských zemí neshodli na potrestání ruských činitelů odpovědných za uvěznění opozičního vůdce Alexeje Navalného. ČTK to sdělil diplomatický zdroj. Některé země chtěly dát přednost jednání s ruským vedením, šéf unijní diplomacie Josep Borrell proto vyrazí začátkem února do Moskvy apelovat na propuštění Navalného.

Unijní státy odsoudily potlačení víkendových demonstrací, během nichž ruské bezpečnostní síly o víkendu zadržely několik tisíc lidí. Protestující požadovali propuštění Navalného, který byl zatčen před týdnem, když se vrátil do Moskvy z léčení v Německu. Tam se zotavoval z otravy, kterou Navalnyj připisuje ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a tajné službě FSB, což Kreml popírá. Den po zadržení na něj soud uvalil třicetidenní vazbu.

Přestože řada zemí od Litvy přes Polsko po Itálii navrhovala potrestat lidi odpovědné za Navalného zatčení a uvěznění, k jednomyslné shodě ministři nedospěli. Podporu neměla od řady zemí, mimo jiné Německa či Lucemburska.

„Oficiální vysvětlení říká, že zástupci EU se nedohodli, zdali zavést nové sankce proti Rusku, či ne. Podle neoficiálních vyjádření ale Evropa taktizuje,“ říká zpravodaj ČT v Bruselu Lukáš Dolanský.

Podle lucemburského ministra zahraničí Jeana Asselborna by propuštění Navalného bylo dobrým začátkem a příležitostí pro nové a lepší vztahy EU a Ruska. Ten tvrdí, že je v současnosti chvíle na jednání s Moskvou spíše než na zavádění dalších sankcí.

Podobně smýšlejí i další státy. Hlavním výstupem pondělní debaty je tak Borrellova cesta, která by podle představ některých politiků mohla začátkem února přinést šanci na propuštění prominentního kritika Kremlu.

EU již v říjnu potrestala šest ruských činitelů v souvislosti s Navalného otravou a některé země chtěly dosáhnout shody na rozšíření tohoto seznamu. Europoslanci v usnesení přijatém minulý týden navrhli zajít ještě dále a zmrazit majetek oligarchů blízkých Kremlu či zastavit stavbu plynovodu Nord Stream 2.

Moskva si předvolala velvyslance USA

Ruské ministerstvo zahraničí si kvůli sobotním protestům na podporu zadrženého opozičního politika předvolalo amerického velvyslance v Moskvě. Kremlu se nelíbí, že americká ambasáda zveřejnila místa a časy několika demonstrací. Viní ji z podpory úřady nepovolených protestních akcí a vměšování se do vnitřních záležitostí země. Spolupracovník Navalného Leonid Volkov v pondělí vyzval k dalším demonstracím na neděli 31. ledna.

S velvyslancem Johnem Sullivanem hovořil náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov. „Americké straně byl vyjádřen důrazný protest v souvislosti s šířením příspěvků amerického velvyslanectví v Rusku na sociálních sítích a na internetových zdrojích na podporu nezákonných akcí v řadě ruských měst,“ řekla mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová na Prvním kanálu státní televize. „Byl informován, že ruská strana považuje tyto materiály a také prohlášení ministerstva zahraničí USA za přímé zasahování do vnitřních záležitostí naší země,“ dodala mluvčí.

Americká ambasáda před sobotními demonstracemi zveřejnila varování v angličtině pro americké občany, aby se vyhnuli místům, kde byly naplánované demonstrace. Zároveň uvedla místa a časy v některých městech, kde se protestující chystali sejít.

V den protestů mluvčí americké diplomatické mise na Twitteru uvedla, že velvyslanectví shromáždění sleduje a dodala, že USA podporují práva všech lidí na pokojný protest a svobodu projevu, připomněla agentura Interfax. Mluvčí zároveň podotkla, že ruské úřady tato práva porušují. Večer velvyslanectví zveřejnilo prohlášení mluvčího americké diplomacie, který mimo jiné vyzval ruské úřady, aby propustily zadržené demonstranty. 

Americký prezident Joe Biden nevylučuje žádné možnosti, pokud jde o reakci USA na zatčení Navalného. Podle Reuters to prohlásila tisková mluvčí Bílého domu Jen Psakiová. Bidenova administrativa vyzvala ruského prezidenta Vladimira Putina, aby propustil Navalného a s ním i více než 3700 demonstrantů, které policie zatkla při víkendových akcích. 

České ministerstvo bude chtít od velvyslance vysvětlení

Tuzemské ministerstvo zahraničí bude chtít od ruského velvyslance v Česku Alexandra Zmejevského vysvětlení zadržení Navalného i násilného potlačení protestů. Na dotaz ČTK to sdělil ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Zároveň velvyslanci resort sdělí svůj postoj k celé věci.

Petříček se kvůli koronaviru nemohl zúčastnit pondělního jednání ministrů zahraničí zemí Evropské unie. 

„Převážila snaha zasadit se o okamžité propuštění Alexeje Navalného přímo v Moskvě. Předpokládám, že pokud se to nepodaří, k debatě o sankcích se vrátíme. Evropská unie by měla využít tlak, který jí umožňuje její ekonomická síla,“ uvedl Petříček. 

The Moscow Times: Demonstrace mají novou podobu

Sobotní protesty, které se uskutečnily po celém Rusku, byly nesporně protirežimní, protielitářské a protikorupční, nikoliv však nezbytně liberální, prozápadní a prodemokratické. Není divu, že se jich režim obává, napsal server The Moscow Times.

Demonstrace se odlišují od lokálních protestů z poslední doby, jako byly ty v Moskvě v létě 2019 či v letech 2019–2020 v Chabarovsku, Jekatěrinburgu a Šiesu. Místo různých regionálně specifických důvodů mají ty současné jeden společný jmenovatel: odpor proti vládnoucímu režimu a podporu uvězněnému opozičnímu předákovi Navalnému.

Protesty mají širší základnu než obvyklé protesty liberálů a Navalného přívrženců. Mnoho účastníků zdůraznilo, že je vyjít do ulic nepřiměla opozice či Navalnyj, kterého ostatně nepovažují za ideálního vůdce, nýbrž to, co mu ruský stát provedl: že jej otrávil jedovatou nervově paralytickou látkou novičok, a ještě ho poté, co se vrátil z léčení v Německu, okamžitě zatkl. Jinými slovy, lidé to považují za protest proti bezpráví a – s ohledem na loňské změny ústavy umožňující Vladimiru Putinovi zůstat v prezidentské funkci v podstatě do konce života – také proti uchvácení moci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 6 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 2 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 3 hhodinami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 5 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 7 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 9 hhodinami
Načítání...