Šéf slovenské národní banky dostal pokutu za podplácení

Nahrávám video

Soud první instance na Slovensku nepravomocně uznal guvernéra Národní banky Slovenska (NBS) Petera Kažimíra vinným v případu, ve kterém čelil obžalobě, že před lety jako ministr financí podplatil šéfa slovenské finanční správy. Za to Kažimíra potrestal pokutou 200 tisíc eur (asi pět milionů korun). Šéf banky vinu od začátku popírá a na vyhlášení verdiktu nepřišel. Obhajoba oznámila, že svému klientovi doporučí odvolat se.

Podle obžaloby Kažimír, který byl v té době slovenským ministrem financí, v letech 2017 a 2018 předal úplatek 48 tisíc eur (1,2 milionu korun) tehdejšímu šéfovi finanční správy Františku Imreczemu za to, že zajistí urychlené a přednostní vyplacení nadměrných daňových odpočtů vybraným firmám.

Slovenská média dříve uvedla, že šlo o společnosti podnikatele, od jehož firmy pak Kažimír koupil patrně za nižší než tržní cenu vilu v lukrativní části Bratislavy.

„Žalobce přesvědčil soud, že obžalovaný spáchal skutek tak, jak je uvedeno v obžalobě,“ uvedl soudce Specializovaného trestního soudu při zdůvodnění rozsudku. Pro případ, že by Kažimír uloženou pokutu nezaplatil, mu soudce uložil náhradní trest vězení v trvání jednoho roku.

Klíčová výpověď tehdejšího šéfa finanční správy

Soudce dal najevo, že klíčovým v případu byla výpověď Imreczeho, který podle dostupných informací svědčil proti Kažimírovi. Tehdejšího šéfa finanční správy soud dříve vyslýchal s vyloučením veřejnosti a zástupců médií, a to kvůli možnému ohrožení například bankovního tajemství.

Soudce v souladu se svým dřívějším oznámením a po loňských změnách ve slovenském trestním právu změnil právní kvalifikaci skutku a zároveň odmítl tvrzení obhajoby, že by stíhání Kažimíra bylo promlčeno. Právě zkrácení promlčecích dob a snížení trestních sazeb zahrnovaly změny v trestním zákoníku, které prosadila nynější vláda premiéra Roberta Fica (Smer).

Soudce použití jiného ustanovení trestního zákoníku zdůvodnil také tím, že Kažimírův případ se týká podplácení v souvislosti s odpočty na dani z přidané hodnoty, jejíž část je příjmem rozpočtu Evropské unie. Trestné činy v souvislosti s evropskými penězi jsou na Slovensku trestány přísněji.

Guvernér slovenské centrální banky ještě před soudním rozhodnutím podle portálu ereport.sk rozeslal svým známým dopis, ve kterém korupci opět popřel. Napsal také, že soudce ho chce uznat vinným v nesmyslném a vykonstruovaném procesu a že se odvolá. Žalobce, který žádal pro obžalovaného trest vězení, si ponechal lhůtu na rozmyšlenou.

Kažimír zůstává v čele NBS

Kažimír, někdejší dlouholetý místopředseda strany Smer tehdejšího i nynějšího premiéra Roberta Fica, byl ministrem financí v letech 2012 až 2019. Následně se stal guvernérem NBS. Šestiletý mandát mu skončí o nadcházejícím víkendu; v čele NBS Kažimír ovšem prozatím zůstane, neboť vládní koalice zatím neoznámila, kdo by měl dál řídit centrální banku.

Z titulu své funkce je Kažimír také členem Rady guvernérů Evropské centrální banky. Slovensko je součástí eurozóny od roku 2009.

Soud v uvedeném případu uznal Kažimíra vinným už předloni, a to trestním příkazem. Ten ale nenabyl právní moci, soud proto v případu vypsal hlavní líčení.

Loňská novela slovenského trestního zákoníku pomohla například místopředsedovi slovenské sněmovny Peteru Žigovi, jehož stíhání pro podezření z podplácení zastavil žalobce právě pro promlčení. Žiga je nyní členem vedení vládní strany Hlas, v minulosti působil ve Smeru.

Schválené snížení trestních sazeb se zase vztahovalo také na případ slovenského exprezidenta Andreje Kisky, kterého odvolací soud loni pravomocně uznal vinným z daňového podvodu a vyměřil mu podmíněný trest.

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) v prohlášení úřadu vlády kritizoval soudce a jeho odsuzující rozsudek nad Kažimírem, který byl v minulosti místopředsedou Ficovy strany Smer – sociálna demokracia (Smer–SD). Podle ministra vnitra a šéfa menší vládní strany Hlas – sociálna demokracia (Hlas–SD) Matúše Šutaje Eštoka šlo politický proces a politickou mstu. Opozice vyzvala Kažimíra k odstoupení z funkce, guvernér to ovšem podle svého advokáta udělat nehodlá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 5 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 11 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 17 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 23 hhodinami
Načítání...