Šéf MI6 v Praze varoval před Čínou, ruské občany vyzval ke spolupráci

Nahrávám video

Mnoho Rusů je tiše zděšeno tím, že ruské ozbrojené síly demolují ukrajinská města, vyhánějí nevinné rodiny z jejich domovů a unášejí tisíce dětí. Ve středečním projevu na britském velvyslanectví v Praze to řekl šéf britské rozvědky MI6 Richard Moore. Ukrajina podle něj za poslední měsíc osvobodila větší část území, než Rusko zabralo za poslední rok. Řekl také, že MI6 aktuálně věnuje nejvíce svých prostředků na Čínu, a vzpomněl její politiku sbírání zahraničních dat při prodeji vakcín proti koronaviru.

Zničující válka může podle Moorea skutečně skončit jen tehdy, až svrchovaná Ukrajina bude žít ve svobodě. Ukrajinské ozbrojené síly přešly do protiofenzivy, čímž prokazují svoji ohromující schopnost osvojení nové technologie, poznamenal Moore.

Americký institut pro studium války (ISW) minulý týden uvedl, že ukrajinské síly za pět týdnů protiofenzivy osvobodily území téměř o stejné rozloze, jakou se Rusům podařilo ovládnout za posledního půl roku. Vycházel přitom ze svých vlastních propočtů, podle nichž ukrajinské síly od 4. června osvobodily 253 kilometrů čtverečních, zatímco Rusko od 1. ledna do minulého týdne ovládlo na Ukrajině 282 kilometrů čtverečních.

Moore v projevu často hledal paralely mezi nynější ruskou agresí na Ukrajině a invazí vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 do Československa. Mnoho Rusů má podle Moorea stejné dilema jako někteří právě před 55 lety, když jsou svědky úplatnosti, vnitřních rozbrojů a neschopnosti svých lídrů.

Spolupracujte s námi na ukončení krveprolití, vyzval Moore ruské občany

Zároveň spousta ruských občanů podle šéfa MI6 uvnitř tuší, že pohnutky prezidenta Vladimira Putina k napadení sousední země jsou podvodné.

„Zvu je, aby dělali to, co ostatní už činí 18 měsíců, a spolupracovali s námi. Naše dveře jsou vždy otevřené,“ řekl Moore. S jejich nabídkami pomoci bude služba zacházet s profesionalitou, kterou je proslulá, uvedl. „Jejich tajemství budou u nás vždy v bezpečí a společně budeme pracovat na tom, aby krveprolití skončilo,“ dodal šéf MI6. 

Česko se i vzhledem ke svým historickým zkušenostem podle Moorea nepřekvapivě stalo jednou z prvních evropských zemí, která Ukrajině pomohla vojenskými dodávkami a ukázala obrovskou velkorysost ukrajinským lidem.

Některé země se ale podle Moorea namísto podpory Ukrajiny rozhodly být komplicem agresora. Zmínil v tomto ohledu Írán a jeho dodávky dronů, které ničí ukrajinská města. Toto rozhodnutí podle Moorea vyvolalo rozepře v nejvyšších patrech režimu v Teheránu.

Vliv v Africe

Moore také hovořil o vlivu Ruska v Africe. Putinův režim podle něj nemá žádný zájem na míru a stabilitě kontinentu, naopak k udržení svého vlivu potřebuje konflikty a slabé státy, které Kreml vidí jako cíle kontroly a vykořisťování v „novém ruském imperialismu“.

Wagnerovci prokazatelně působí nejméně pět let v několika zemích Sahelu a severní Afriky. „Wagnerovi žoldnéři udrží u moci autoritáře, zatímco tyto vlády postoupí Rusku, nebo jednotlivým Rusům, privilegovaná práva k nerostnému bohatství svých občanů,“ uvedl Moore.

Připomněl také některé výroky šéfa Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina. Vůdci daných afrických zemí podle něj museli sledovat žoldnéře, jak se obrátili proti Putinovi a vyrazili na Moskvu. „Pokud ruští žoldnéři mohou zradit Putina, koho dalšího mohou zradit? A když mohou postupovat na Moskvu, jaká další hlavní města mohou ohrozit?“ tázal se Moore.

Nahrávám video

Ochrana dat před Čínou

Moore také řekl, že britská rozvědka MI6 aktuálně věnuje nejvíce svých prostředků na Čínu, což odráží rostoucí globální význam této asijské země. Podle Moorea stabilně rozšiřovala svůj vliv tím, že nabízela ambiciózní obchody, které vypadaly příliš dobře na to, aby byly skutečné.

Upozornil mimo jiné na to, že když Čína prodávala vakcíny proti koronaviru po světě, postarala se o to, aby dané země sdílely své datové kolekce o očkování s Pekingem. „Kontrola nad daty je nezbytná pro národní svrchovanost. Vlády mají povinnost zabezpečit data generovaná občany a národními projekty, ať už ve zdravotnictví, nebo v infrastruktuře,“ řekl šéf MI6. „Pokud odevzdáte svá data jinému státu, riskujete polapení sama sebe do ‚datové pasti‘, která oslabí vaši suverenitu a ponechá vás zranitelným,“ doplnil.

V souvislosti s prodejem vakcín proti covidu-19 uvedl, že právě takové podmínky, jako je sdílení datových kolekcí v jakékoli smlouvě, by měly vyvolat znepokojení. Autoritářské režimy se podle Moorea snaží schovat své záměry ve „sněhové bouři propagandy a dezinformací“. Stále více to pak dělají s pomocí umělé inteligence (AI), která podle šéfa rozvědky otevírá nové prostory pro tzv. fake news.

Vliv AI na tajné služby

Moore dále mluvil o důsledcích AI pro tajné služby. „Díky AI budou informace nekonečně dostupnější a někteří se tážou, zda připraví o práci zpravodajské služby, jako je ta moje,“ uvedl. „Ve skutečnosti pravděpodobně opak bude pravdou,“ doplnil.

Práce lidských agentů „na správných místech“ podle něj nabere na významu. „Nikdy nejsou pouze pasivními sběrači informací. Naši agenti mohou být úkolováni a řízeni, mohou identifikovat nové otázky, na které jsme nevěděli, že se máme ptát. Někdy mohou ovlivnit rozhodnutí uvnitř vlády nebo teroristické skupiny,“ poznamenal Moore.

Uvedl také, že jeho služba, společně se svými spojenci, má v úmyslu zvítězit v závodě a zvládnout etické a bezpečné využití AI. „Pravdou je, že některé země mají neodmyslitelné výhody, kterým se nikdy nebudeme moci vyrovnat, nebo bychom to ani nechtěli,“ doplnil Moore.

Čína podle něj ke svým obrovským domácím datovým kolekcím přidává data ze zahraničí. „A čínské orgány si nedělají velké starosti s otázkami osobního soukromí nebo individuální bezpečnosti dat. Jsou zaměřeny na kontrolu informací a na zabránění zveřejnění nevyhovující pravdy,“ dodal.

Moore připomněl dubnová slova britského ministra zahraničí Jamese Cleverlyho, podle nějž Británie bude rozhodně bránit svoji národní bezpečnost a své hodnoty, ale zároveň je absolutně nezbytné nějakým způsobem s Čínou navázat vztah. Pokud by se to nepodařilo, bylo by to kontraproduktivní z hlediska národních zájmů, uvedl tehdy šéf britské diplomacie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 27 mminutami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 13 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...