Řediteli kolumbijské zpravodajské služby Wilmeru Mejíovi a generálovi kolumbijské armády Migueli Huertasovi byla pozastavena funkce kvůli údajným kontaktům s členy levicové guerilly. Podle agentur EFE a AFP o tom ve středu rozhodla prokuratura. Oba muži podle tisku jednali o službách pro členy guerillových skupin, které se nepřidaly k míru mezi kolumbijskou vládou a organizací FARC v roce 2016.
Mejía je v současnosti ředitelem výzvědných aktivit hlavní kolumbijské tajné služby DNI. Společný podnik měl podle tisku umožnit členům guerilly nosit zbraně a pohybovat se v opancéřovaných vozech bez větších překážek ze strany státu.
Vyšetřování nařídil ministr obrany Pedro Sánchez poté, co hlavní kolumbijské médium Caracol zveřejnilo zprávu, která obsahovala podrobné dokumenty, podle kterých guerillová skupina Estado Mayor de Bloques y Frente (EMBF) dokázala infiltrovat armádu a tajné služby. Podle této komunikace se šéf skupiny Alexander Díaz domlouval na vytvoření společného bezpečnostního podniku právě s Huertasem a Mejíou.
„Chci zdůraznit: Žádné protiprávní jednání nebude tolerováno ve veřejných silách ani v obranném sektoru, ani ze strany osob, které odešly z těchto sil, ani ze strany veřejných nebo soukromých úředníků,“ uvedl Sánchez.
Dočasné zbavení funkce dvou vysoce postavených mužů s okamžitým účinkem oznámil podle agentury EFE kolumbijský generální prokurátor Gregorio Eljach.
Petro zprvu hovořil o snaze CIA ovlivnit veřejné mínění
Ke kauze se v posledních dnech vyjádřil i kolumbijský prezident Gustavo Petro. Ten kauzu v pondělí označil za snahu americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) ovlivnit veřejné mínění v Kolumbii. Později podle agentury EFE Petro uvedl, že nechá prošetřit komunikaci, kterou mají k dispozici úřady, a na základě analýzy rozhodne o dalším setrvání obou mužů ve funkci.
Bývalý šéf kolumbijské tajné služby Alberto Romero podle deníku The Wall Street Journal (WSJ) sdělil, že Petro během svého prezidentství nahradil stovky zaměstnanců agentury politickými nominanty blízkými prezidentovi, včetně bývalých aktivistů levicové guerillové skupiny Movimiento 19 de Abril (M-19), jejíž členem Petro kdysi byl.
„Kolumbijská rozvědka byla před lety prestižní organizací, která se zabývala velkými šéfy guerilly a hlavami drogového obchodu,“ řekl Romero. „Nyní však nemá kapacity, personál ani rozpočet a je zcela infiltrována.“
- Konečná mírová dohoda byla podepsána v listopadu 2016 mezi FARC a kolumbijskou vládou. Samotnému podpisu předcházelo jednání v Havaně, které trvalo tři a půl roku.
- Po podpisu konečné dohody bylo vyhlášeno oboustranné a definitivní příměří. Vojáci FARC se rozmístili do 26 speciálně vytvořených zón na venkově Kolumbie a byli začleněni do programu demobilizace a reintegrace do společnosti. Partyzáni rovněž předali všechny své zbraně misi OSN. Tento proces byl dokončen v červnu 2017.
- Klíčové prvky dohody se vedle ukončení konfliktu zaměřily také na přechodovou spravedlnost, tedy vytvoření mechanismu pro vyšetřování zločinů a zajištění spravedlnosti pro oběti konfliktu, dále na politickou reintegraci FARC, z níž se stala politická strana, a na reformu venkova.
Zdroj: Justice for Columbia
V Kolumbii stále působí skupiny, které nesouhlasily s mírem uzavřeným s největší guerillovou organizací FARC v roce 2016. Tyto organizace se často zapojují i do pašování drog. Prezident Petro sliboval zlepšení bezpečnostní situace i skrze jednání s těmito skupinami a drogovými kartely v rámci politiky totálního míru (Paz Total).
V posledních měsících však Petro a Kolumbie čelí také tlaku ze strany Spojených států a prezidenta Donalda Trumpa, který chce ráznější postup proti pašování drog do USA. Washington přitom dlouho považoval Kolumbii za svého strategického spojence v regionu, připomíná WSJ.
