Schulz končí v čele německé sociální demokracie, nahradí ho Nahlesová

Předseda německých sociálních demokratů Martin Schulz odejde z čela strany. Rozhodnutí, které se už delší dobu očekávalo, potvrdil na večerní tiskové konferenci. Dvaašedesátiletého politika, který se má stát ministrem zahraničí, nahradí šéfka sociálnědemokratických poslanců Andrea Nahlesová. Bude první ženou, která nejstarší německou parlamentní stranu povede.

„Dospěl jsem k názoru, že pro SPD bude lepší, aby ji vedl někdo – a očekává to také strana – kdo nebude zároveň členem vlády,“ prohlásil Schulz.

Z funkce chce odejít, až skončí vnitrostranické referendum, které rozhodne, jestli SPD vstoupí do další velké koalice s konzervativní unií CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové. Stane se tak tedy zřejmě v březnu. Nahlesovou, která se chce soustředit na obnovu strany, by pak měl předsedkyní zvolit mimořádný sjezd.

Schulz a Nahlesová
Zdroj: Hannibal Hanschke/Reuters

Hvězda SPD rychle zhasla. Schulz doplatil na své kličkování

Schulz v čele sociálních demokratů prožil rok jako na houpačce. Jeho lednová nominace na post šéfa strany, kterou stvrdil březnový sjezd sto procenty hlasů, vzbudila v SPD nadšení. Do strany vstupovaly tisíce lidí a v preferencích se rychle vyrovnala CDU/CSU. Trojice zemských voleb, v nichž sociální demokraté prohráli s CDU, ale přinesla studenou sprchu. Propad dokonaly zářijové parlamentní volby, v nichž Schulzem vedená SPD dosáhla nejhoršího výsledku od druhé světové války.

Od té doby byl bývalý předseda Evropského parlamentu pod výrazným tlakem. Nepomohl si tím, že chtěl sociální demokracii odvést do opozice a pak otočil, ani tím, že všechny ujistil o tom, že do vlády Merkelové v žádném případě nevstoupí, a poté svůj názor taktéž změnil. Na konci tak podle mnohých pozorovatelů musel volit mezi postem v čele strany a ministerským úřadem. Rozhodl se pro ten druhý.

Než jako předseda skončí, bude se ještě snažit přesvědčit své spolustraníky o tom, aby ve vnitrostranickém referendu vznik další velké koalice s CDU/CSU posvětili. Hlasování, jehož výsledek není jistý, má začít 20. února a skončit 2. března. Výsledky chce strana, v níž má velká koalice řadu odpůrců, oznámit o dva dny později.

CDU bude koaliční smlouvu schvalovat na stranickém sjezdu 26. února v Berlíně.

Nahlesová je od září 2017 předsedkyní frakce SPD ve Spolkovém sněmu a patří k vůdčím osobnostem levicového křídla strany.

V letech 2013 až 2017 byla ministryní práce a sociálních věcí ve třetím kabinetu kancléřky Angely Merkelové. Za svého působení v čele resortu Nahlesová prosadila plošné zavedení minimální mzdy ve výši 8,5 eura na hodinu (asi 214 korun), zákon o předčasném odchodu do důchodu, který umožňuje některým pracujícím odejít do penze už po dosažení 63 let, nebo zvýšení invalidních důchodů.

Do SPD vstoupila již v roce 1988, v letech 1995 až 1999 předsedala mládežnické organizaci strany. V roce 1998 byla zvolena do Spolkového sněmu, čtyři roky nato ale svůj mandát neobhájila. Do poslanecké lavice se znovu vrátila po volbách v roce 2005. Od roku 1997 je členkou předsednictva SPD, od roku 2003 i prezidia strany. V letech 2009 až 2013 byla generální tajemnicí SPD.

Nahlesová se narodila 20. června 1970 v Mendigu. Vystudovala germanistiku a politické vědy na Univerzitě v Bonnu. Pochází z katolické rodiny a skromných venkovských poměrů a ráda zdůrazňuje, že v politice zastává především zájmy obyčejných lidí.

Zdroj: ČTK

Andrea Nahlesová
Zdroj: ČTK/imago stock&people

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 2 mminutami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 6 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 16 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 22 hhodinami
Načítání...